(17.00 hodin)
(pokračuje Škromach)
Nejzávažnější změnou, kterou navrhovaná novela přináší, je stanovení působnosti ve státní sociální podpoře. Navrhuje se, aby státní sociální podporu v prvním stupni od 1. dubna 2004 prováděly úřady práce místo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Jako výraz postupného přechodu těchto kompetencí na úřady práce a v zájmu minimalizace možného problému souvisejícího s tímto převedením se ponechává u statutárních měst Brna, Ostravy a Plzně kompetence ve státní sociální podpoře u magistrátů těchto měst. Dále vzhledem ke specifické situaci v hlavním městě Praze se navrhuje, aby působnost v tomto městě vykonávaly úřady městských částí určené statutem hlavního města Prahy. Odvolacími orgány zůstávají krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy pro hlavní město Prahu. Pokud jde o jmenovaná města, tak tento stav tam trvá již před reformou veřejné správy a osvědčil se.
Navrhovaný přechod kompetencí agendy státní sociální podpory na úřady práce je z hlediska státního rozpočtu úspornější řešení než současná právní úprava, podle níž má být agenda státní sociální podpory převedena k 1. dubnu 2004 na všechny obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Do uvedeného data provádí státní sociální podporu omezený počet obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, a to v sídlech sdružených okresních úřadů.
Posun kompetencí na všechny obecní úřady obcí s rozšířenou působností, tak jak to vyplývá z nynější právní úpravy, by si vyžádal ze státního rozpočtu 1,6 mld. Kč na správní výdaje navíc. Nárok na státní rozpočet při převodu kompetencí na úřady práce v ročním vyjádření však činí pouze 712 mil. Kč a při předpokládané účinnosti zákona od 1. dubna 2004 jen 569 mil. Kč. To znamená, že lze hovořit o úspoře asi 1 mld. Kč. Tato potřeba prostředků je dána skutečností, že nad rámec 2602 delimitovaných zaměstnanců, kteří agendu nyní vykonávají na obecních úřadech s rozšířenou působností a kteří budou delimitováni na úřady práce, je třeba úřady práce posílit o 192 obslužných zaměstnanců. Pro ně je třeba zabezpečit mzdové prostředky, prostředky na zdravotní a sociální pojištění a na převod do fondu kulturních a sociálních potřeb. Kromě toho je třeba počítat s jednorázovými výdaji na vybavení a s nezbytnými věcnými výdaji na provoz.
Pokud jde o dávky státní sociální podpory, navrhují se tyto změny. Zrušit příspěvek na dopravu, neboť jde o dávku, která do systému státní sociální podpory nepatří. Otázka dojíždění dětí do školy by měla být řešena slevami na jízdném, pokud dítě dojíždí do školy mimo své bydliště. Slevy budou zajištěny v rámci dohod s dopravci, a to tak, aby školní jízdné bylo stanoveno na 50 % normálního jízdného.
Osobám samostatně výdělečně činným započítávat do rozhodného příjmu pro účely státní sociální podpory nejméně částku odpovídající 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství. Tím se zamezí účelovému zkreslování údajů o výši příjmů těchto osob pro sociální účely z důvodu získávání nároků v této oblasti. Je to důležité opatření, které má vést k omezení možnosti zneužívání dávek pro tyto účely.
Poskytovat rodičovský příspěvek bez ohledu na výši příjmu rodičů z výdělečné činnosti tak, aby se umožnilo zejména mladým rodinám zlepšit si svoji finanční situaci.
Návrhem se provádějí také některé další navazující změny zákona o státní sociální podpoře i změny v některých dalších zákonech. Tyto změny mají většinou legislativně technický charakter, takže doufám, že tyto změny, které by měly vést k efektivnějšímu využívání zákona o státní sociální podpoře a celého tohoto systému, podpoříte a postoupíte návrh do druhého čtení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Zdeňku Škromachovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení, kterým je pan poslanec Miroslav Opálka.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl svoji zpravodajskou zprávu, neboť nechci opakovat vše to, co je písemně předloženo a co bylo řečeno panem ministrem. Chtěl bych jen zvýraznit, že jde o návrh, který je v souladu s ústavou a s Listinou základních práv a svobod i s právními akty Evropského společenství.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, má v podstatě tři základní cíle. První - úspora finančních prostředků. Zde bych chtěl vyjádřit svůj názor, že úspora zde probíhá vzhledem k podílu na hrubém domácím produktu již od roku 1996, kdy podíl státní sociální podpory činil 1,8 % HDP a v roce 2002 po postupném snižování 1,48 %. Předpokládaná úspora by měla za tři roky, 2004 až 2006, činit 25 mld. Kč, což bude další snižování podílu na HDP, i kdyby nerostl. Další cíl, který je v předloze návrhu sledován, je snížení zneužívání systému. Za třetí je to změna kompetencí. Zde se dostáváme do určitého problému, neboť tisk číslo 397 je obsahově v určité kolizi s tiskem 342, návrhem vlády, a bude třeba při projednávání zde řešit souběh projednávání těchto dvou tisků.
K jednotlivým návrhům bych chtěl stručně poznamenat, že stanovení nového způsobu zjišťování výše rozhodného příjmu za kalendářní rok se snaží eliminovat nešvar, který zde byl popsán, u osob samostatně výdělečně činných, ale nepostihuje bohužel veškeré klienty, a to především ty, kteří jsou zařazeni v šedé či černé ekonomice, případně pracují načerno v zahraničí a v čestných prohlášeních pro příslušný úřad, který řeší agendu státní sociální podpory, vykazují nula příjmů. Zde by měla být alespoň pro pobíratele stanovena jejich povinná registrace na úřadu práce. Je to problém, který v podstatě neřeší zneužívání jako celek.
Otázka zrušení příspěvku na dopravu. Rozumím tomu, ale chybí zde zhodnocení procenta zneužívání, chybí zde jakákoliv statistika a na druhé straně souběžně s tím není předložen zákon, který by řešil žákovské slevy, které v minulosti existovaly, čili se dostáváme do problému, že máme zrušit něco na základě toho, že to bude řešeno jinak, ale jak to bude řešeno a jak se k tomu budou stavět soukromí dopravci, to v současné době vlastně nevíme.
Dále povolení neomezeného výdělku rodičů při poskytování rodičovského příspěvku. Tak jak jsem konzultoval problém ve svém volebním regionu, je to šito především na problémy Prahy, protože možnost a výše přivýdělku se zmenšuje se zvětšující se vzdáleností od Prahy. Na druhé straně se nám zde komplikuje situace stálé péče o dítě. To je problém na straně 3, tuším v § 3A, který je v kolizi s důvodovou zprávou na straně 24 odst. 3. Myslím si, že bude řešena jen určitá skupina rodičů, kteří svým způsobem vykonávají třeba právnickou praxi, lékařskou praxi a kteří si mohou ze svých příjmů péči o své ratolesti zajistit jiným způsobem. Převážné většiny rodičů se tato možnost vůbec nebude týkat.
***