Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(16.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)

Tímto postupem vláda potvrdila, že scénář razantního snižování deficitu veřejných rozpočtů, který navrhla v koncepci fiskální reformy, pro ni není jen prázdným slibem, ale že jej prakticky naplňuje svou rozpočtovou politikou.

Chtěl bych zdůraznit, že součástí tohoto principu je vztažení stropu výdajového rámce nejen na kapitoly státního rozpočtu, ale i na státní fondy. Rovněž velmi akcentuji systémové kroky, které povedou k výraznému přitvrzení podmínek k využívání mimorozpočtových institucí a státních záruk k provádění rozpočtové politiky. Zlepšení rozpočtového managementu rozhodně pomohou i návrhy na plnou převoditelnost uspořených rozpočtových zdrojů kapitol do dalšího období, zavedení systému výkonově orientovaného, vyšší transparentnost činnosti státem zřizovaných organizací, centralizace nákupů, a další uvedené návrhy, které jsou součástí reformy veřejných rozpočtů, až postupně budou převáděny do legislativní podoby.

Domnívám se, že reforma je na jedné straně dostatečně razantní, aby přesvědčila ekonomickou i vůbec širokou veřejnost doma i v zahraničí, že záměrem vlády je otočit směr vývoje veřejných rozpočtů a cílem reformy je do roku 2006 snížit úroveň deficitů veřejných rozpočtů z úrovně stávajících cca 6 % HDP, očekávaných v roce 2003, na 4 % HDP v roce 2006. Následným cílem, který by vyplynul z takto realizované reformní strategie, je další postupné snižování schodku veřejných rozpočtů, a to tak, aby v roce 2008 tyto deficity klesly pod 3 % HDP.

Domnívám se, že reforma je zároveň rozumně rozložena v čase i z hlediska dopadu na hospodářský růst a dopady na všechny sociální vrstvy naší společnosti. Nejde o šokovou terapii. Dopady reformních opatření do míry inflace i do sociální situace rodin i jednotlivců nejsou dramatickými dopady. Výdaje státního rozpočtu jsou navrženy tak, že i po reformních krocích výdaje veřejných rozpočtů v příštích letech mírně reálně porostou. Fiskální konsolidace by tak neměla ohrozit hospodářský růst; naopak věřím, že vytvoří prostor pro jeho akceleraci.

Jsem přesvědčen o tom, že Poslanecká sněmovna podpoří tyto rozumné vládní návrhy a pomůže vládě v jejím úsilí zpomalit tempo zadlužování. Jistě se mnou budete souhlasit v tom, že nelze dále donekonečna řešit naše dnešní rozpočtové problémy na úkor budoucích generací.

První z návrhů, které bych chtěl v této souvislosti uvést, je návrh novely zákona o daních z příjmů. Tento návrh sleduje tři základní cíle. Za prvé se jedná o implementaci směrnic Evropského společenství ve společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států a společném systému zdanění při převodech aktiv a pasiv, výměnách podílů, fúzích a rozděleních. Za druhé, jedná se o reakci na souběžné připravené změny účetních předpisů, obsažené v tisku č. 400. Třetí součástí tohoto návrhu je realizace části reformy veřejných rozpočtů. Jedná se zejména o návrh na postupné snížení sazby daně z příjmů právnických osob až na 24 % v roce 2006. Návrh na zrušení srážkové daně úrokových výnosů právnických osob představuje změnu, která přispěje ke zjednodušení daňového systému. Tento návrh obsahuje také princip zavedení minimálního vyměřovacího základu u fyzických osob, který je podle mého názoru účinným nástrojem boje politiky proti nekázni daňových poplatníků a přispívá k vyšší daňové spravedlnosti.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Kalousek.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedo. Vážená vládo, dámy a pánové, pokládám za zbytečné opakovat zde jinými formulacemi slova pana ministra financí, věty, které řada z nás pronášela v minulých dnech a týdnech do sdělovacích prostředků. Jedná se o komplex návrhů zákonů, o nichž žádný z nás nemůže říci, že stoprocentně naplňují jeho představy. To ale, co je stoprocentně ocenitelné, je skutečnost, že jsme nalezli dohodu, průchodné řešení, jak zpomalit a snad posléze i zastavit neblahý trend vývoje veřejných rozpočtů. Proto se jednoznačně stavím za návrhy, které budou předkládány.

V případě tohoto prvního návrhu, tzn. daně z příjmů, doporučuji samozřejmě propuštění do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dovolte mi, vážené kolegyně a kolegové, abych v této chvíli přerušil projednávání tohoto bodu č. 5 a pokročil k bodu č. 6, což je

Z pověření vlády by měl tento návrh opět uvést pan ministr financí Bohuslav Sobotka.

Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, Poslanecké sněmovně je předkládán návrh zákona, kterým se mění zákon o stavebním spoření. Stávající zákon, jehož vznik iniciovala skupina poslanců před více než deseti lety, vytvořil systém podpory financování bydlení, který umožňuje získat občanům relativně levné finanční prostředky formou úvěrů ze stavebního spoření i na řešení jejich bytových potřeb. Systém stavebního spoření se u nás rychle rozvinul a v současnosti se stavební spoření spolu s hypotečními úvěry významnou měrou podílí na rekonstrukci a modernizaci bytového fondu a je jedním ze zdrojů finančních prostředků pro výstavbu nového bydlení.

Nicméně dosavadní vývoj stavebního spoření v České republice v posledních letech směřuje k úvahám o reformě tohoto systému, a to především ze tří důvodů. Úrokové sazby na finančním trhu jsou nyní podstatně nižší než před deseti lety. Státní příspěvek přitom zajišťuje vkladateli průměrný roční výnos cca 12 %. Smlouvy o stavebním spoření se uzavírají již ne hlavně s cílem řešit primárně bytové potřeby, ale inkasovat citelnou bonifikaci v podobě státního příspěvku. V prvních šesti letech - tedy při neuspokojené poptávce - se ročně uzavíralo v průměru okolo půl milionu smluv, ale vloni a předloni již 1,3 mil. smluv a na konci roku 2001 tu již bylo 4,2 mil. smluv, které byly platné, to znamená, že počet těchto smluv kopíroval počet domácností. Do 31. března 2003 tak dosáhl počet platných smluv 5,1 mil. Výsledkem tohoto vývoje v posledních cca dvou letech je nárůst nároků na výdajovou stranu státního rozpočtu, který je stále obtížněji financovatelný. Až dosud bylo na tyto účely ze státního rozpočtu vyčleněno 60 mld. Kč, z toho 33,3 mld. Kč jen v posledních třech letech. Letos předpokládáme, že bude vyplaceno 13 mld. Kč. Toto bylo důvodem pro to, abychom připravili novelu zákona o stavebním spoření.

Základní parametry, ve kterých spočívá změna, jsou následující.

Zvyšuje se podporované maximum z 18 000 na 20 000 Kč, snižuje se procentní sazba státní podpory z 25 % na 12 % z ročně uspořené částky.

Navrhujeme prodloužení pětileté vázací lhůty na šest let.

Podporujeme možnost bonifikovat ty účastníky stavebního spoření, kteří uspořené prostředky použijí v souladu s účelem stavebního spoření, tj. výhradně na bytové potřeby.

Dále navrhujeme zrušení možnosti převodu uspořené částky přesahující 20 000 Kč v jednom roce do následujícího roku spoření z hlediska posuzování nároku účastníka na státní podporu.

***