(17.20 hodin)
(pokračuje Pešán)
Písm. f) - znění § 26 odst. 2: Inspekce nebo orgány veterinárního dozoru uloží pokutu tomu, kdo ztěžuje nebo maří výkon kontroly tohoto zákona.
Znění § 27 odst. 7. Tam navrhuji nové znění, které by znělo: Inspekce uloží pokutu až do výše milion korun právnické nebo fyzické osobě, která je podnikatelem podle odst. 4 a která...
Znění § 27 odst. 8: Inspekce uloží pokutu až do výše dvou milionů korun právnické osobě, která...
Znění § 28 odst. 2: Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy inspekce protiprávní jednání zjistila, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo.
Kolegyně a kolegové, děkuji vám za pozornost. Snad to jsou všechny mnou předložené pozměňovací návrhy, a já je potom předám zpravodajce písemně.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Jaroslavu Pešánovi a dále je do podrobné rozpravy přihlášena zpravodajka Ludmila Brynychová. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Ludmila Brynychová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla vzhledem k tomu, co tady bylo předneseno, přednést pouze dva drobné pozměňovací návrhy týkající se účinnosti, to znamená článku 5.
První bod. Slova "1. září 2003" nahradit slovy "1. ledna 2004".
Za druhé. V článku 5 se doplňuje písmeno c), které zní: Novela zákona č. 500/1990 Sb., která nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce za její návrh a konstatuji, že nemám žádnou další přihlášku do podrobné rozpravy. Nevidím ani jinou přihlášku z místa, a proto podrobnou rozpravu končím.
Ptám se, jestli pan ministr zemědělství má zájem o závěrečné slovo. Nemá. Paní zpravodajka také nemá zájem.
Konstatuji, že nemám žádný návrh, o kterém bychom mohli ve druhém čtení hlasovat, a končím druhé čtení bodu č. 15 vládního návrhu zákona o šlechtění a plemenitbě.
Budeme pokračovat naším schváleným pořadem schůze, kterým je bod 29, a sice
29.
Návrh poslanců Josefa Mandíka a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky
a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 322/ - prvé čtení
Požádal bych, aby místo u stolku zpravodajů zaujali pan poslanec Josef Mandík a paní poslankyně Zdeňka Horníková. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 322/1.
Nyní prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Josef Mandík. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Mandík: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, návrh novely zákona je stručný, a proto mi dovolte, abych byl v úvodním slově také stručný.
Dřívější právo osobního užívání zřízené ve prospěch fyzických osob bylo zákonem změněno přímo na vlastnictví. Ke změně práva trvalého užívání zřízeného ve prospěch právnických osob docházelo komplikovanějším způsobem. Po úpravě trvalého užívání zemědělského majetku provedené zákonem o půdě došlo nejprve v novele občanského zákoníku vložením § 879 písm. c) k obdobné změně jako u osobního užívání, tak také ke změně na vlastnické právo právnické osoby. Odchylka byla jen v tom, že vlastnické právo právnické osoby mělo vzniknout nikoliv účinností zákona, ale až o rok později k 1. 7. 2001 za podmínky, že právnická osoba v této roční době o tuto změnu požádá. Šlo tedy o komplexní a jednoznačné vypořádání se s právem trvalého užívání.
Vlastnické právo právnické osoby vzniklo ze zákona. Nešlo o rozhodování nějakého příslušného státního orgánu. Podání žádosti tomuto orgánu bylo motivováno jen zájmem o právní jistoty na zjištění případů, kdy vlastnické právo právnické osoby vzniklo. Do takto stanovené změny práva a stanoveného postupu vedoucího jeho deklarací vstoupila novela zákona o majetku ČR a její vystupování v právnických vztazích č. 229/2001 Sb. a s účinností k 30. 6. 2001, tedy s jednodenní legisvakanční lhůtou a vlastně na hranici retroaktivity, a který zrušil ustanovení § 879 písm. c) občanského zákoníku. Stalo se tak v poslední den, kdy ještě bylo možné jeho právní účinky zrušit, a v poslední den, kdy již na všech příslušných státních orgánech byly předloženy žádosti všech právnických osob, které o změnu požádaly.
Obecně lze říci, že změna práva trvalého užívání na právo vlastnické uniklo (?) o 24 hodin. Ze strany státu se jednalo o postup nanejvýš nemravný, protože stát jim nejdříve poskytl zákonný nárok na vlastnictví, a v poslední možný den je toho nároku zbavil. Že šlo o zásah nedokonalý, potvrdily další zákony ve vztahu k bytovým družstvům a ve vztahu k tělovýchovným organizacím.
Právnické osoby na pozemcích daných do trvalého užívání zřídily v souladu s rozhodnutím o zřízení trvalého užívání povolené stavby. Změnou práva trvalého užívání na výpůjčku vznikly prakticky stavby na cizím pozemku, a poněvadž jde o stavby oprávněné, nepřichází v úvahu, aby soud podle § 135 písm. c) občanského zákoníku uspořádal vztahy mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby např. i zřízením věcného břemene na pozemku ve prospěch vlastníka stavby. Zákonem č. 229/2001 Sb. se trvalý uživatel tak dostal do horší pozice, než jakou má podle § 135 písm. c) občanského zákoníku neoprávněný uživatel pozemku.
Vzniklým řešením byla z právnických osob nejvíce postižena občanská sdružení působící na úseku myslivosti, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství, která takto získala do trvalého užívání nevhodné pozemky. V průběhu užívání těchto pozemků došlo ve většině případů k jejich zhodnocení.
Právní poměry a činnost občanských sdružení i jejich svazů se řídí zákonem č. 83/1990 Sb., a také nesmí docházet ke sdružování k výdělečné činnosti. Navrhovanou novelou se naplňuje původní cíl stanovený dříve § 879 písm. c) občanského zákoníku.
Navrhovaná novela zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, a není v rozporu s předpisy Evropského společenství.
***