(12.10 hodin)
(pokračuje Gongol)
Vláda musela zcela přebudovat hospodářskou strategii, restrukturalizovat průmyslovou výrobu, ale v žádném případě neustoupila od role sociálního státu. Dokonce dle průzkumu veřejného mínění ve Finsku s touto rolí státu souhlasí i bohatí občané na rozdíl od našich, kteří do státního rozpočtu přispívají svými daněmi procentuálně až dvakrát více než bohatí občané u nás.
Očekával jsem proto, že tzv. socialistická vláda u nás bude postupovat obdobně. Že především řekne zásadní směry ekonomiky u nás a řekne i mechanismy, kterými chceme tuto ekonomiku rozhýbat. To považuji za zcela zásadní při předkládání reformy. Očekával jsem rovněž, že vláda podrobí hluboké analýze celou daňovou oblast, zejména pak to, že v poslední době přijímáme návrhy zákonů spíš znamenající různé druhy daňových úlev, a to velmi často s doporučením vládních úředníků, které znamenají snižování daňové zátěže u vyvolených klientů. O práci úředníků na Ministerstvu financí zde hovořil i můj předřečník, a proto se o tom dále zmiňovat nebudu. Často to jsou ústupky vlivným politickým činitelům svázaným s podnikatelskou sférou, bez kritického pohledu na vývoj daňových příjmů.
Od roku 1993 činil pokles daňových příjmů na HDP více než 5 %, což se projevilo menším daňovým příjmem ve státním rozpočtu ve výši asi 110 miliard korun. Kdyby u nás v daňové politice nevládla lidová tvořivost, tak je náš státní rozpočet vyrovnaný. Těch 110 miliard korun ztráty v daňových výnosech by to nahradilo.
Vážená vládo, myslíte si, že toto snižování daní mělo příznivý vliv na růst HDP? Ani náhodou. Je to stejný nesmysl jako tvrzení, že snížení daní bude znamenat větší ochotu plátců daní platit daně a ve svém důsledku bude znamenat vyšší příjem státu. Tomu snad může věřit jen málokdo.
Abychom si dobře rozuměli. Já nehoruji pro bezhlavé zvyšování daní, ale promyšlenou daňovou politiku, jejíž absenci tato vláda, jak se zdá, vůbec nepostrádá.
Vláda uvádí, že výsledkem této takzvané reformy veřejných financí je ušetření asi 280 miliard korun do roku 2006, a to ze dvou třetin snížením výdajů a z jedné třetiny zvýšením daňových příjmů. Tady už vidíte, že není pravdou to, co zde bylo řečeno, že tato reforma zasahuje všechny skupiny našich občanů stejně. Zatímco snížení výdajů je dosti konkrétní, tak zvýšení daňových příjmů je zcela imaginární. Koneckonců i vládní návrh zákona o daních z příjmů bude znamenat podstatné snížení příjmů, zejména u daně z příjmů právnických osob, které by měly v roce 2006 být sníženy na 24 %, což by znamenalo dost podstatný výpadek ve státním rozpočtu.
Tyto návrhy, jak je i vám známo, jsou obsahem tisku 402. Některé návrhy obsažené v tomto tisku jsou, jak známo, důsledkem harmonizace s právem ES, některé znamenají snížení možnosti daňových úniků. To samozřejmě vítám.
Nejproblematičtější však je, jak jsem uvedl, návrh na snížení daňové sazby u právnických osob z 31 % na 24 % v roce 2006. Nejsem přesvědčen o tom, že to zvýší konkurenční schopnost našich podniků. Ty si daně dovedou regulovat jinak. Vy o tom samozřejmě dobře víte. A pokud by se sazba měla snižovat, tak doporučuji jen u těch podniků, které budou investovat do rozvoje podniku a zvyšovat zaměstnanost. Jsem si vědom toho, že investice do rozvoje podniku mohou znamenat zvýšení produktivity, a tím naopak snížení zaměstnanosti, ale podnik může hledat další aktivity, které by řešily nárůst zaměstnanců, a tím by si zasloužily i snížení daní.
Osobně postrádám v tomto návrhu zákona odvahu vlády provést i úpravy u daně z příjmů fyzických osob. Mám na mysli větší valorizaci odpočitatelných položek - tam je jenom na děti - ale zejména zavedením 5. daňového pásma pro nejvyšší příjmové kategorie. Pokládám to za nedostatek odvahy této vlády.
A protože se mi nelíbí i zde navrhované snížení sazby z příjmu právnických osob a ani převod daní do zemí, které vlastní mateřské podniky - a jistě jste si všimli, že budeme zdaňovat až mateřské podniky, čímž zvýhodníme mateřské podniky, které jsou většinou mimo naše hranice - tak doporučuji, abychom návrh vlády vrátili k přepracování. Jako podmíněný návrh, kdyby neprošel tento návrh, doporučuji tento návrh vlády zamítnout.
Nyní několik slov k tisku 395. O předloženém návrhu na znění zákona č. 357 lze zcela právem říci, že pan ministr šel do vlády s vlastním návrhem, ale odešel s návrhem, který mu sdělila Unie svobody a KDU-ČSL. Jistě si vzpomínáte z tisku - a bylo to mnohokrát prezentováno - že původně pan Sobotka chtěl daň z převodu nemovitostí zvýšit z dosavadních 5 % na 6 %. To v situaci, kdy vláda hledá možnosti snížení deficitu státního rozpočtu a zadluženosti, bylo možné chápat jako logické. Tento návrh, který naopak předkládá snížení daně z 5 na 3 %, je v kontextu s předkládanou reformou veřejných financí možno považovat za zcela nelogický, zvláště v situaci, kdy vláda, ve které má většinu sociální demokracie, se verbálně hlásí k levici. Ve svém důsledku to bude totiž znamenat snížení příjmů státního rozpočtu o 3 miliardy korun. Tento pokles příjmů je třeba samozřejmě nějak nahradit, nejlépe na těch chudších, třeba tím, že se zavede daň dědická, a to i v řadě přímé, aby dědici maličkých chaloupek nezbohatli. Ještě dobře, že to v tomto návrhu neprošlo, ale není vyloučeno, že se to tam v podobě pozměňovacího návrhu některého iniciativního poslance dostane. Snížení daně darovací a z převodu nemovitostí mi připadá z pohledu KDU-ČSL a US za zcela logickou přípravu na velké převody majetků získaných tunelováním nebo po případném prolomení Benešových dekretů, kdy získané miliardové majetky bude možné účelně převést na jiné subjekty, a to s nižší daní.
Vůbec nepochopitelnými jsou přiložené přílohy k tomuto zákonu, které ve své podstatě dokumentují velmi nízkou úroveň našich daní dědických, darovacích i z převodu nemovitostí v porovnání s těmito daněmi ve státech Evropské unie.
***