(16.10 hodin)
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Mám dvě poznámky k tomu, co tady zaznělo. Tu jednu procedurální. Kolegové, projednáváme vládní návrh zákona o investičních pobídkách, nediskutujeme o modrém údělu, či jak se to jmenuje, jak by se snad mohlo z diskusních příspěvků zdát.
Za druhé si vzpomínám, jak v letech 2001 - 2002 Miloš Zeman diskutoval a rád zdůrazňoval z kontextu vytržená čísla o HDP v roce 1997, o HDP v roce 2001 a 2001 (?) a velmi neseriózně, podle mého názoru, na tom dokladoval, jak jeho vláda vyvedla tuto zemi z ekonomické krize a ze spálené země. Nebyla to samozřejmě pravda, ta země nebyla spálená a hospodářská politika vlády Miloše Zemana nebyla zázračná. On prostě jen dával dohromady dvě čísla, aniž by jakýmkoli způsobem analyzoval příčiny a důsledky. Argumentace kolegů Langera a Tlustého dnes mi velmi silně připomněla tuto rétoriku Miloše Zemana. Jsou tady rovnávána statická čísla, aniž by byly analyzovány příčiny a důsledky.
Kolegové, nevyřešíme složitou ekonomickou situaci České republiky tím, že si tady budeme dokazovat, kdo byl v minulosti blbý a kdo ještě blbější. To máslo máme na hlavě všichni, a buď budeme schopni se pokoušet o reformu, anebo v této diskusi, která není vůbec kontraproduktivní, nenalezneme jediné řešení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče. Hovořit bude předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, poté předseda vlády Vladimír Špidla, potom je řádně přihlášen pan poslanec Šeich, pan poslanec Ransdorf je přihlášen, ale je asi čtvrtý nebo pátý podle záznamu pana předsedy, takže musíte vydržet.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážení kolegové, chtěl bych si jen dovolit v poznámce reagovat na vystoupení pana předsedy Tlustého. Rovná daň se přece nestala ničím normálním v zemích kolem nás. Kde na západ od nás ve vyspělých zemích se rovná daň stala něčím normálním a standardním? Rovná daň se přece dnes připravuje v některých postkomunistických zemích a příklad poskytlo Rusko. Rusko, které rezignovalo na výběr daní, Rusko, ve kterém se ukázalo, že rovná daň může překvapivě znamenat zvýšení daní. Ale v tomto případě Rusko je tím příkladem, který vykročil tím směrem.
Pro mě je rovná daň velmi znepokojivou rezignací na elementární principy spravedlnosti, které vůbec nejsou majetkem politické levice, které souvisí v ekonomii s teorií mezního užitku a jejichž kolébkou je spíš Británie. Takže se vraťme k něčemu, co patří k ekonomickému standardu ve slušných zemích.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi Poslanecké sněmovny Lubomíru Zaorálkovi. Hovořit bude předseda vlády Vladimír Špidla. - Nebude hovořit, přichází o pořadí. Ale s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Petr Nečas. Pak by měl vystoupit řádně přihlášený poslanec Šeich.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, já chci jen konstatovat, že právě v minulých několika větách jeden z nejvyšších ústavních činitelů České republiky označil naše sousední Slovensko za neslušnou zemi. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Hovořit bude pan poslanec Šeich.
Poslanec David Šeich: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl jsem učinit několik poznámek k vládnímu návrhu změny zákona o investičních pobídkách, ale musím v návaznosti na debatu, která tady proběhla, učinit prostřednictvím pana předsedajícího vzkaz nepřítomnému panu předsedovi vlády, a to v tom smyslu, že se dopustil logického nonsensu ve svém vystoupení, protože označil koncept rovné daně ODS za koncept, který povede ke zvýšení celkového daňového zatížení, a současně vyslovil tezi, že to povede k závažnému výpadku příjmů veřejných rozpočtů. Já vím, že v této vládě již nezůstal žádný ekonom, zřejmě z toho důvodu, že si spočítal, že není dobrá operace v této vládě setrvat. Ale přesto je základní ekonomickou poučkou, že buď může dojít ke zvýšení daní, a potom dojde i ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů, anebo dojde ke snížení dní, a potom to způsobí závažný výpadek veřejných rozpočtů, které by se měli politici snažit řešit tím, že budou šetřit. Čili to byl z mého pohledu logický nonsens.
Musím navázat na vystoupení - opravdu zpět k zákonu o investičních pobídkách - pana ministra Urbana, který říkal, že zákon o investičních pobídkách nesnese rozlišení na domácí a zahraniční podnikatele. Samozřejmě formálně, de iure, nesnese takové rozlišení, ale takové rozlišení se fakticky stane tím, že výše minimálně proinvestovaných prostředků, kdy je možné udělit veřejnou podporu, je 350 mil. Kč. 350 mil. Kč je tím faktickým rozlišením v reálném životě, které povede k tomu, že málokterý malý, střední český podnikatel dosáhne toho, aby proinvestoval minimálně 350 mil. Kč, a potom mohl uvažovat o tom, že bude tím vyvoleným a obdrží investiční pobídku.
V tomto směru bych jednoznačně poprosil statistiku, která musí být v tomto směru zdrcující - jaké procento celkových prostředků obdrželi čeští podnikatelé a jaké procento obdrželi zahraniční podnikatelé. Myslím, že 350 mil. Kč není investice, kterou by běžně střední či malý český podnikatel investoval, a běžně si takto dosáhl na investiční pobídku. Samozřejmě existuje institut regionálních investičních pobídek, kde je hranice minimálně 100 mil. Kč, to také není malá částka, kterou by jen tak někdo investoval, a to jen v regionech, kde míra nezaměstnanosti přesahuje 50 % celostátního průměru. Myslím, že i tady by ta míra nezaměstnanosti, to procento sneslo snížení.
Je samozřejmě s podivem, že je tu velmi dramaticky argumentováno problematikou EU a v důsledku toho je tento zákon přijímán. Ale potom se musím zeptat, proč je tak marginalizována nebo zcela popřena a zničena role Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, protože právě role nezávislého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže byla mnohokrát pozitivně vyzvednuta v hodnotících zprávách Evropské komise.
Ministerstvo průmyslu a obchodu uchopilo do svých rukou zcela rozhodovací pravomoc nejen o těch investičních pobídkách. Rozumím tomu, že nechceme si nechat schvalovat každou investiční pobídku Evropskou komisí, ale rozhodně tam není nikde ve směrnicích EU řečeno, že takovýmto orgánem by mělo být pouze MPO a nikdo jiný. Jestliže MPO má tuto pravomoc, proč neexistuje ani zpětná monitorovací a kontrolní role Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, nezávislého úřadu? Jestli je důvodem vlastně uzurpace veškerých pravomocí o udělování a zpětné kontrole, protože základní pravidlo je oddělení kontroly od toho, kdo úkon vykonává? Čili proč k této monoteizaci výkonu investičních pobídek dochází? Zřejmě ve snaze koncentrovat pravomoci Ministerstva průmyslu a obchodu.
A samozřejmě k té poznámce demagogické, kterou učinil pan ministr o tom, že ODS nemá žádnou hospodářskou politiku. Platí to, co tady mnohokrát řekli kolegové - že nejlepší investiční pobídkou jsou snížené daně, je to průhledné podnikatelské prostředí, které nevede ke korupci, a je to samozřejmě nezvyšování ceny pracovní síly, která může být komparativní výhodou České republiky po vstupu. A tato vláda se samozřejmě tímto směrem neubírá.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Šeichovi. Hovořit bude pan poslanec Ransdorf, který je písemně přihlášený. Potom bude hovořit pan poslanec Vymětal, Říman, Kraus a Mládek.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, v 60. letech, když byla vlna protestsongů, tak Suchý se Šlitrem uvažovali o tom, že by také měli napsat nějaký protestsong, a říkali si, že nejlepší bude, když napíší nějaký univerzální protestsong. Jinak řečeno, když si naštvou všechny. A to v nejbližší chvíli udělám také já, protože si naštvu s největší pravděpodobností jak tvůrce modrého údělu, tak tvůrce růžového údělu, možná i tvůrce černého údělu.
Chtěl bych říci nejdříve na adresu toho, co zde říkali kolega Tlustý a kolega Nečas. Samozřejmě že musíme být kritičtí k tomu, co dělala vláda Miloše Zemana a co dělala vláda pod vedením premiéra Špidly, ale to neznamená, že zapomeneme na to, jak vznikla celá ta situace během 90. let. Opakuji znovu: největší množství pracovních míst bylo zrušeno díky tomu, že zanikly klíčové velké podniky. Dnes v naší zemi, dámy a pánové, je možná nějakých 15 podniků, které mají více než 5000 zaměstnanců.
***