(11.00 hodin)
(pokračuje Škromach)
Pokud jde o možnost zajistit péči o děti, návrh odpovídá základnímu principu úpravy rodičovského příspěvku, aby se rodiče v co možná největším rozsahu o dítě osobně starali. Je třeba mít také na zřeteli, že lze péči o dítě zajistit také nejbližšími příbuznými. Domnívám se, že není důvod znemožňovat práci těm rodičům, kteří k tomu mají možnost.
K tisku 393 o nemocenském a na to navazujícím předpisům zaznělo několik stanovisek. Pan poslanec Opálka upozornil na zneužívání nemocenského - že je to potřeba řešit především u lékařů, kteří uznávají pracovní neschopnost. Je třeba říci, že každý zdravotnický odborník potvrdí, že rozpoznat u pacienta při jeho první návštěvě u lékaře, zda je, či není práce neschopen, je téměř vyloučeno, pokud pacient o uznání pracovní neschopnosti usiluje. První musí být prevence, potom je možné očekávat, že kontroly budou účinné. Předložené návrhy v nemocenském pojištění jsou prevencí, nový zákon o nemocenském pojištění bude problematiku řešit komplexně. Samozřejmě tady by měli být do toho zahrnuti jak lékaři, tak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé. Je pravda a zkušenosti i ze zahraničí ukazují, že nejslabším prvkem těchto systémů jsou právě lékaři. Tady je třeba také rozlišit krátkodobou a dlouhodobou nemoc. Tato novela zákona to řeší pouze přechodně do přijetí nového zákona, který bude na jiných principech předložen této Poslanecké sněmovně pravděpodobně během příštího roku, v podstatě se dotýká krátkodobých nemocí, nikoliv dlouhodobé nemoci, čili prakticky toho období, kdy není možná kontrola na diagnózu, ale pouze na dodržování léčebného režimu, na druhé straně neohrožuje existenčně pojištěnce, protože u dlouhodobé nemoci se podmínky nemění.
Dále byla námitka, že výše nemocenského vypočtená podle navrhovaného zákona u zaměstnance s minimální mzdou klesne pod životní minimum. Problémy samoživitelů nemůže řešit systém pojišťovací. Je řešen systémem dávek státní sociální podpory a sociální péče. Dojde-li k tomuto poklesu, samozřejmě tyto systémy tyto rozdíly vyrovnávají.
Byla námitka, že dobrovolným pojištěním osob samostatně výdělečně činných přichází systém o jejich solidární příspěvek. S tím nelze souhlasit. Nemocenské pojištění nahrazuje ušlý příjem pojištěnce, u osob samostatně výdělečně činných nelze stanovit, kdo a v kterých případech příjem ztrácí. Systémem nemocenského pojištění je solidarita mezi pojištěnými osobami, nikoliv solidarita jako u důchodů mezi pojištěnci a poživateli důchodů. Z hlediska financovatelnosti nemocenského pojištění je nerozhodný počet pojištěných osob.
Pan poslanec Tlustý měl námitku, že dlouhodobě se navrhuje přenést výběr pojistného a vyplácení nemocenského na zdravotní pojištění. Převodem na zdravotní pojišťovny by se neřešila základní otázka výše dávek a systému. Tyto návrhy samozřejmě padají v debatě o novém zákoně o nemocenském pojištění, ale současný stav ve zdravotnictví ukazuje, že systém výběru zdravotního pojištění a zároveň hospodaření zdravotních pojišťoven by znamenal přenést z dnešního jednoho správce na více správců nemocenského pojištění. Už dnes mají motivaci zdravotní pojišťovny, aby motivovaly lékaře k tomu, aby objektivně posuzovali nemoci svých pacientů, protože za dobu nemoci se pojišťovnám neplatí zdravotní pojištění. To je výpadek řádově tří čtyř miliard ve zdravotním systému. Čili motivace zdravotních pojišťoven je, jak systém vypadá, není třeba v tuto chvíli komentovat. Myslím, že paní ministryně zdravotnictví tyto problémy řeší. Nemyslím si, že z dlouhodobého hlediska není možné toto téma podrobit diskusi, ale v prvé řadě je třeba změnit systém, pak se bavit o možnosti změny správce, protože to nic nemění na systému jako takovém. Nemyslím si, že by to vedlo k nějakému pozitivnímu výsledku.
Pan poslanec Krajíček vyjmenovával negativní aspekty současného systému a kritizuje, že návrh není slibovanou reformou. Jak už jsem uvedl, ani si nekladl za cíl tento návrh, aby byl novým zákonem. Nový zákon je v legislativním plánu vlády a počítá se s jeho účinností v roce 2005. Zákon připravujeme tak, aby do připomínkového řízení mohl jít už koncem letošního roku, aby v této sněmovně byl předložen v průběhu příštího roku. Čili systémově připravujeme a krátkodobě potřebujeme řešit samozřejmě i výpadek, který dnes v tomto systému vzniká. Byl už v loňském roce. V letošním roce ukazují signály, že by mohl být systém nemocenského pojištění na rozdíl od let předchozích deficitní již v řádu kolem tří čtyř miliard korun, což je poměrně významný dopad do státního rozpočtu. Proto tato opatření, která by měla vést ke zkrácení nebo omezení krátkodobých nemocí, které tvoří dvě třetiny všech nemocí, považujeme za důležitá jako součást reformy, ve které samozřejmě počítáme s novým zákonem. Takže je to systémové opatření, které bude mít návaznost.
K tisku 396 vystoupila paní poslankyně Páralová s námitkou, že zvýšení procentní sazby důchodového pojištění a snížení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti údajně zakládá ohromné problémy důchodového systému a bude pro budoucnost znamenat vysokou cenu práce. Tady je třeba říci, že cena práce se tímto opatřením nemění ani dnes, ani pro budoucnost, neboť úhrnné odvodové zatížení zůstává ve stejné výši. Rovněž zvýšení příjmů systému důchodového pojištění nelze pokládat za problém. Opatření naopak přispívá k vyrovnanosti bilance příjmů a výdajů tohoto systému. Bude to řešit dlouhodobý schodek, který je už asi tři či čtyři léta stejný - přibližně na úrovni 14 až 15 miliard korun.
Dále paní poslankyně uvedla, že umožnění výplaty starobního důchodu bez ohledu na výši příjmu v období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod je údajně v rozporu s cílem snížit zaměstnanost lidí v důchodovém věku a znevýhodňuje mladší ročníky. Domnívám se, že toto opatření naopak odstraňuje dosavadní určitá omezení pro zaměstnávání důchodců a vytváří jim tak v přístupu na trh práce stejné podmínky jako mladších pracovníků. Zaměstnanost v důchodovém věku se tak nepochybně zvýší. Dosavadní podmínky pokládali důchodci jednoznačně za omezení, k čemuž není třeba zpracovávat sociologické studie. Tak to prostě je. Druhá věc - je třeba říci, že se zavádí omezení, to znamená, že bude možné uzavírat tyto pracovní smlouvy pouze na dobu určitou, a to maximálně jeden rok. Není možné, aby např. státní úředník, který požádá o důchod a dostane ho, zůstal na svém místě, ale musí změnit pracovní poměr na dobu určitou. Neumím si představit, že by takto zůstal ve své pozici. Ale samozřejmě mohou být případy, kdy to bude nutné, viz například dnes situace v našem školství apod.
Změny v pojistném osob samostatně výdělečně činných - namítá paní poslankyně - budou znamenat komplikace pro všechny živnostníky a pro státní instituce. Každá změna je nutně provázena určitými komplikacemi v přechodech na nový systém. Jejím výsledkem ale bude zvýšení příjmů z pojistného, dosažení větší spravedlivosti v jeho odvádění. Tady bych samozřejmě mohl uvádět, jaký podíl mají osoby samostatně výdělečně činné na příspěvku do systému, který je výrazně nižší než nároky, které těmto osobám vznikají. Mohl bych uvést případy živnostníků a podnikatelů, kteří po 10 až 12 letech podnikání odcházejí do důchodu, ale vzhledem k tomu, že odváděli nízké pojistné, jejich důchody jsou vyměřovány v poměrně malé výši, která nedosahuje mnohdy ani životního minima. Potom, jak je často v této sněmovně uváděno, z kapes nás, daňových poplatníků, je těmto lidem doživotně dopláceno do životního minima vyrovnání, které jim náleží ze sociálních dávek. Takže se na ně ještě v budoucnosti skládáme. Myslím, že spravedlivé je, aby každý občan, který podniká nebo je v závislé činnosti, si na svůj vlastní důchod vydělal, aby si na něj zaplatil pojistné. Na tom není nic špatného. Myslím, že je to správné.
***