(17.40 hodin)
(pokračuje Fischerová)

V době jeho nemoci po určitou dobu neplatila zdravotní pojištění. Dlužné částky však posléze uhradila, stejně tak jako penále. V loňském roce jí však nebylo uděleno občanství. Zákon nikde nestanovuje, kdy je možno se z přestupku tohoto typu vyvinit, tedy jak dlouho takový člověk ponese důsledky svého opomenutí. Dále každý drobný přestupek, jakého se běžně dopouští každý z nás, např. přechod křižovatky na červenou, špatné parkování, neoznačení jízdenky v tramvaji, by mohl mít pro žadatele o občanství fatální důsledky. Z těchto důvodů vás prosím, abyste svým hlasováním podpořili pozměňovací návrhy petičního výboru dle sněmovního tisku 254/1.

Dále bych ráda upozornila na poslední větu § 17, který se týká dětí, českých státních občanů osvojených cizími státními příslušníky. Návrh předpokládá, že děti z biologických rodičů s rozdílným státním občanstvím - to znamená, že jeden z rodičů je občanem České republiky - nabudou občanství otce i matky, zatímco osvojenci, před osvojením občané České republiky, nabudou obojí občanství jen v některých vymezených případech a v ostatních své české občanství ze zákona pozbudou. Jedná se o zhoršení postavení těchto dětí. Návrh nebere zřetel na to, že drtivá většina cizinců, pokud nežijí v manželství s občanem ČR, nemá na území České republiky trvalý pobyt, ale ani naději ho získat. Žijí zde na základě tzv. dlouhodobých víz. To by znamenalo, že např. osvojenec, občan České republiky, pozbude své české občanství a stane se cizincem proto, že v důsledku osvojení nabyl zároveň státní občanství osvojitelů-cizinců, kteří žijí v České republice na tzv. dlouhodobá víza. Přitom osvojenec vůbec neopustí území ČR a bude na něm i nadále žít.

Dále návrh nerozlišuje mezi osvojením zrušitelným a nezrušitelným. Neřeší se, co se stane, pokud dítě bude osvojeno cizinci, kteří nemají trvalý pobyt v České republice. V důsledku toho dítě pozbude státní občanství České republiky, ale osvojení bude později zrušeno. Předložený návrh ani žádný český zákon přitom nemůže nijak zaručit, že po takovém zrušení osvojení dítě podrží státní občanství cizího státu, které v důsledku osvojení nabylo. Neřeší ani, co se stane s dítětem, jehož osvojení bylo zrušeno a které se následně bude chtít vrátit do České republiky, kde se narodilo.

Proto v podrobné rozpravě přednesu pozměňovací návrh ke zrušení poslední věty § 17, o jehož podporu vás prosím.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Další přihlášky do obecné rozpravy nejsou, takže obecnou rozpravu končím a ptám se, zda chce pan ministr vnitra vystoupit. Ano, takže mu dávám slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, chtěl bych za prvé říci, že jsem připraven na prakticky jakýkoli návrh, který povede k tomu, aby se rozptýlily některé pochybnosti, i kdyby to byl třeba návrh na odročení nebo přerušení, protože to není věc, která musí být nutně přijata teď, v tuto chvíli. To je téma, které myslím stojí za to, aby bylo vyjasněno, pokud zůstávají nějaké pochybnosti, protože myslím, že ty pochybnosti nemusejí být tak velké, jak vyplynulo z jednoho vystoupení.

Pokud bych to měl zjednodušit, zákon má jeden cíl - zákon má cíl odstranit disproporci, kterou jsme udělali tuším v roce 1999 při tehdejším projednávání novely tohoto zákona, kdy jedné, mnohem větší skupině občanů bývalé ČSFR jsme umožnili, aby získala dvojí státní občanství. Ta skupina čítá více než 100 tisíc obyvatel, dnes tedy 100 tisíc občanů České republiky, kteří mají zároveň občanství Slovenské republiky. Ale zapomněli jsme na to - nevím, jestli zapomněli, ale prostě výsledkem je to, že tady zůstala druhá skupina občanů, kteří nemohou mít dvojí státní občanství, kteří nabyli občanství Slovenské republiky, a není jim umožněno, aby nabyli občanství České republiky, přestože to jsou občané Československa, a ta skupina je mnohem menší. Podle mých informací by se v tomto případě nemělo zdaleka jednat o více než 100 tisíc lidí jako v prvním případě, ale podle informací, které mám, o 23 tisíc bývalých občanů ČSFR nebo bývalého Československa. Takže jde o to, že jsme tehdy udělali úpravou to, co zavádí pro prakticky stejný režim dvojí postavení těch občanů. Jedněm bylo umožněno dvojí občanství, druhým nikoli. Ten režim, jak vlastně nabyli slovenského občanství, byl prakticky stejný, prakticky totožný.

V tuto chvíli si myslím, že ten návrh, tak jak je nyní předložen, má jediný cíl - odstranit tu disproporci, kterou jsme tehdy způsobili přijetím tehdejší novely zákona o nabývání a pozbývání státního občanství. Pokud tady existují výhrady, které by zpochybňovaly ne podstatu, ale legislativní řešení, navrhoval bych nebo doporučoval bych spíše než návrh na zamítnutí ten návrh, o kterém jsem hovořil. Pokud samozřejmě někdo má problém se samotnou podstatou tohoto návrhu, tak jak ji v tuto chvíli uvádím, tak návrh na zamítnutí je samozřejmě naprosto legitimní. Ale já si myslím, že v tomto ohledu by mohlo jít spíše o nedopatření nebo nedorozumění, takže nabízím i tu druhou cestu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Grossovi. Prosím, aby se slova ujala paní zpravodajka se závěrečným slovem.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane místopředsedo, já bych dodala ke slovům pana ministra, že když došlo k rozdělení bývalého Československa, byli jak Češi, tak Slováci našimi politiky přesvědčováni, že se vlastně pro ně až tolik nezmění, že sice budou hranice, ale budou formální, a že i nadále se předpokládá úzká vazba mezi oběma státy, mezi oběma národy. Víme, že tomu tak nebylo a není, ale jestliže jsme před čtyřmi lety učinili aspoň jeden krok, a z mého pohledu vítaný krok, že jsme umožnili části slovenské populace, která si to přála, dvojí občanství, nemyslím si, že by požadavek dalších, tedy těch, kteří pozbyli českého občanství v letech 1994 až 1999, byl neodůvodněný. Svědčí o tom mj. i petice, které docházejí do Poslanecké sněmovny a které vyjadřují tomuto návrhu zákona podporu stejně tak, jako v tuto chvíli činím já.

Jako zpravodaj konstatuji, že byl přednesen návrh na zamítnutí.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Nezbývá, než dát hlasovat o tomto návrhu.

 

Dámy a pánové, v hlasování číslo 165 se ptám a dávám hlasovat o tom, kdo souhlasí se zamítnutím tohoto návrhu. Kdo souhlasí se zamítnutím, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko "ano". Kdo je proti?

Hlasování skončilo. Ze 159 hlasujících bylo pro 30, proti 98. Tento návrh nebyl přijat.

 

Mohu otevřít podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se hlásí paní poslankyně Fischerová a pan poslanec Karas.

 

Poslankyně Taťána Fischerová: Pozměňovací návrh k tisku 254 zní: V bodu 36 v § 17 odst. 1 se poslední věta zrušuje.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Hovořit bude pan poslanec Jiří Karas.

 

Poslanec Jiří Karas: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vzhledem k určitým pochybnostem, které se projevily - a mám tím teď na mysli problematiku občanů Slovenské republiky českého původu - dovoluji si navrhnout, aby návrh tohoto zákona byl vrácen k opětovnému projednání do petičního výboru.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP