(15.50 hodin)
(pokračuje Filip)
A potom ty body 9 až 15, kde je ten druhý balík. Takto bychom to mohli rozlišit a k tomu by se hlásili jednotliví poslanci s tím, že by ta diskuse byla mnohem více strukturovaná, pochopitelnější a méně demagogická.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Tak to je další návrh na sloučení rozpravy do dvou balíků. Já se dívám, jestli ještě není nějaký další návrh.
V této chvíli tedy tady máme dva návrhy. Jenom zopakuji, že pan poslanec Filip navrhuje sloučit rozpravu k bodům 5 až 8, pak bodů 9 až 15, zatímco pan poslanec Tlustý navrhuje sloučit rozpravu všech bodů do jediné rozpravy. Budeme bezprostředně hlasovat o těchto dvou návrzích. Nejdřív bych nechal hlasovat o protinávrhu pana poslance Filipa (projevy nesouhlasu) - nebo pan poslanec Filip souhlasí, aby se hlasovalo podle pořadí.
Takže první budeme hlasovat o návrhu pana poslance Tlustého sloučit jedenáct bodů rozpravy 5 až 15. Budeme hlasovat nejdřív o tomto návrhu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro sloučení rozpravy všech jedenácti bodů, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 12 z přítomných 199 poslanců pro sloučení hlasovalo 160, proti 2. Návrh na celkové sloučení rozpravy byl přijat.
A nyní bych ještě jednou požádal ministra financí pana Bohuslava Sobotku, aby se ujal slova a uvedl první návrh zákona o daních z příjmů. Prosím, máte slovo.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych dříve, než přejdu k popisu obsahu návrhu novely zákona o daních z příjmů, abych se pokusil alespoň velmi stručně zarámovat předložený blok návrhů zákonů, které byly do Poslanecké sněmovny předloženy ve vzájemném kontextu a které nyní budeme projednávat v rámci jejich prvního čtení.
Návrhy zákonů, které dnes Poslanecká sněmovna bude projednávat v prvním čtení, jsou součástí reformy veřejných rozpočtů. Přesněji řečeno, tyto návrhy představují významnější část strukturálních změn, jež nám v případě přijetí Parlamentem umožní trvale změnit naši rozpočtovou politiku směrem k větší efektivitě a postupné konsolidaci českých veřejných rozpočtů. Těmito návrhy reforma v oblasti změn zákonů nekončí, tyto návrhy ovšem představují první a velmi důležitou legislativní část reformního procesu. Vláda dále postupně předloží další návrhy, jež budou souviset s celkovou změnou rozpočtových pravidel, změnami sociálního zákonodárství, ukončením činnosti některých transformačních institucí, reformou systému nemocenského pojištění, změnami v oblasti zákona o zaměstnanosti.
Zákony, jež nyní budeme projednávat, mají navrženou účinnosti od 1. ledna 2004. Jejich přijetí umožní vládě sestavit a obhájit takový státní rozpočet na rok 2004, který bude plně vycházet z reformní strategie a bude odrážet tendenci ke snižování deficitu a postupnému zpomalování tempa zadlužování českých veřejných rozpočtů. Vláda tak mimo jiné plní slib, který dala na půdě Poslanecké sněmovny při schvalování státního rozpočtu na letošní rok.
Reforma veřejných rozpočtů, tak jak její koncepci vláda schválila na svém zasedání 23. června letošního roku po šesti měsících intenzivní odborné, politické i veřejné diskuse, představuje aktivní reakci vlády na problematiku negativního vývoje situace českých veřejných rozpočtů. Ty jsou u nás dlouhodobě charakterizovány deficitními sklony. Rostoucí schodky nesouvisí jen s hlubokými transformačními problémy, jež jsme museli překonávat na konci 90. let. Jejich růst v posledních letech není primárně dán fází ekonomického cyklu. Deficit má strukturální charakter. Deficity mají tendenci k takovému růstu, že navzdory značnému použití privatizačních a jiných jednorázových zdrojů dochází k akceleraci růstu veřejného dluhu. Rozpočtová politika, jež by byla nadále pojímána jen jako pasivní přijímání nastavených trendů, je dlouhodobě neudržitelná. Důvodem jsou prohlubující se strukturální obtíže, dočasnost jednorázových příjmů, zejména příjmů z privatizace, a v neposlední řadě blížící se počátek viditelných fiskálních dopadů v procesu stárnutí české populace. Prohlubování deficitu je důsledkem rozevírajících se nůžek mezi příjmy a výdaji. Na straně příjmů dochází k autonomnímu poklesu daňové kvóty a současně růst výdajů tažený zejména mandatorními a kvazimandatorními výdaji omezuje prostor pro flexibilnější pojetí rozpočtové politiky u nás.
Neudržitelná fiskální politika představuje ve střednědobém horizontu největší riziko pro zdravý ekonomický vývoj v České republice. Nezdravá rozpočtová politika může být do budoucna hlavní příčinou možných ekonomických obtíží, projevujících se ve formě vnější nebo vnitřní ekonomické nerovnováhy. Tato rozpočtová politika může působit jako faktor sekundární, který přispívá k jiným problémům. Rozpočtové problémy ovšem způsobují i to, že rostoucí mandatorní výdaje každý rok stále více snižují prostor pro realizaci vládních výdajových priorit včetně investic a včetně podpory ekonomického růstu. Systém veřejných financí postrádá nástroje, jež by umožnily zvrátit automaticky dosavadní tendence. Na jedné straně tak peníze mnohdy zoufale chybějí, jako je oblast vzdělání, vědy nebo výzkumu, v mnoha jiných oblastech je míra efektivity jejich využití přinejmenším sporná. Jako tuto oblast mohu uvést oblast stavebního spoření.
Důvodem pro fiskální reformu je i snaha udržet a zefektivnit moderní sociální stát. V tomto směru je nutno sociální výdaje lépe zacílit na skutečně potřebné občany, zvýšit motivační a aktivizační roli sociálních dávek a omezit všestranně možnosti jejich zneužívání. Vyšší efektivita využití těchto finančních prostředků následně umožní udržet z rozpočtového hlediska náklady v přijatelných mezích.
Přijetí dlouhodobé rozpočtové politiky je nutným podkladem pro rozhodnutí vlády o hospodářsky optimální strategii přistoupení k jednotné evropské měně. Načasování připojení k eurozóně by nemělo být limitováno fiskálními omezeními, ale mělo by odrážet především potřeby české ekonomiky, zejména pokud jde o akceleraci hospodářského růstu. I proto je důležité začít postupnými reformami včas a v dostatečném předstihu.
Cílem rozpočtové reformy je navrhnout a realizovat v příštím období takovou rozpočtovou politiku, která povede k postupnému snižování podílu schodku veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu při současné podpoře ekonomického růstu, zachování sociální soudržnosti a kvality veřejných služeb. Reforma je pojata jako mix opatření na příjmové a výdajové straně s převahou kroků na straně výdajů. Během tří let by tyto změny měly přinést do státního rozpočtu kumulativně dodatečných 62 miliard korun a oproti pasivnímu vývoji ušetřit na výdajích během tří let cca 189 miliard. Úspory na straně výdajů by tak měly činit 66 až 75 % aktivních opatření. Reforma jako taková je postavena na stabilizaci daňové kvóty s tím, že pokles daňového zatížení v oblasti přímých daní je kompenzován zejména harmonizačními opatřeními v oblasti daní nepřímých.
Musím říci, že jako ministr financí považuji za zcela klíčový princip fiskálního cílení a stanovení střednědobých výdajových rámců vlády, kterými se vládě jasně určí mantinely výdajové politiky na celé tříleté období, a to vždy klouzavě s posunem o jeden rok dále. Toto opatření bude promítnuto do úpravy rozpočtových pravidel, která se poprvé použijí pro přípravu státního rozpočtu na rok 2005. Ale již pro rozpočet na rok 2004 a střednědobý výhled na roky 2004 až 2006 se vláda zavázala dodržet tyto střednědobé výdajové rámce.
***