(16.40 hodin)
(pokračuje Součková)
Úmyslně podsouvá řadu přímých i nepřímých otázek, jejichž zodpovězení by mohlo a jednoznačně by se dalo i chápat jako porušení ujednaného závazku mlčenlivosti, a porušení tohoto závazku by znamenalo, že stát, ať už z jakýchkoli důvodů, by porušil své smluvní závazky, a tím by mohl druhý, který je účastníkem, dovodit z nich škody mu způsobené v důsledku takového porušení smlouvy a požadovat její náhradu.
Chtěla bych ještě uvést k dané smlouvě. Daná smlouva, pokud víte, tak 22. 4. jsem požádala soud v Táboře, aby zprostil tuto smlouvu v čl. 4 mlčenlivosti Ministerstva zdravotnictví s tím, že jsme podnikli tento krok - protože kdo může zprostit mlčenlivosti? Buďto soud, nebo to může být dohoda obou dvou stran. My jsme první krok učinili, požádali jsme soud, aby zprostil z hlediska žaloby naší strany mlčenlivosti.
Druhá strana toto naše jednání napadá s tím, že neodpovídá a že je možné na základě pouze jejich vyjádření, že oni nabízejí dohodu, dohodu uzavřít. Je to možné pouze za předpokladu, že bude souhlasit vláda, která dala rozhodnutí, a vydaná smlouva byla uzavřena. Tudíž my jsme v předstihu a nemohu ani přijmout podsouvané náležitosti, že žaloba je špatně podána. Je obvyklé při jakýchkoli soudních řízeních, že si strana, která má rozhodnout daný spor, vyžádá doplnění. Čili my jsme řádným způsobem žalobní petit, tak jak nás okresní soud požádal, doplnili. Už to, že nevrátil jako nepatřičnou tuto žalobu, znamená, že je naděje na úspěch.
Dále bych chtěla říci, že pokud se týká vydaného mezitímního nálezu v lednu, ze kterého vzniklo plnění ve výši 326 milionů korun, a kdy by mohl někdo hovořit o tom, proč nebylo využito řekněme otázky dát takový návrh, který by znamenal odvolací systém v rámci soudního řízení při mezitímním rozhodčím nálezu, pak chci říci, že by to bylo pouze ku škodě státu, jelikož stát si nemůže dovolit - přitom pomíjím náklady, které by v té souvislosti vznikly - uplatňovat právo a riziko, které by bylo natolik vysoké, neboť opakovaným rozhodnutím jak rozhodčích senátů, tak mezitímních a přezkumných bylo toto právo dané straně přisouzeno. Nicméně neznamená to žádnou újmu z hlediska dalšího postupu řízení a je přirozeným krokem procesní opatrnosti při vedení složitého a jistě tak rizikového sporu, jako je právě tato kauza.
Dále bych chtěla velmi upřít vaši pozornost na to, že v současné době se snažíme o nápravu protiprávního postavení státu v této vlekoucí se kauze tím, že jsme podali návrh na neprodlené zasednutí rozhodčího senátu s tím, aby další možné nároky žalobce, tedy Diag Human, vůči České republice byly nulové, a požádali jsme o navrácení již vyplacené částky ve výši 326 milionů korun.
Právní zástupce České republiky v této věci postupuje následovně. Trvá na stanovisku, že ze strany žádného státního orgánu nebyla uznána příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním státu - už zmiňovaný dopis ministra Martina Bojara - a vznikem škody, kterou Diag Human uplatňuje. Dále pak navrhuje, aby rozhodčí senát se zabýval legalitou celého rozhodčího řízení a posoudil charakter právních vztahů, které k nárokům škody vedly. Podstata věci tkví v tom, že stát, potažmo Ministerstvo zdravotnictví, nevystupuje v této věci jako soukromník, ale jako veřejnoprávní korporace, a podle těchto základních pravidel neexistovalo žádné zákonné zmocnění státu k uzavření jakékoli rozhodčí smlouvy. Veškerá jednání by mohla být potom, dá se říci, i v rozporu s právním řádem.
Toto jsou tedy právní a zákonné kroky, které Ministerstvo zdravotnictví podniká, a já vítám, že i ve včerejších Televizních novinách byla informace kolegy Grosse, že policie v této oblasti zahajuje vyšetřování z hlediska postupných kroků v této kauze stran úředníků, a předpokládám, že pokud by bylo nalezeno nějaké zpochybnění, bude z toho vyvozena i patřičná, nejenom osobní, ale i trestní odpovědnost.
Nicméně v tuto chvíli bych chtěla opravdu říci, že kauza je nesmírně citlivá a praktiky, kterých mnohdy se můžeme dočkat, tak by mohly být podsouvány státu, pokud by porušil nějakým způsobem danou smlouvu týkající se mlčenlivosti, jako mocenské, či mohly by být i možným podnětem, řekněme, k dalším výdajům, což určitě nikdo z nás nechce.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní ministryni Marii Součkové a budeme se věnovat dalšímu bodu, kterým je bod 106 - Návrh na působení sil a prostředků Armády České republiky v operaci Evropské unie v Bývalé jugoslávské republice Makedonie.
Tento bod jsme při schvalování pořadu zařadili na dnešní odpoledne jako třetí bod, ale ještě předtím, než tento bod zahájím, dám slovo předsedovi volební komise Pavlu Hojdovi.
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, pane předsedající. Dovolte, abych vás seznámil s výsledky voleb. Nejprve bych začal zápisem o volbě členů Rady České tiskové kanceláře (bod 93).
Počet vydaných hlasovacích lístků 179, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 178.
Pro pana Radka Mezulánika odevzdáno 86 hlasů, pro paní Martinu Mohylovou 113 hlasů, pro Petra Peňáze 3 hlasy, pro Martina Přibáně 14 hlasů, pro Václava Vrabce 100 hlasů, pro Zdeňka Zajíčka 115 hlasů.
V prvním kole byli členy Rady České tiskové kanceláře zvoleni Martina Mohylová, Václav Vrabec, Zdeněk Zajíček.
Do druhého kola postupují tito kandidáti: Radek Mezulánik a Martin Přibáň.
K zápisu o volbě člena Rady Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (bod 94)
Počet vydaných hlasovacích lístků 179, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 178, počet neodevzdaných - jeden.
Pro pana Jana Joukala odevzdáno 124 hlasů. V prvním kole byl zvolen členem Rady Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie Jan Joukal a volba je tímto skončena.
Druhé kolo volby členů Rady České tiskové kanceláře se může uskutečnit ještě dnes. Doporučuji, aby tato volba se uskutečnila v půl sedmé s tím, že na vydávání hlasovacích lístků bude postačovat pouze deset minut a na vlastní vyhodnocení rovněž deset minut, čili ještě před sedmou hodinou budeme znát výsledky druhého kola.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji za tuto informaci. Myslím, že není důvod vám nevyhovět, s tím, že půl sedmé bude přizpůsobeno aktuálně tomu, jak rozjednány budou body, které jsou zařazeny na dnešní odpolední pořad.
V tuto chvíli zahajuji bod, který už jsem avizoval, a tím bodem je
106.
Návrh na působení sil a prostředků Armády České republiky
v operaci Evropské unie v Bývalé jugoslávské republice Makedonie
/sněmovní tisk 319/
Prosím, aby tento sněmovní tisk uvedl ministr obrany pan Jaroslav Tvrdík.
Ministr obrany ČR Jaroslav Tvrdík Vážený pane předsedající, dámy a pánové, materiál je předkládán ke schválení v souvislosti se zahájením první vojenské operace Evropské unie Concordia, která k 31. březnu tohoto roku převzala alianční operaci Allied Harmony v Bývalé jugoslávské republice Makedonii FYROM.
Evropská unie při provádění operace využívá plánovacích kapacit a vojenských prostředků Severoatlantické aliance, a proto také půjde o první test strategického partnerství obou organizací, které teprve v polovině března tohoto roku uzavřely dohody o vzájemné těsné spolupráci v krizovém řízení.
Dne 27. ledna 2003 Evropská unie schválila formální žádost FYROM o převzetí operace aliance. Operace Concordia má mandát na šest měsíců.
***