(17.50 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče, za tento návrh. Další přihlášky do rozpravy nemám. Rozpravu končím a váš návrh podrobíme hlasování.
Všechny jsem vás odhlásil a prosím o novou registraci.
Dámy a pánové, v hlasování pořadové číslo 166, které jsem zahájil, rozhodneme o návrhu na vrácení zákona k novému projednání do petičního výboru. Kdo souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Děkuji. Hlasování skončilo. Z přítomných 156 bylo pro 49, proti 81. Tento návrh nebyl přijat.
Další návrhy k hlasování v tuto chvíli nejsou. Druhé čtení tohoto návrhu zákona končím.
Děkuji panu ministru Stanislavu Grossovi a paní zpravodajce Zuzce Rujbrové.
Přistoupíme k projednání dalšího bodu, kterým je
7.
Vládní návrh zákona o Antarktidě
/sněmovní tisk 195/ - druhé čtení
Návrh z pověření vlády uvede ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Vážený pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, dovolím si říci úvodem druhého čtení pouze to, že cílem navrhované právní úpravy je zakotvit ochranu Antarktidy v našem právním řádu. Předpokládá se, že návrh na ratifikaci Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě bude předložen do Poslanecké sněmovny v letošním roce.
V rámci prvního čtení byla debata především o míře, v jaké regulovat vstup a aktivity českých občanů v Antarktidě. Zvažovala se také úprava mírnější proti vládnímu návrhu, ovšem za předpokladu souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami. Jsem přesvědčen, že při projednávání ve výborech, jak ve výboru zahraničním, tak ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, se podařilo najít konsensus, a společně s parlamentní legislativou byl vypracován komplexní pozměňovací návrh, který považujeme za vyvážený, a Ministerstvo životního prostředí s ním vyslovuje souhlas.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane ministře. Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a zahraničnímu výboru. Usnesení těchto výborů nám byla rozdána jako sněmovní tisky 195/1 až 4. Pan poslanec Miloš Kužvart jako zpravodaj výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí je omluven. Kdyby někdo z výboru chtěl tisk odůvodnit, dám mu příležitost.
V tuto chvíli prosím, aby se ujala slova paní poslankyně Kateřina Konečná, která nás bude informovat o jednání zahraničního výboru.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, paní ministryně, vážená sněmovno, zahraniční výbor se zabýval vládním návrhem zákona o Antarktidě hned dvakrát. Poprvé projednávání přerušil vzhledem k nedostatečnému konsensu mezi navrhovali, mezi lidmi, kteří měli pocit, že mají k Antarktidě co dodat, co říci, kteří na ní dokonce občas i sídlí, a mezi poslanci. Po tomto prvním odložení došlo k několika schůzkám mezi všemi, kteří chtěli měnit zákon o Antarktidě, a musím říci, že po velmi pečlivé debatě, kdy byly hodnoceny všechny důsledky, které z tohoto zákona mohou plynout pro jednotlivé členy této komise, jsme došli ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který doporučujeme Poslanecké sněmovně ke schválení.
Komplexní pozměňovací návrh zahraničního výboru byl rozdán jako sněmovní tisk 195/3 a já se přimlouvám za jeho podporu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, paní poslankyně. Prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Zahajuji obecnou rozpravu. Hlásí se poslanec Hrnčíř, kterému dávám slovo.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych před vás předstoupil a sdělil svůj názor na průběh projednávání tohoto zákona ve sněmovním tisku 195. Já jsem k němu vystoupil v prvním čtení a zdůraznil jsem, že kromě formálního cíle, to je zajistit všestrannou ochranu životního prostředí na tomto kontinentu, má tento zákon také za cíl otevřít dveře do jakéhosi elitního antarktického klubu. Celkem bych přál panu ministru Ambrozkovi, aby vstoupil do dějin Antarktidy tímto skutkem právě on, ale nesmělo by to naši pokladnu stát příliš mnoho peněz.
K návrhu jsem tehdy přednesl tři vážné výhrady: 1. zavedení příliš velké administrativy, především zavedení povolovacího řízení k povolení vstupu do Antarktidy, jakési nové výjezdní doložky; 2. zřízení funkce pozorovatele na Ministerstvu životního prostředí, což by měl být jakýsi kontrolní atašé na Antarktidě; 3. tragikomické ustanovení, že provedení jaderného výbuchu je přestupek, za který je možné eventuálně i uložit pokutu.
Nenavrhoval jsem tehdy zamítnutí, neboť jsem předpokládal, že návrh ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí nebo i ve výboru zahraničním poopravíme, zjednodušíme do běžných lidských rozměrů, a umožníme tak naplnit jakýsi ministerský cíl, který jsem si nazval AAA - Ambrozkova antarktická ambice.
Kolem návrhu čítajícího 31 paragrafů se však strhla taková smršť připomínek, jako by se jednalo o nejspornější a nejdůležitější zákon na světě. Výsledkem tedy bylo vypracování komplexního pozměňovacího návrhu, který původní návrh ještě více zkomplikoval. Důsledkem je, že budou zvýšeny náklady na výkon státní správy. Jediným kladem, který návrh má, je to, že bylo vypuštěno ustanovení o jaderném výbuchu jako o přestupku. Vše ostatní je podle mého názoru horší.
Dovolte mi, abych uvedl několik příkladů, které podle mého názoru tento návrh zbytečně zbyrokratizovaly.
Původní vládní návrh zaváděl povinnost osobám, které se zúčastní výpravy do Antarktidy z jiné země než z České republiky, učinit pouze před odjezdem oznámení na Ministerstvu životního prostředí. Komplexní pozměňovací návrh místo toho zavádí institut povinného ohlášení, které musí mít šest náležitostí a musí být doloženo třemi doklady. Po prozkoumání tohoto ohlášení, spíše jakési žádosti, vydá Ministerstvo životního prostředí potvrzení, že se dotyčný může zúčastnit výpravy. Tomuto principu říkáme ohlášení. Jak asi bude vypadat skutečné povolovací řízení k pobytu na Antarktidě, si umíme představit - sedm náležitostí a sedm doplňujících dokladů, ještě více než původní návrh. Dámy a pánové, musím zde zdůraznit, že institut ohlášení, jak je v návrhu stanoven, jde nad rámec madridského protokolu, který vyžaduje toto povolení pouze při vstupu jen do zvláště chráněných oblastí.
Zvláštní atašé Ministerstva životního prostředí, jakýsi pan pozorovatel, místo toho, aby byl z návrhu vypuštěn, byl naopak vylepšen.
***