(10.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Bohužel větší část diskuse, která zde včera probíhala, nebyla diskusí o těchto předložených návrzích zákonů, ale byla diskusí o tom, jestli tato vláda, tato vládní koalice, má být nadále vládou České republiky, či nikoliv. (V sále velký hluk.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Promiňte, pane ministře. Vyzývám všechny, kteří neposlouchají, aby opustili tento sál!
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: K tomuto aspektu diskuse se v tuto chvíli ve svém závěrečném vystoupení vyjadřovat nechci a ani nemohu.
Myslím si, že kritika, která velmi často zaznívala na adresu těchto návrhů zákonů, byla sice zajímavá, na druhé straně mi tam chybělo jedno podstatné. To podstatné by mělo být konstatování: ano, já, poslanec opoziční strany, kritizuji tyto návrhy, tyto návrhy jsou špatné, a pokud bych měl možnost prosazovat takovéto návrhy, tak je v této podobě nikdy nepředložím, nikdy je takto podporovat nebudu a v budoucnu předložím něco, co je diametrálně odlišné. Ovšem nic takového v diskusi nezaznělo a mám velké podezření a pochybnost o tom, že si řada představitelů opozice, kteří tady včera velmi ohnivě kritizovali návrhy zákonů, nechala pootevřená zadní vrátka, aby se v budoucnu k těmto návrhům mohli vrátit, aby v budoucnu mohli tyto návrhy oprášit, aby v budoucnu z těchto návrhů mohli vycházet. Protože, dámy a pánové, tato reforma a tyto návrhy, které vláda předkládá, jsou návrhy realistické, jsou to návrhy, které vycházejí z objektivní situace, ve které se česká ekonomika a české veřejné rozpočty nacházejí.
Ta situace má celou řadu parametrů, na kterých se určitě v Poslanecké sněmovně shodneme. A tyto parametry předurčují pouze několik málo možných řešení a několik málo možných postupů. Pokud se podíváme na to, jakým způsobem probíhaly, probíhají a budou probíhat podobné reformy veřejných rozpočtů, podobné modernizace, v jiných zemích na obdobné civilizační úrovni, pak je to vždy určitá kombinace opatření na příjmové a výdajové straně, rozložená nějakým způsobem v čase. To samo o sobě je obecnou charakteristikou jakékoli úpravy, jakékoli změny rozpočtové politiky, které má rysy nějaké koncepční úpravy a které má rysy nějaké koncepční změny.
Cílem vlády je v příštích letech realizovat v této zemi dobrou rozpočtovou politiku. Dobrá rozpočtová politika musí vytvořit podmínky pro udržitelný ekonomický růst. Podmínky pro udržitelný ekonomický růst vytvoří dobrá rozpočtová politika, pokud nepůjde cestou dramatického zvyšování rozpočtových schodků. Dobrá rozpočtová politika musí zajistit financování těch veřejných služeb, těch veřejných statků, na jejichž poskytování je ve společnosti dostatečný konsensus.
Cílem reformy, jejíž první legislativní část bude Poslanecká sněmovna, věřím, projednávat i na úrovni svých výborů, je především zavést nový princip víceletého rozpočtování jako nástroj efektivní fiskální politiky, která podpoří udržitelný hospodářský růst. Cílem této rozpočtové politiky je snížit tempo zadlužování a vytvořit dlouhodobé předpoklady pro existenci moderního efektivního sociálního státu, který bude dlouhodobě založen na konsolidovaných veřejných rozpočtech. Cílem této reformy je zvýšit prostor pro realizaci vládních priorit omezením neproduktivních výdajů, které jsou dnes v rámci veřejných rozpočtů realizovány. A rovněž cílem této reformy je zahájit přípravu České republiky na přistoupení k jednotné evropské měně před rokem 2010, pokud takovéto rozhodnutí bude pro českou ekonomiku výhodné. Toto jsou klíčové cíle reformy veřejných rozpočtů, toto jsou cíle, k jejichž naplnění přispívají i návrhy zákonů, které byly předloženy a které jsem měl tu čest zde uvést na začátku rozpravy k tomuto prvému čtení.
Věřím, že Poslanecká sněmovna se zachová rozumně, racionálně, že se zachová ve prospěch České republiky, že se zachová ve prospěch občanů této země, ve prospěch našich dětí a že Poslanecká sněmovna tyto návrhy podpoří a nechá je projít do projednávání ve výborech Poslanecké sněmovny. Chci vyjádřit svoji připravenost a ochotu diskutovat se všemi poslanci Poslanecké sněmovny o konkrétní podobě těchto norem nad jednotlivými pozměňovacími návrhy.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji. V této chvíli se o slovo přihlásil předseda vlády Vladimír Špidla. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, i mé vystoupení bude velmi krátké a pokusím se shrnout základní rysy debaty.
V debatě, myslím si, naprosto nesporně vyplynulo, že reforma veřejných financí je potřebná. V debatě dále naprosto zřetelně vyplynulo, že odkládat reformu veřejných financí je nejen nerozumné, ale že by to poškodilo Českou republiku a všechny její občany. V debatě po mém soudu také bez jakýchkoli pochybností vyplynulo, že není k dispozici žádná jiná koncepce reformy kromě té, kterou předkládá vláda. V debatě po mém soudu také naprosto zřetelně vyplynulo, že tato reforma je kompromisem, protože jsem mohl sledovat útoky jak z levé, tak i z pravé strany. Jak už řekl pan ministr financí, z debaty také velmi zřetelně vyplynulo, že tato reforma je realistická a je schopna dosáhnout cíle bez toho, že nepřiměřeným způsobem zatíží občany České republiky. Tento cíl ovšem můžeme splnit pouze tehdy, nastoupíme-li s plnou vážností do reformy teď a zrealizujeme-li její první kroky v následujících několika měsících. Pokud čas ztratíme, už tento výhodný kompromis nebudeme moci realizovat.
Myslím si, že budou stát za podrobnou analýzu vystoupení, která byla přednesena v rozpravě, protože jakkoli většina z nich byla spíše řečnickým cvičením, tak přesto jsem zachytil řadu dílčích poznatků a postřehů, které stojí za to, aby byly zváženy, a předpokládám také, že v dalším jednání zváženy budou.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane premiére. Prosím pana ministra Zdeňka Škromacha, aby také přednesl své závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážené dámy a pánové, vážený pane předsedající, já jsem pozorně sledoval včerejší diskusi. Je pravda a dá se říci, že 80 procent diskuse nebylo k předloženým návrhům zákonů, což zřejmě odpovídalo představám a informovanosti některých poslanců, protože se neseznámili dostatečně s jednotlivými návrhy. Chci říci, že pokud jde o reformu veřejných financí, byla prezentována už několikrát. U jednotlivých návrhů zákonů budu uvádět i možnosti dalšího pokračování, protože reforma veřejných financí nejsou pouze tyto předkládané návrhy, ale jsou součástí reformy veřejných financí. Je to první krok a probíhá poměrně rychle, a to z toho důvodu, že má v podstatě vliv na přípravu státního rozpočtu na příští rok a naším zájmem je, aby deficit pro příští rok byl co možná nejmenší.
Obecně chci říci, že pokud jde o některé výtky k deficitu, dá se charakterizovat velmi jednoduše v analýzách, které už byly v minulosti uveřejněny, že předchozí Klausovy vlády se dokázaly vypořádat pouze s podseknutím příjmů, to znamená určitým snižováním daňové kvóty. Došlo k tomu, že na straně příjmů, pokud bychom dnes měli stejné možnosti jako kdysi v letech 1993 - 1994 vláda Václava Klause, tak bychom za současných podmínek mohli počítat s více než 100 mld. Kč na příjmové stránce. Bohužel, tyto předchozí vlády se nedokázaly vypořádat s výdajovou částí rozpočtu a zůstává to paradoxně na vládě, která je koaliční. Tady chci zdůraznit, že tyto návrhy zohledňují poměr volebního výsledku, který byl.
Obdivuji znalost poslanců, zvláště ODS, programu sociální demokracie, obzvláště Socánka. Je vidět, že je náš program zaujal.
Musím říci, že tak jak bychom mohli rozebírat jednotlivá ustanovení, nejsou v rozporu s těmi návrhy zákonů, které předkládáme, a myslím, že ani v diskusi to nebylo.
***