(16.40 hodin)
(pokračuje Škromach)
Jenom prosím ještě jedna technická informace. V důvodové zprávě v tisku 396 je uveden na straně 23 v důvodové zprávě v poslední tabulce dopad na státní rozpočet a je tam chyba. V posledním řádku tabulky je chyba. Má tam být rozdíl předchozích dvou řádků, a nikoliv uvedený součet, neboť uvedený dopad na státní rozpočet je dán zvýšením o nárůst příjmů z pojistného a snížením o nárůst výdajů na důchody. Správné údaje posledního řádku tedy jsou: rozdíl zvýšení příjmů 2,36, 4,17 a 6,24. Chyba cca o 0,1 miliardy korun podle sdělení odboru sociálního pojištění, který tabulky zpracovává, vznikla tím, že původně mělo jít o snížení výdajů na důchody ve všech letech, ale v důsledku dodatečného rozhodnutí byl návrh na poslední chvíli doplněn o tyto přesnější údaje.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Zdeňku Škromachovi a prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Alena Páralová, která je určenou zpravodajkou pro prvé čtení.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, vláda prostřednictvím sněmovního tisku s číslem 396 navrhuje změnu některých parametrů stávajícího průběžného pilíře důchodového systému. Mají se změnit celkem tři zákony, a to zákon číslo 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, za druhé zákon číslo 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a za třetí zákon číslo 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Dovolte mi, abych se postupně věnovala změnám jednotlivých parametrů.
Změna parametru číslo 1. Vláda navrhuje postupné zvyšování věku odchodu do důchodu až na hranici 63 let. V roce 2013 budou muži a bezdětné ženy odcházet do důchodu v 63 letech. Konečného cíle pak bude dosaženo až v roce 2025, kdy budou do důchodu odcházet v 63 letech i všechny ženy bez ohledu na to, kolik dětí vychovaly. Dle důvodové zprávy se dopady na stav důchodového účtu začnou v tomto případě projevovat až v roce 2008, kdy má dojít k úspoře výdajů ve výši 1,4 miliardy korun a ke zvýšení příjmů o 900 milionů korun. Ovšem každý další rok se budou úspory i příjmy výrazně zvyšovat, takže v roce 2012 dosáhnou roční úspory 13 miliard korun a na druhé straně dojde ke zvýšení příjmů téměř o 5 miliard korun.
Změna parametru číslo 2 se týká předčasných důchodů. V současné době existují dva typy nebo chcete-li dvě možnosti odchodu do předčasného důchodu, a sice trvale krácený předčasný důchod a dočasně krácený předčasný důchod. Vláda navrhuje zrušení možnosti odchodu do důchodu pouze do tzv. dočasně kráceného předčasného důchodu. Restrikce se týká pojištěnců, kteří mají sociální problémy a přitom odpracovali nejméně 25 let. Podmínkou získání dočasně kráceného předčasného důchodu, který má být zrušen, je, že za prvé pojištěnec byl alespoň 180 dnů veden jako nezaměstnaný na úřadu práce a do důchodového věku mu chybějí dva roky, nebo druhá možnost je, že pobírá částečný invalidní důchod a do důchodového věku mu chybějí nejvýše dva roky. Nebo je zde ještě třetí možnost, a sice že občan pobíral po dobu pěti let plný invalidní důchod, který mu byl posléze odebrán, a do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše pět let. Zrušením těchto dočasně krácených předčasných důchodů vláda ušetří 90 milionů v roce 2004, 270 mil. korun v roce 2005 a 350 mil. korun v roce 2006.
Změna parametru číslo 3 se týká omezení zápočtu doby studia maximálně na šest let. V současné době je zápočet doby studia již omezen na šest let pro pojištěnce, kteří studovali po roce 1996. Vláda úpravu rozšiřuje i na pojištěnce, kteří studovali dříve, tedy v podstatě sjednocuje zápočet doby studia bez zřetele na dobu, kdy pojištěnec studoval. Tato úprava hodnocení doby studia se projeví snížením nově přiznávaných důchodů a postihne nejvíce pojištěnce s vysokoškolským vzděláním. Vysokoškolákům se vyměřené důchody sníží v prvním roce přibližně o 600 korun a ve čtvrtém roce přibližně o 1200 korun. U středoškoláků by bylo snížení nižší asi o 200 korun. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že vzhledem k výraznému vlivu úpravy na výši důchodu lze očekávat, že část pojištěnců zvolí raději možnost odchodu do předčasného důchodu, neboť jeho výše pro ně bude výhodnější. Úspora výdajů na důchody vyplývající z nového způsobu hodnocení studia bude dle odhadu vlády činit v roce 2004 50 mil. korun, v roce 2005 170 mil. korun a v roce 2006 370 mil. korun, ale již v roce 2007 to bude hezkých 600 mil. korun. Dlouhodobě se však dosáhne významné úspory výdajů na důchody. Přibližně za 40 let dosáhne tato úprava úspory 2,5 % ročních výdajů na důchody.
Změna parametru číslo 4. Vláda navrhuje zvýšit procentní sazbu pro pojistné na důchodové pojištění o 2 % a o stejná 2 % snížit sazbu pro příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Toto opatření je sice fiskálně neutrální, avšak do budoucna zakládá na ohromné problémy důchodového systému, protože Česká republika má již dnes jednu z nejvyšších sazeb důchodového pojištění ze zemí OECD. Pro budoucnost to znamená vysokou cenu práce, snížení konkurenceschopnosti a odliv investorů.
Změna parametru 5 znamená, že důchodci si budou moci k důchodu přivydělat libovolnou částku, aniž by ztratili nárok na důchod. V současné době je jejich výdělek omezen v období dvou let po vzniku nároku na důchod, a to dvojnásobkem životního minima. Vláda v důvodové zprávě zdůrazňuje, že se dá očekávat, že po odstranění této pojistky vzroste podíl důchodců, kteří požádají o přiznání důchodu ihned po dosažení potřebné věkové hranice. Odhaduje se, že v důsledku tohoto opatření se zvýší počet přiznaných starobních důchodů asi o 3,5 tisíce, což povede ke zvýšení výdajů na důchody o 200 mil. korun v roce 2004, o 500 mil. korun v roce 2005 a o 700 mil. korun v roce 2006.
Někteří odborníci se ozývají s tvrzením, že toto opatření jde proti zásadám lisabonské agendy, která si klade za cíl zvýšit zaměstnanost lidí v důchodovém věku. Zaznamenala jsem i názor, že opatření povede k dumpingovému zaměstnávání lidí, kteří pobírají důchod. Jejich mzdové nároky nejsou tak vysoké, protože již mají v podobě důchodu jistý příjem, a tím jsou údajně na trhu práce znevýhodňovány mladší ročníky.
Důvodová zpráva je bohužel v tomto případě velice kusá. Ráda bych se proto pana ministra zeptala, zda byla na toto téma vypracována nějaká sociologická nebo jiná odborná studie a s jakým výsledkem. A prosím, aby byly vysvětleny důvody, které vládu vedly k tomuto kroku, který - jak se uvádí v důvodové zprávě - bude dosti nákladný a de facto eliminuje blahodárné dopady změny předchozích parametrů, které jsem zde uvedla, na státní kasu. Zároveň si vláda zavírá dveře k něčemu, co slíbila v národním plánu zaměstnanosti, a sice k vytvoření předpokladů k postupnému odchodu do důchodu, k možnému souběhu mezd a částečných důchodů, což také po nás žádá lisabonská agenda Evropské unie.
Změna číslo 6 se týká, podobně jako řada jiných předloh projednávaných na této schůzi, osob samostatně výdělečně činných. Mění se filozofie přístupu k živnostníkům. Vláda navrhuje, aby osoby samostatně výdělečně činné, které samostatnou výdělečnou činnost vykonávají jako svou hlavní činnost, byly povinně účastny důchodového pojištění, a to bez zřetele na výši dosahovaného příjmu, a aby platily pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti z tzv. minimálního vyměřovacího základu.
***