(16.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Tak jak vyplývalo, zřejmě ne zcela jasně, z mého úvodního vyjádření, tak postup je následující. Prvý způsob je nalezení cesty v rámci stávajících předpisů, protože to je pochopitelně nejsnazší a nejrychlejší. V případě, že to nebude možné, se předpokládají novely současných platných zákonů, tak aby ten systém zůstal zachován ve své fakticitě, a předkládání nového samostatného zákona se nepovažuje z hlediska dosažení účelu za nutné.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády. V další interpelaci vystoupí místopředseda Poslanecké sněmovny pan poslanec Ivan Langer, který byl vylosován na druhém místě. Připraví se poslanec pan Václav Mencl.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane premiére, opakovaně se na vás obracím cestou ústní interpelace, a to ve věci odškodňování klientů zkrachovalých makléřských firem. Nebudu proto opakovat známá fakta, která jsem již zde přednesl, a nebudu také opakovat vaše vystoupení, která vypovídají o postoji vámi vedené vlády k tisícům lidí, kteří důvěřovali našemu právnímu řádu.
Podle mých informací měla dne 19. 6. 2003 začít výplata, ovšem řekl bych směšné částky, a to ještě navíc pouze vybrané části klientů. Tedy takovýmto způsobem se vláda rozhodla dostát svým zákonným, zdůrazňuji zákonným závazkům. Není divu, že garanční fond za této situace údajně hodlá žalovat stát. Na základě minulých interpelací i těchto skutečností se vás, pane premiére, ptám na tyto otázky: 1. Je vám známo, že povinnost poskytnout garančnímu fondu půjčku je mandatorním výdajem rozpočtu, a tedy státu? 2. Jak je možné, že je-li tato povinnost stanovena dokonce zákonem, vláda této povinnosti nedostála, a z toho plyne závěr, že vláda porušuje platný zákon? 3. Jakou osobní odpovědnost vy a případně členové vaší vlády vyvodíte v případě, pokud vzniknou ze žalob u garančního fondu další výdaje státního rozpočtu navíc, které vzniknout nemusely?
Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chci konstatovat, že na nejbližším jednání vlády bude předložena žádost garančního fondu o poskytnutí návratné výpomoci ve výši přibližně 195 milionů 633 tisíc korun, což je suma, která jistě není bezvýznamná. Musím konstatovat, že přestože bude předložen tento návrh, musím přiznat jisté pochybnosti o tom, zda lze považovat tuto výpomoc za návratnou, jestliže garanční fond uvažuje o poslední splátce v roce 2053, míněno splátka státu. Přes tuto názorovou disproporci předpokládám, že žádost garančního fondu bude v nejbližší době schválena a požadovanou finanční výpomoc ve výši zatím 195 milionů korun z prostředků vládní rozpočtové rezervy vláda odsouhlasí.
Myslím, že v každém případě vláda jedná na základě zákona a v jeho rámci nepředpokládám, že vznikne jakákoliv škoda.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana místopředsedy, zda chce položit doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Pane premiére, neuspokojil jste mě s vaší odpovědí, jak již ostatně poněkolikáté, neboť jsem přesvědčen, že ani toto dílčí řešení, které zde zmiňujete, není plným a plnohodnotným naplněním zákonné povinnosti, která vyplývá ze strany vlády směrem ke garančnímu fondu. To za prvé.
A za druhé - jaký je tedy váš názor na to, že nenárokové odškodnění klientům a spolumajitelům družstevních záložen v řádech miliard korun bylo schváleno, bylo naplněno, zatímco zákonná povinnost směrem ke klientům těchto firem, která je v řádech desítek milionů korun, dosud naplněna nebyla? Dá se za této situace, za tohoto srovnání hovořit o rovném přístupu a rovných právech všech občanů ČR?
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Jak vyplývá z mé odpovědi, postup, kterým se bude dále postupovat, je zřejmý. Pokud bychom velmi pečlivě sledovali vývoj případu družstevních záložen, ověřili bychom si, že situace byla poměrně komplikovaná a že zvládnutí a vyřešení tohoto problému trvalo velmi dlouho. V každém případě povinnosti, které jsou dané zákonem, budou splněny. Rovnost před zákonem není narušena.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Václav Mencl, připraví se pan poslanec Hynek Fajmon. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Mencl: Děkuji, paní předsedající. Pane premiére, v poslední době se stalo již více případů, které lze klasifikovat jako pokusy o neoprávněné omezování svobod občanů. Poslední a řekl bych zcela flagrantní je vyšetřování pana Jaroslava Švece, předsedy Studentské komory Akademického senátu Vysokého učení technického v Brně. Policie vede toto vyšetřování proto, že studentská komora podpořila své soudně stíhané předchůdce, kteří v letech 1989 až 1990 vyjádřili svůj názor na předsedu základní organizace KSČ na jejich fakultě. Stanovisko studentské komory zde bohužel nemohu přečíst, protože bych se nevešel do časového limitu, a tak vám ho předám. (Předává stanovisko studentské komory.)
Jsem přesvědčen, že toto stanovisko studentské komory je zcela legitimní, ostatně se k němu připojila řada dalších akademických orgánů a z tohoto místa je plně podporuji i já. Je pro mne zcela nepochopitelné, že policie šetří, zda vydáním tohoto stanoviska nedošlo k trestnému činu. Počínání policie posuzuji jako zásadní porušení práva na svobodu projevu a akademických svobod.
Žádám vás, pane premiére, abyste se zasadil o to, aby tato situace byla co nejrychleji napravena a aby si nadále policie obecně počínala jako kvalifikovaný nástroj demokratického státu ke stíhání skutečných zločinů.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, na základě pokynu Městského státního zastupitelství v Brně číslo 2, značka 92/2003-4, ze dne 5. 5. 2003, bylo pracovníky obvodního oddělení Policie ČR Brno-střed prováděno šetření ve věci trestního oznámení JUDr. Miroslava Tyrnera, narozeného 21. 8. 1948, týkajícího se podezření ze spáchání trestného činu zasahování do nezávislosti soudu podle § 169a odst. 1 trestního zákona, případně dalších trestných činů, kterých se měl dopustit neznámý pachatel nebo skupina osob tím, že pod hlavičkou Studentské komory Vysokého učení technického Brno a pod pohrůžkou organizace protestních akcí se pokusila přinutit soud, aby soudní spor mezi bývalým vysokoškolským profesorem Snášelem a třemi členy studentského stávkového výboru Jiřím Slezákem, Zdeňkem Hirnšálem a Martinem Laštovičkou z roku 1989 nebyl řádně projednán. V daném případě se jednalo o reakci oznamovatele na články uvedené v denících Rovnost a Mladá fronta Dnes. 4. dubna 2003, státní zástupkyně JUDr. Kateřina Jirásková, bylo v této souvislosti podle § 157 odst. 2 trestního řádu policejnímu orgánu uloženo vyslechnout oznamovatele a jednatele Studentské komory VUT Brno, zjistit, kde byl článek uveřejněn, a u soudce, který uvedenou kauzu soudí, prověřit, zda tento článek považuje za zásah do své nezávislosti.
V rámci prováděného šetření v uvedené věci podal vysvětlení oznamovatel JUDr. Miroslav Tyrner. Jmenovaný při doplnění svého písemného trestního oznámení uvedl, že by se v případě jednání skupiny osob pod hlavičkou Studentská komora VUT mohlo jednat o zasahování do nezávislosti soudu, neboť pod pohrůžkou protestních akcí má být přinucen soud k urychlenému ukončení soudního řízení s tím, že by soud věci nevěnoval potřebnou péči a čas.
***