(16.50 hodin)
(pokračuje Tvrdík)
Operace není bojovou misí a užití síly je v principu možné pouze v sebeobraně. Síly Evropské unie budou respektovat právní normy FYROM. Evropská unie vyzvala k účasti na této operaci neunijní členské země aliance včetně Kanady a země přizvané do Evropské unie, nečleny aliance.
S ohledem na skutečnost, že Evropská unie ve své operaci využívá plánovací kapacity a vojenské prostředky aliance, má Česká republika, evropská členská země Severoatlantické aliance, podle rozhodnutí Evropské rady a dohod NATO-EU právo účastnit se v této operaci, tj. bez pozvánky. Na základě jednání byla pro Českou republiku alokována dvě místa ve velitelství operace. Nabídka České republiky zapojit se větší jednotkou nebyla z důvodu velkého zájmu členských zemí účastnit se operace přijata.
Vláda proto žádá o souhlas s nasazením sil a prostředků Armády České republiky na dobu do konce tohoto roku v síle do deseti osob s tím, že prakticky se předpokládá nasazení dvou vojáků. Počet deseti osob má umožnit pružnost reakce České republiky na potřeby operace, jako např. náhrady za stát, který by se případně z operace stahoval.
Přímé náklady na účast Armády České republiky v operaci Evropské unie ve FYROM budou financovány z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany v předpokládané výši 1 mil. 662 tis. Na rozdíl od operací aliance je u operace Evropské unie nutná i finanční spoluúčast na tzv. společných nákladech operace, které se vypočítávají na základě vnitřních pravidel Evropské unie a zohledňují výši hrubého domácího produktu účastnické země. Vláda proto zvýšila rozpočtovým opatřením výdaje státního rozpočtu kapitoly Ministerstvo obrany na rok 2003 o částku 1,7 mil. k úhradě příspěvku.
Zapojení České republiky do této první operace Evropské unie je především politickým signálem kandidátské země, který vyjadřuje zájem podílet se na tvorbě evropské bezpečnostní a obranné politiky v praxi ještě před obdobím vstupu do Evropské unie. Česká republika svou účastí v operaci získá jedinečnou příležitost, jak se seznámit s mechanismy krizového řízení Evropské unie a díky takto nabytým zkušenostem ovlivňovat další rozpracování procedur v oblasti krizového řízení Evropské unie. Naše účast v operaci také odpovídá dlouhodobé aktivní angažovanosti v regionu jihovýchodní Evropy, jenž z hlediska zájmu zahraniční politiky České republiky patří k prioritním, a zájmu na rozvíjení úzké a bezproblémové spolupráce mezi Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií v bezpečností oblasti.
Operace Evropské unie ve FYROM s využitím kapacit a prostředků aliance představuje model, který Česká republika pro budoucnost plně podporuje.
Děkuji za pozornost a prosím o souhlas s obsahem navrhovaného materiálu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám, pane ministře, děkuji za vaši úvodní řeč a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Miloš Titz, který je zpravodajem výboru pro obranu a bezpečnost.
Poslanec Miloš Titz: Vážený pane předsedající, členové vlády, milé dámy, vážení kolegové. Sněmovní tisk 319, Návrh na působení sil a prostředků Armády České republiky v operaci Evropské unie v Bývalé jugoslávského republice Makedonie, byl na mimořádné schůzi výboru pro obranu a bezpečnost velmi široce projednán po úvodním slově náměstka ministra obrany Ing. Váni a zpravodajské zprávě poslance Titze.
Bohužel vám musím sdělit, že výbor pro obranu a bezpečnost nepřijal v této věci žádné usnesení, takže tento výbor nemůže plénu sněmovny prakticky nic doporučit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám přes tuto smutnou zprávu, pane poslanče, děkuji a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Vilém Holáň, který je zpravodajem zahraničního výboru. Zahraniční výbor usnesení přijal a my ho máme rozdáno jako tisk 319/1.
Poslanec Vilém Holáň: Vážené kolegyně a kolegové. Zahraniční výbor projednal návrh vlády na své schůzi 21. května a přijal, jak bylo řečeno, usnesení 319/1, jímž doporučuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s působením sil a prostředků Armády České republiky v operaci Evropské unie v Bývalé jugoslávské republice Makedonie po dobu ode dne vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky do 31. prosince 2003 s tím, že tyto síly budou složeny z vojáků z povolání v celkovém počtu do deseti osob.
Několik slov o průběhu vyjednávání v zahraničním výboru. To mělo jiný ráz než projednávání téhož problému ve výboru pro obranu a bezpečnost. Výbor souhlasil jednomyslně s vládním návrhem. Bylo to 11 poslanců, všech tehdy na schůzi přítomných. A souhlasil pro důvody, které jsou uvedeny v důvodové zprávě.
Zabýval se především otázkami zahraničněpolitických souvislostí, ostatně z vojenského hlediska běží o misi velmi malou. Z těch zahraničněpolitických okolností zdůrazňoval, že běží o operaci Evropské unie s využitím kapacit NATO, což je model, který naše země podporuje.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vilému Holáňovi a otevírám rozpravu. Do všeobecné rozpravy se prozatím přihlásili dva poslanci, a to Petr Nečas, kterého prosím, aby se ujal slova, a Hynek Fajmon, kterého prosím, aby se připravil ke svému vystoupení.
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové. Přestože Poslanecká sněmovna v uplynulých letech i v tomto volebním období hlasovala o vyslání jednotek Armády České republiky do zahraniční operace již mnohokrát, je svým způsobem toto hlasování unikátní, protože poprvé budeme rozhodovat nikoli o vyslání vojáků Armády České republiky do operace prováděné či vedené Severoatlantickou aliancí, příp. Organizací Spojených národů, ale do operace, která bude prováděna Evropskou unií v rámci tzv. druhého pilíře, čili společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Nebudeme o ní hlasovat poprvé z nějakých závažných politických důvodů, ale především proto, že to je vůbec první operace Evropské unie, která bude převzata od Severoatlantické aliance a prováděna na území Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.
V této souvislosti je nezbytné podle mého názoru připomenout si několik prostých faktů. Fakt první je, že Česká republika není členskou zemí Evropské unie, což by samo o sobě nemuselo vadit, kdyby z toho neplynuly pro nás některé základní konsekvence. Z titulu svého nečlenství nebo dosavadního nečlenství v Evropské unii není Česká republika připuštěna ke spolurozhodování v klíčových orgánech Evropské unie, které se zabývají řízením a prováděním těchto vojenských operací. To znamená, nemáme svůj hlas v tzv. politicko-bezpečnostním výboru Evropské unie, nemáme svůj hlas v tzv. vojenském výboru Evropské unie a nemáme své relevantní zastoupení v tzv. vojenském štábu Evropské unie, což jsou všechno struktury, které byly v uplynulých dvou letech uvnitř Evropské unie vytvořeny pro provádění a implementaci společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, především v té oblasti evropské bezpečnostní a obranné politiky. Od počátku Evropská unie zaujala poměrně jednoznačné stanovisko, že na rozdíl od předcházejícího působení tzv. Západoevropské unie nebudou nečlenské země připuštěny ke spolurozhodování v rámci těchto struktur Evropské unie. To je fakt první, podle mého názoru velmi důležitý.
A já bych si tady v této souvislosti dovolil parafrázovat jedno staré heslo, které v souvislosti se zaváděním zdanění znělo: "no taxation without representation", čili žádné zdanění bez reprezentace. Když bych si ho s troškou nadsázky dovolil parafrázovat pro tuto operaci, tak bych to heslo nazval jako "no participation without representation", to znamená žádná účast bez zastoupení.
Druhý fakt, který je třeba si připomenout, je, že se jedná o skutečně první experiment, první operaci Evropské unie, kdy na základě tzv. procesu Berlin Plus i s použitím plánovacích kapacit NATO je prováděna byť po měrně malá, tak přesto operace, která doposud nebyla prováděna a kdy nejsou zkušenosti ze spolupráce jednotlivých složek Evropské unie, jejich rozhodovacích orgánů i těch budovaných vojenských složek na jedné straně a na druhé straně s plánovacími kapacitami, které Evropská unie nevlastní, které vlastní pouze Severoatlantická aliance.
***