(10.50 hodin)
(pokračuje Škromach)
Nepředpokládám, že by poslanci ODS chtěli prosazovat program sociální demokracie, ale jejich zanícení pro tento program bylo velmi zajímavé sledovat. Bylo by možná zajímavé začít tento program realizovat, možná že bychom získali vládního spojence v této straně.
Zkusím věcně reagovat na některé připomínky, které tady zazněly.
K tisku 394, což je zákon o sociální potřebnosti. Pan poslanec Zralý hovořil o tom, že zákon o sociální potřebnosti neumožňuje souběh sociálních dávek s výdělečnou činností. Návrh neobsahuje motivační opatření, např. výhodnější zápočet příjmů. K tomu je potřeba říci, že zákon to umožňuje. Poslanecká sněmovna opakovaně vyjádřila s tímto návrhem opatření v předchozích návrzích nesouhlas včetně toho, že návrh zákona, který obsahoval toto opatření, odmítla projednat. Myslím si, že pro toto bude ještě prostor v jednání v rámci druhého čtení, v rámci výborů, což si myslím, že není úplně návrh, který by bylo třeba úplně zatratit.
Další stanovisko bylo, že otestování majetku pro účely sociální potřebnosti se tady určitým způsobem přitvrzuje. Musím říci, že tomu tak není. Návrh nezužuje okruh osob, u nichž se pro účely sociální potřebnosti nevyžaduje zvýšení příjmů vlastní prací. Tento okruh byl dokonce v návaznosti na přijatou novelu zákona o sociálním zabezpečení nepatrně rozšířen. Možnost zvýšení příjmů vlastním přičiněním ve smyslu využití majetku a uplatnění zákonných nároků byla a je i v současné době u všech občanů sledována, to je i u důchodců a invalidů.
Další námitku, že novela je v rozporu s programovým prohlášením vlády, protože neobsahuje zavedení institutu sociálního minima, je potřeba odmítnout, protože programové prohlášení takový záměr neobsahuje. Pouze je vhodné připomenout, že výši životního minima nelze ztotožňovat s výší dávky sociální péče. Životní minimum není limitem pro výši dávek. Stejně tak by v současné právní úpravě působilo sociální minimum.
Paní poslankyně Páralová hovořila o tom, že tento návrh nepřinese žádné úspory. Smyslem návrhu nebylo přinášet okamžité úspory, ale na jedné straně zpřísnit ustanovení zákona a zamezit neodůvodněnému čerpání dávek sociální péče, a tím motivovat k vlastním krokům o zlepšení sociální situace. Jedná se o první krok, který předchází připravovaným reformám sociálních systémů, sociální péče a sociální podpory, jejichž transformace se předpokládá v roce 2006. Jak jsem řekl v úvodu, tento proces bude pokračovat a měl by zohledňovat určitý systém větší spravedlnosti v těchto systémech tak, aby v konečné fázi bylo možné z tohoto systému vyloučit ty, kteří systém zneužívají, a naopak si vytvořit předpoklady k lepšímu zabezpečení pro ty, kteří systém potřebují. Určitým způsobem je možné říci, že je v poslední fázi příprava zákona o zaměstnanosti, který je dnes už projednáván v rámci tripartity, kde došlo k dohodě se sociálními partnery kromě dvou připomínek odborů. Myslím, že tento zákon bude právě také umožňovat větší motivaci lidí k práci, a paní poslankyně a páni poslanci je budou mít k dispozici v nejbližší době pro podzimní zasedání sněmovny.
K tisku 397 - zákon o státní sociální podpoře. Tady je možné říci, že se objevily některé názory, např. paní poslankyně Páralové, ke skutečnosti, že jsou v Poslanecké sněmovně předloženy dva různé vládní návrhy organizačního uspořádání orgánů ve státní podpoře. Tady je potřeba říci, že změna dosavadní právní úpravy organizačního zabezpečení státní sociální podpory od 1. 4. 2004 je nezbytná, protože není racionální důvod na rozšíření rozhodovacích míst ze 76 na 205. Proto tisk 342 navrhuje ponechání rozhodovací pravomoci v prvním stupni na vybraných obecních úřadech v obcích s rozšířenou působností. Tento tisk je dnes už v Senátu. Tisk 397 je navrhován z dlouhodobé perspektivy připravovaných reforem sociálních systémů, sociální péče a státní sociální podpory, kdy půjde mimo jiné o systémové změny v důsledku rozdělení rolí státu a územních samosprávných celků v organizaci správy a financování nepojištěneckých dávkových systémů. Nebude-li přijat tisk 397, kterým se navrhuje přesunutí kompetencí ve státní sociální podpoře na úřady práce, bylo by racionální přijmout aspoň úpravu tak, jak je uvedena. Navzájem se obě tyto úpravy nevylučují.
Dále byla připomínka, že v případě přenosu kompetencí ve státní sociální podpoře na úřady práce je třeba zvážit, zda je nutno zachovat jiné řešení pro magistrátní města Brno, Ostravu a Plzeň, popř. i Prahu, a dále zvážit doplnění názvů úřadů práce tak, aby tento název odrážel i poskytování sociálních dávek. To byla námitka pana poslance Opálky.
Pokud jde o rozdílné řešení pro magistrátní města Brno, Ostravu a Plzeň, je možné zvážit změnu v tomto směru, že by i v těchto případech byly příslušné k provádění státní sociální podpory také úřady práce. Komplikované by to však bylo, pokud jde o hlavní město Prahu. Také je možné zvážit otázku úpravy názvu úřadu práce, ale tady chci říci, že pokud jde o Brno, Ostravu, Plzeň a Prahu, tak tyto systémy fungují prakticky nepřetržitě už před reformou a ani v rámci reformy veřejné správy nebyly upravovány a jsou funkčně zaběhlé. Měnilo by se něco, co už normálně funguje.
Druhá věc. Pokud jde o změnu názvu, tady bych rád upozornil na maličkost, která se vždycky projeví při jakékoliv změně názvu jakéhokoliv státního úřadu, orgánu apod. Znamená to, že tyto malé změny názvu mají milionové, někdy i desetimilionové, stamilionové a možná i miliardové dopady do státního rozpočtu. Samozřejmě to znamená takové drobnosti jako změny hlaviček na papírech, na razítcích apod. I když to vypadá malicherně, jsou to poměrně vysoké náklady, čili tady bych prosil, kdybychom zvážili i tyto dopady a spíše hledali způsob obsahový než v oblasti názvu těchto úřadů.
Další připomínky, které byly společné, byly od pana poslance Opálky, že v souvislosti s návrhem na zrušení příspěvku na dopravu schází v materiálu příslušné zhodnocení o zneužití této dávky a není předložen návrh právní úpravy, která by měla jízdné žáků a studentů řešit. Dále paní poslankyně Páralová a pan poslanec Tlustý vyjádřili nesouhlas se zrušením příspěvku na dopravu a zavedením slev na školním jízdném s tím, že tato změna negativně postihne zejména venkovské studenty, kteří nemají kolej. Nevidím v tom žádnou souvislost. Ale mohu říci, že z poznatků orgánů provádějících státní sociální podporu jednoznačně vyplývá, že zneužívání této dávky je ve značném rozsahu a že ji pobírají často žáci a studenti, kteří veřejnou dopravu nepoužívají. Protože se otázka jízdného pro studenty a žáky bude řešit jinou právní formou, než je zákon, není právní úprava zde předložena.
Dohodnutá úprava je už s Ministerstvem dopravy. O možnostech zrušení příspěvku na dopravu a zavedení slev na jízdném pro žáky a studenty jednaly příslušné resorty již několik let. Důvodem byla skutečnost, že tato sociální dávka nebyla s to postihnout rozmanité situace, ve kterých se jednotlivé dojíždějící nezaopatřené děti ocitaly. Na jedné straně byla dávka v některých případech poskytována ve stanovené výši, přestože faktické náklady dítěte na dopravu do školy byly minimální, a naopak v některých případech fakticky vysokých nákladů na dopravy nebyla dávka dostatečně vysoká. Stejně tak dávka nepomáhala řešit potřebnou dopravní obslužnost území. Převedením finančních prostředků do slev na žákovském jízdném budou finanční prostředky vynakládány podle skutečných nákladů na dojíždění každého jednotlivého dítěte. Zavedení žákovských slev nevyžaduje speciální zákon. Bude řešeno cenovým výměrem Ministerstva financí. Samozřejmě to zohlední i dojíždění studentů vysokých škol, kteří nemají např. koleje. Čili úspora na jízdném tady bude.
Dále vyjádřil pan poslanec Opálka pochybnost o možnosti výdělečné činnosti bez omezení při pobírání rodičovského příspěvku, že se bude týkat jen míst, kde je dostatek pracovních příležitostí, např. v Praze, a dále těch rodičů, kteří budou mít možnost výdělečné činnosti doma, nebo si zajistit s ohledem na své vyšší příjmy péči o dítě jinou osobou. Tady je potřeba říci, že možnost výdělečné činnosti je už nyní tak jako vždy závislá na situaci na trhu práce. Je však třeba dát rodičům možnost, budou-li v konkrétním místě pro to podmínky, aby si zejména mladé rodiny mohly řešit svoji životní úroveň.
***