(16.30 hodin)
(pokračuje Fajmon)
Chtěl bych pro občany obce Straky znát, pane premiére, odpověď na otázku, zda budete tyto připomínky občanů obce Straky, které byly vyjádřeny v petici předané petičními výboru a podepsané zhruba 500 občany, brát v úvahu při svém rozhodování. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, nepochybně informace, které jsou poskytnuty v petici, budou zaznamenány a vstoupí do příslušného jednání, ale jednoznačně musím prohlásit, že klíčové jsou zákony ČR, hluková zátěž, hygienická zátěž a podobné věci, a není možné v případě, že budou splněny všechny podmínky, které předepisují české zákony, přihlížet k takovým požadavkům, které tyto zákony nebo rámce vymezené těmito zákony překračují. To znamená, organizace leteckého provozu je otevřená záležitost. V každém případě bude podřízena českým předpisům a zákonným normám, které jsou zaměřeny na ochranu zdraví. Není možné, aby tyto normy nebyly dodrženy. Ostatní záležitosti jsou otevřené. A to, jak jsem řekl, že byla sepsána petice, bude součástí uvažování o konečné podobě smlouvy.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády. S další interpelací vystoupí pan poslanec Ladislav Urban, připraví se pan poslanec Jan Zahradil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ladislav Urban: Vážená paní předsedající, pane premiére, dámy a pánové, obrátili se na mě pracovníci státní sociální podpory z našeho kraje s tím, že v měsíci březnu letošního roku připojili své podpisy k otevřenému dopisu 32 vedoucích odborů na předsedu vlády, některé ministry a výbory Poslanecké sněmovny a Senátu. Upozorňují v něm, že v současné době realizace státní sociální podpory znamená, že města vyplácejí prostředky státu, je to pro ně zátěží a jsou i oslabeny kontrolní mechanismy nad hospodařením se státními prostředky. Některé samosprávy neadekvátně zasahují do práce odborů, oddělení státní sociální péče např. personálně, snižováním počtu pracovníků nebo rušením pracovišť. Zároveň vyslovili názor na zhoršení situace a nárůst nákladů pro rozšíření agendy státní sociální podpory na všechny obce s rozšířenou působností.
Tento poslední problém podle mne řeší novela zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře, kterou jsme dnes projednali v prvém čtení. V předchozích problémech se ale přikláním k názoru pracovníků SSP, že podřízení tohoto systému pod vliv samosprávy může přinést nebezpečí nabourání systému, který je dnes funkční a nemá téměř nic společného s komunální sociální politikou. Finanční toky jsou zde úplně mimo osu hospodaření měst jak při výplatách vlastních dávek, tak při případném vracení a vymáhání neoprávněně vyplacených dávek.
Z návštěv městských úřadů vím, že i z hlediska samospráv není na tyto pracovníky hleděno dobře a považují se za cizí těleso v týmech obcí. Proto doporučuji určitou fúzi pracovišť SSP a úřadů práce a společné využití informačních dat softwaru i techniky, případně i pracovníků.
Můj dotaz směřuje k tomu, zda je s touto kompetenční úpravou počítáno a kdy, případně jestli vláda podpoří poslanecké iniciativy v tomto směru.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, provádění státní sociální podpory po zrušení okresních úřadů vykonávají podle části VI zákona č. 322/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončení činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, obecní úřady obcí s rozšířenou působností v sídlech dřívějších okresních úřadů. Podle platné právní úpravy by působnost státní sociální podpory měla být zajišťována od 1. 4. 2004 obecními úřady s rozšířenou působností.
Návrhem novely zákona č. 118 o státní sociální podpoře, která byla schválena vládou a byla předložena Parlamentu, koneckonců byla teď právě projednávána, se navrhuje, aby od 1. 4. 2004 státní sociální podporu vykonávaly obecní úřady obcí s rozšířenou působností v dřívějších sídlech okresních úřadů. V hlavním městě Praze úřady městských částí určené statutem hlavního města Prahy, orgán kraje v přenesené působnosti, krajský úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Odvolacím správním orgánem pro výkon státní sociální podpory zůstávají krajské úřady.
Abych přiblížil pozadí celé věci, připomínám, že výkon SPP spadal podle zákona pod okresní úřady a po jejich zrušení v rámci územní reformy veřejné správy byl výkon jako přenesená působnost přenesen na vybrané obce s rozšířenou působností. Již v rámci reformy veřejné správy byly podány příslušné legislativní návrhy novel zákonů na přenesení výkonu státní správy v oblasti SSP na úřady práce. Ty však nebyly vládou schváleny.
V současné době v rámci reformy vedení financí byl opět předložen návrh novely zákona o státní sociální podpoře, kde výkon státní sociální podpory se svěřuje úřadům práce. Důvodem předmětné změny je jednak finanční úspora nákladů, ale především skutečnost, že státní finance vynakládané na státní sociální podporu budou kontrolovány státem prostřednictvím úřadu práce, nikoliv samosprávními orgány, které v přenesené působnosti tuto činnost vykonávají.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance Ladislava Urbana, zda chce položit doplňující otázku předsedovi vlády. Ano, je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ladislav Urban: Děkuji. Chtěl bych za odpověď panu premiérovi poděkovat a chci jenom vyjádřit přesvědčení, že vláda nedopustí nejenom rozpad, ale ani oslabení nebo znejistění systému státní sociální podpory, protože jde vlastně o miliony občanů.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Táži se pana předsedy vlády, zda chce reagovat na tuto doplňující větu. Ne. S další interpelací vystoupí pan poslanec Jan Zahradil, připraví se pan poslanec Hynek Fajmon. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane předsedo vlády, místopředseda vaší koaliční vlády pan Petr Mareš se několikrát nechal slyšet prostřednictvím sdělovacích prostředků, že připravuje jakési blíže neurčené odškodňování německé menšiny v České republice. Protože mi není známo, o jaké odškodňování a z jakých důvodů by se mělo jednat, chtěl bych se otázat, zda tento návrh pana Mareše je jeho osobním návrhem, nebo zda byl nějakým způsobem projednáván na vládě, jaké případně je stanovisko vlády k tomuto návrhu a jaký vlastně by měl být obsah tohoto návrhu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážený pane poslanče, dovolte mi, abych se této věci dotkl materiálů, které jsou velmi důležité pro pochopení situace. Za prvé se jedná o zprávu o situaci národnostních menšin v ČR za rok 2001, kterou vláda projednala 12. 6. 2002 a k níž přijala usnesení č. 600. Pro vaši informaci - zpráva byla postoupena Parlamentu ČR. Novým materiálem je informace o aktuální situaci německé národnostní menšiny, o vybraných otázkách chorvatské a polské národnostní menšiny v ČR, která byla předložena pro informaci členům vlády na základě podnětu koordinační rady česko-německého diskusního fóra dne 28. 6. 2002, a z usnesení vlády ze dne 8. 1. 2003 o plánu nelegislativních úkolu vlády na 1. pololetí 2003. Třetím dokumentem je zpráva o situaci národnostních menšin v ČR za rok 2002.
Výše zmíněné dokumenty poukazují i na požadavek občanů ČR - německé národnostní menšiny - adresovaný v minulosti Parlamentu ČR a aktuálně i vládě ČR vyjádřit humanitární gesto vůči těmto občanům, a to v individuálních a prokazatelných případech.
***