(10.40 hodin)
(pokračuje Martínek)
Tyto pozměňující návrhy máte v usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Dovolil bych si nyní jenom stručně sdělit a uvést základní věci, kterými se výbor zabýval a které schválil jako pozměňovací návrhy.
Kromě určitých legislativních a technických změn si myslím, že nejpodstatnější jsou následující věci. Jednak ve svém usnesení navrhuje zrušit bod 16d, což je bod, který váže stavební spoření na určitou bonitu těm účastníkům spoření, kteří použijí jeho finančních prostředků pro bytovou potřebu. A v návaznosti na to změnil taktéž v § 10 odst. 2 částky. To znamená, že tato částka je 15 % z 20 tisíc Kč v jednom kalendářním roce, týká se to tedy podpory z hlediska státu. Pro vaši informaci by to znamenalo, že klient by dostával při maximální úložce zhruba 3000 Kč. Důvod, proč náš výbor zrušil § 16d, je v tom, že podle našeho názoru je to velmi problematické technicky, a je otázkou, jestli po šesti letech spoření je zhruba 3800 Kč nebo 3600 Kč částka, která je tak významná, aby podpořila z jedné strany střadatele a aby na druhé straně nevyvolala obrovské nároky na administrativu, které se nám zdály být právě tím největším problémem.
Náš výbor na druhé straně samozřejmě podporuje tu možnost, aby vláda prostřednictvím svých usnesení eventuálně podpořila lidi, kteří použijí stavební spoření přímo pro bydlení, to znamená aby určitým způsobem zvýhodnila tuto vrstvu střadatelů. Dle názoru výboru, který tam byl projednáván, je to možné několika možnými způsoby, například tím, že bude poskytována určitá dotace na úroky z úvěrů, které poskytují stavební spořitelny, kde je zcela nepochybné, že úvěr se poskytuje právě na bytovou potřebu. A dále tohle opatření by bylo administrativně relativně velmi málo náročné, protože by bylo v podstatě shodné s tím, jak si žadatel žádá o státní podporu.
To je tedy první jakýsi balík problémů, který náš výbor řešil.
Druhým balíkem problémů byla otázka, zda omezit omezení, které je ve vládní návrhu zákona, že spořit mohou teprve ti občané České republiky, kteří dosáhnou 15 let věku. Také v tomto smyslu je pozměňovací návrh, aby toto omezení bylo odstraněno. Důvod je právě proto, že členové výboru se domnívají, že je potřebné podpořit rodiny v tom, aby dlouhodobě se staraly o budoucnost svých dětí. A pokud si vezmeme průměrnou úložku, to znamená to, co je schopna průměrná rodina spořit, s průměrným platem, pak je zcela zřejmé, že pokud spořitel má dospět k nějaké rozumné částce, která může být významná pro získání bytu nebo pro modernizaci bytu, pak musí absolvovat ne jeden cyklus, ale minimálně dva cykly. A pak je samozřejmě také výhodné, pokud se dají slučovat v rodině některá stavební spoření. Proto jsme se rozhodli a navrhujeme tedy sněmovně, aby tuto bariéru odstranila. A domníváme se, že tato možnost je také určitou podporou mladých rodin a je to určitá šance, jak tyto mladé rodiny mohou získat byt, protože stavební spoření má jednu nespornou výhodu. Touto nespornou výhodou je, že ti, kteří spoří, mají na úvěr právní nárok. To není v žádné jiné formě pomoci. A tím pádem vlastně i ti lidé, kteří by nedosáhli například na hypotéku, tak prostřednictvím stavebního spoření právě na výhodný úvěr dosáhnout mohou.
Pokud jde o třetí balík problémů, který je v podstatě spojen trošku s tím, co jsem říkal, zabývali jsme se otázkou, zda je možné, nebo není možné sdružovat jednotlivá stavební spoření například na pořízení jednoho bytu nebo na modernizaci jednoho bytu. Také v tomto případě navrhuje výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, aby to možné bylo. A důvod je v podstatě obdobný jako v tom, co jsem tady říkal před chvílí. To znamená, naším cílem a snahou je, aby i průměrná rodina, která si nemůže dovolit vysoké úložky, mohla tím, že jednotliví členové rodiny sdruží svá stavební spoření, zajistit například dítěti v době, kdy je u něj potřebnost bytu, bydlení.
Poslední část, kterou výbor přijal, která je z těch, které mění návrh zákona, je určitá možnost, aby ukladatelé nebo střadatelé nejenom spořili v podstatě plynule, to znamená úložkami v jednotlivých měsících, ale nakonec jsme se přiklonili k názoru, že je možná také ta forma, která se už dnes ve stavebním spoření využívá, to znamená v případě finančního dostatku by měl mít střadatel možnost tam vložit určitou částku, která mu jednak pomůže rychleji se dostat k tzv. překlenovacímu úvěru a na druhé straně mu taktéž pomůže v tom, aby se celková cílová částka zvýšila, a to i v době, kdy potom třeba při jednotlivých měsících on nemá šanci úložky mít na maximální výši například státní podpory.
To jsou základní připomínky. V podrobné rozpravě, do které se přihlásím, bych pak ještě upřesnil některé body usnesení našeho výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím jednu přihlášku, a to pana poslance Vladimíra Doležala. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolte, abych se i já vyjádřil k tomuto předloženému návrhu, který bohužel nebyl podroben obecné rozpravě v prvním čtení, protože byla spojena rozprava a ta byla velice obecná, než se dostat k jednotlivým zákonům jakési kvazireformy předkládané touto vládou.
Dovolil bych si zareagovat na své předřečníky, protože se přiznám, že jsem překvapen, protože poprvé zde pan ministr řekl, že tato reforma neřeší veřejné finance, ale řeší rovnost jednotlivých produktů na finančním trhu. To mě překvapilo. Žil jsem v přesvědčení, že to není pravda, ale nechť… Poté jsme si vyslechli od jednotlivých zpravodajů výborů, jak je to dobrý produkt, fungující produkt, bezchybný produkt, bezproblémový produkt, a proto do něj zasáhneme a radikálně ho změníme.
Byl bych rád, jestli všichni, kdo měli dostatek času, si zjistili, jaké úspory přináší tento návrh. Podle předloženého materiálu úspora činí 60 mld. Kč - opakuji, 60 mld. korun - ale do roku 2013. Budu-li počítat průměrově, tak je to řádově 6 mld. ročně. To znamená, že těchto 6 mld., které jsme sebrali všem spořícím na stavebním spoření, jsme včera rozdali policajtům. Ale co je na tom horší. Díky tomu, že vláda rozjela tuto šílenou debatu o kvalitě či nekvalitě stavebního spoření, způsobila, že všichni, i ti nepřesvědčení, si stavební spoření urychleně zřídili. To znamená, že z původních 9 mld. podpory ve státním rozpočtu to pro příští rok podle mých informací má být řádově 16 mld. - možná mě pan ministr opraví. A já svým obyčejným výpočtem jsem zjistil, že kdyby se přihlásili všichni občané České republiky, kteří se mohou přihlásit, tak bychom se dostali k číslu 17 mld.
To znamená, že v podstatě o žádnou úsporu nejde, protože pokud vy stihnete do konce roku uzavřít stavební spoření, tak pět let dostáváte podporu podle starého zákona. Znamená to, že po dobu let 2004 až 2008 se výdaje státního rozpočtu nezmění. To mě ale překvapuje, když pak slyším pana premiéra, který vystupuje v televizi a říká, jaké úspory budou do roku 2006 - ovšem proč tento zákon je v rámci reformy veřejných financí, protože do roku 2006 žádnou úsporu nepřináší.
***