(18.00 hodin)
(pokračuje Vojíř)
Druhá záležitost, a to byla záležitost vlády, která při návrhu, který jsme předkládali my, doporučila, aby v tomto návrhu se objevila možnost financovat zjednodušeně průmyslové zóny. Myslím, že tato možnost jistě může existovat, s jedním dovětkem - vždy musí být na zřeteli to, že průmyslová zóna bude využita. V momentě, kdy by tato průmyslová zóna neměla predikovaného investora, taková záležitost se rovná vyhození prostředků, zmaření peněz. Bylo by to škoda.
Když se o tom diskutovalo, ministr průmyslu konstatoval, že vidí pouze v podstatě dvě velké zóny. Jedna byla v Nošovicích, pokud se nepletu, druhá byla na Žatecku. Zde už naše stanovisko bylo řekněme neutrální, takže jsme byli schopni akceptovat to, že Fond národního majetku by při rozhodnutí vlády mohl se spoluúčastnit na těchto projektech rozvojových zón.
Z toho důvodu, který jsem nyní popsal, a především z toho důvodu, že už jsem opakovaně žádal pana ministra financí, aby nám řekl vývoj, jaký bude na Fondu národního majetku z hlediska disponibilních prostředků, které mohou být použity - a takovouto informaci jsem bohužel doposud nedostal - protože víme, že privatizace je připravena v několika oblastech, a když sečteme potenciální výnos, tak to v žádném případě nemůže stačit na financování jak Státního fondu rozvoje dopravní infrastruktury, Státního fondu bydlení, Státního fondu životního prostředí, natož na průmyslové zóny a likvidaci starých důlních zátěží před rokem 1992.
Pokud nebude tato informace na stole, nemohu se zachovat jinak než dát návrh na zamítnutí tohoto zákona.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče Vojíři. Další přihlášky do obecné rozpravy v písemné podobě nemám. Pokud se nehlásí nikdo z místa, obecnou rozpravu končím.
V obecné rozpravě, pokud jsem panu poslanci Vojířovi dobře rozuměl, zazněl návrh na zamítnutí byť v podobě, která byla vyšperkována různými kondicionály - ale rozumím správně.
Poté co přivolám všechny, kteří se chtějí účastnit hlasování, rozhodneme o návrhu, který předložil pan poslanec Oldřich Vojíř. Návrh zní: Poslanecká sněmovna předložený návrh zamítá.
Vyhovuji žádosti o odhlášení a prosím o novou registraci.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 46. Kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Z přítomných 162 hlasujících bylo pro 47, proti 109. Tento návrh nebyl přijat.
Nyní se můžeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru rozpočtovému. Ptám se, zda má někdo jiný návrh. Pokud ne, zahajuji hlasování pořadové číslo 47.
Kdo souhlasí s názorem organizačního výboru na přikázání rozpočtovému výboru? Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Ze 163 hlasující bylo 143, proti 2.
Mám za to, že jsme splnili povinnosti, které z jednacího řádu vyplývají pro prvé čtení tohoto i dalších návrhů. Děkuji panu poslanci Aubrechtovi a zpravodaji Gongolovi.
Přistoupíme k bodu
23.
Návrh poslance Jana Klase na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb.,
o civilním letectví, a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 292/ - prvé čtení
Než dám slovo poslanci Janu Klasovi, připomenu, že stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 292/1. V tuto chvíli bude hovořit pan poslanec Jan Klas.
Poslanec Jan Klas: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych okomentoval důvody, proč jsem předložil návrh, který zde uvedl pan místopředseda sněmovny Kasal.
V současné době trvá velice neuspokojivá situace v oblasti právní úpravy ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Stávající znění zákona o civilním letectví řeší tuto otázku jen velmi stroze a v podstatě jen ukládá cestujícím, leteckému personálu a ostatním osobám s výjimkou diplomatického kurýra strpění osobní prohlídky, prohlídky zavazadel a dokladů před vstupem do určených částí letiště.
Ochrana civilního letectví na letištích a v letadlech byla dříve zajišťována výhradně státem. Do 1. 1. 1993 toto činil Sbor ozbrojené ochrany letišť, poté do 1. 11. 1997 Policie České republiky. Chtěl bych zdůraznit, že od 1. 11. 1997 do 31. 8. 1998 Policie České republiky však postupně vypovídala služby, které poskytovala Českým aeroliniím, a. s. Jednalo se přitom o tyto činnosti: provádění bezpečnostních předletových prohlídek letadel, provádění bezpečnostních doprovodů na lince Praha - Tel Aviv - Praha, zajišťování eskort a deportací problémových cestujících na linkách ČSA, zajišťování ozbrojeného doprovodu zaměstnanců ČSA, kteří převáželi finanční hotovost, nebo převoz finančních hotovostí ve prospěch ČSA. V neposlední řadě provádění bezpečnostních kontrol a střežení zapsaných zavazadel na lince ČSA Praha - Tel Aviv - Praha.
Do obdobných problémů se zhruba v téže době dostala i Česká správa letišť. České aerolinie a Česká správa letišť byly nuceny řešit ochranu civilního letectví před protiprávními činy smluvním zajištěním těchto činností u civilních bezpečnostních služeb. Tento stav platí bohužel dodnes. Zaměstnanci těchto civilních bezpečnostních služeb jsou pro práci na letišti a v letadlech vyškoleni, ať už se jedná o psychologické testy, kvalifikační kursy podle dodatku B leteckého předpisu L17, kontrolu plnění požadavků ze strany Ministerstva dopravy apod.
Problém tohoto modelu zajišťování ochrany civilního letectví před protiprávními činy spočívá v tom, že nemá oporu v zákonu o civilním letectví. Především je zapotřebí zákonem stanovit kvalifikační a další předpoklady pro zaměstnance civilních bezpečnostních služeb a bezpečnostních ochranných služeb tak, aby byli nad rámec své běžné odbornosti v oblasti ochrany majetku a osob, svými znalostmi byli navíc kompatibilní s leteckým personálem. Zákon musí pak rovněž vymezit oprávnění zaměstnanců těchto firem při výkonu jejich práce.
***