Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(17.10 hodin)
(pokračuje Opálka)

Změna kompetencí orgánů ve státní sociální podpoře. Zde bylo řečeno jak panem ministrem, tak mnou v úvodu, že jsme zde v kolizi s tiskem č. 342, že bude třeba tento problém vyřešit - podle mého názoru je velkou chybou, že toto řešení nebylo nastoleno před rokem v rámci prvních povodňových balíčků - a že budeme muset v rámci těchto návrhů posoudit i problém jiného režimu řešení v Ostravě, v Brně, v Plzni, případně i v Praze, protože se zakládá dvourežimový systém řešení i dvourežimový systém odměňování pracovníků za stejnou práci. Na druhé straně bychom se měli zamyslet nad problémem názvu úřadů práce, protože by to mohlo i ve veřejnosti vyvolávat různé negativní reakce, že jde pro sociální podporu na úřad práce. Znovu se vracím k návrhu rozšířit název na úřady práce a sociálních věcí.

Nemilá je problematika nemovitého majetku, kdy jeho převedení na obce v podstatě může být řešeno jedině darem těchto obcí zpět státu.

Děkuji, toť vše.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu zpravodajovi pro prvé čtení poslanci Miroslavu Opálkovi, přerušuji projednávání tohoto bodu a budeme se věnovat bodu č. 12, kterým je

O úvodní slovo opět prosím pana ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte, abych uvedl další z návrhů zákonů, které souvisejí s reformou veřejných financí, a sice opatření, která jsou navrhována ke stabilizaci veřejných rozpočtů a která by měla zavést určitou systematičnost i systém spravedlnosti do systému sociálních dávek jako takových, tak aby v konečné fázi bylo více prostředků pro ty, kteří skutečně tento systém potřebují. To je také důvod změn, které jsou navrhovány.

Navrhujeme tato opatření. S cílem omezit spekulativní jednání některých příjemců dávek sociální potřebnosti, vykazujících nízké nebo nulové příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, se navrhuje ustanovit u osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost částku, která bude považována u těchto osob za příjem v případě, že skutečně doložená výše příjmů bude nižší, a to ve výši 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Navržené opatření hodnocení příjmů osob samostatně výdělečně činných procentní částkou z průměrné mzdy v národním hospodářství je obdobou současného právního stavu, kdy se u osob majících příjem ze samostatné výdělečné činnosti považuje za příjem částka minimálně ve výši částky životního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama. Navržené opatření vychází z principu obsaženého mj. v obchodním zákoníku, a to že podnikání je činností za účelem dosažení zisku.

Stanoví se nová podmínka sociální potřebnosti u rodičů pečujících o nezaopatřené dítě, a to řádné plnění povinné školní docházky. Pokud tuto povinnost rodič pečující o dítě nezajistí, nebude uznán sociálně potřebným a této rodině nebude náležet dávka sociální péče podle zákona o sociální potřebnosti. Toto opatření považujeme za důležité i vzhledem k vývoji u péče o děti v některých rodinách, kde by jednoznačně tyto dávky měly sloužit právě dětem, a samozřejmě děti by měly řádně docházet do školy.

Další navržené úpravy směřují ke zpřesnění podmínek, za kterých nelze dávku sociální potřebnosti přiznat proto, že si občan může zvýšit příjem vlastním přičiněním, a to nejen vlastní prací, ale též uplatněním zákonných nároků a využitím majetku. Současná právní úprava dává v tomto ohledu příliš velký prostor vlastnímu uvážení orgánů poskytujících tyto dávky a praxe jednotlivých úřadů je mnohdy velmi odlišná. Významné je v tomto smyslu zejména bližší vymezení pojmu "zvýšení příjmu vlastním přičiněním", neboť peněžitá či věcná pomoc ze státních prostředků by měla být poskytována skutečně jen těm občanům, kteří si uvedeným způsobem nemohou zvýšit příjem. Situace, za kterých příslušný orgán může zamítnout žádost o poskytnutí dávky sociální péče s odůvodněním, že si může zvýšit příjem vlastním přičiněním, jsou v zákoně explicitně uvedeny. Zároveň je v zákoně stanoveno, kdy nelze po žadateli požadovat zvýšení příjmu vlastní prací. Takovými situacemi jsou např. věk nebo zdravotní stav.

Podle platné úpravy se při posuzování sociální potřebnosti zkoumají sociální a majetkové poměry osob, a to ve vztahu ke zjišťování možnosti zvýšit si příjem vlastním přičiněním, včetně využití majetku. Výslovně je chráněna jen nemovitost nebo byt sloužící k trvalému bydlení. Navrhuje se zajistit výslovně ochranu též u dalšího majetku a nadále se ponechává určitý prostor správnímu uvážení orgánu rozhodujícímu o dávce z důvodu sociální potřebnosti. Nově se s ohledem na princip motivace k práci a prokázání vlastního přičinění stanoví povinnost občana osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, dát souhlas s ověřením těchto skutečností a dostavit se osobně na výzvu příslušného orgánu, nebrání-li tomu těžko překonatelné překážky. Tato povinnost se navrhuje také pro všechny společně posuzované osoby. Současně se stanoví sankce za nesplnění uvedených povinností. Veškerá tato opatření směřují k omezení výplaty dávek v neodůvodněných případech, a jsou tedy v souladu s reformou veřejných financí.

Věřím tomu, vážené kolegyně a kolegové, že podpoříte propuštění návrhu novely tohoto zákona do druhého čtení.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, a tím je pan poslanec Antonín Zralý.

Poslanec Antonín Zralý: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, po březnovém odmítnutí vláda opakovaně předkládá novelu zákona o sociální potřebnosti, tentokrát jako součást reformy veřejných financí.

Jistě nemusím váženým kolegům zdůrazňovat, že zákon o sociální potřebnosti spolu se zákonem o životním minimu utváří základ českého sociálního systému. Podle úrovně a kvality pomoci lidem v nouzi nás hodnotí nejen Evropa, ale též celý svět.

Na rozdíl od minulého předkladu je současný návrh jiný, neumožňuje totiž souběh podhodnocených sociálních dávek s částečnou výdělečnou činností. Věcná podstata novely je ve stanovení minimálního fiktivního příjmu osobám samostatně výdělečně činným pro přiznání a výpočet dávek sociální potřebnosti, dále ve stanovení nové podmínky řádného plnění povinné školní docházky a ve stanovení nového pojetí a prokazování aktivity při hledání zaměstnání.

Z předchozího návrhu je opakovaně předkládán taxativní seznam testovaného majetku, který nemůže být prodán, nově se však umožňuje úředníkům rozpoznávat, posuzovat a rozhodovat o nepřiměřené tvrdosti prodeje. Opakovaně je před poskytnutím pomoci po žadatelích požadováno řádné uplatnění všech zákonných nároků a pohledávek. Novela by tedy měla přinést zpřesnění podmínek žadatelů o sociální dávky, avšak i úsporu v sociální oblasti.

***