(14.50 hodin)
(pokračuje Buzková)
Druhá změna v nynějším pozměňovacím návrhu počítá s realizací i pro speciální školy. Počet tříd, jichž by se potřeba speciálních pedagogů týkala, je tudíž opravdu mnohem vyšší. V pomocných školách by se jednalo cca o 845 tříd, z nichž cca u poloviny, to znamená 425 tříd, by se jednalo o 425 speciálních pedagogů. Ve speciálních základních školách, zvláštních školách a středních školách se jedná o 6058 tříd. A opět, počítáme-li čtvrtinu, museli bychom počítat zhruba s 1500 třídami, to je 1500 speciálními pedagogy. Tady upozorňuji, že tento odhad ministerstva školství se drží zcela na horní hranici, protože počítá s tím, že tento nárok by uplatnila v jednom případě jedna čtvrtina, v jednom případě jedna polovina škol, nicméně je třeba počítat, že by toto číslo také mohlo být mnohem vyšší.
Průměrný roční náklad na mzdy a zákonné odvody pro cca 2000 speciálních pedagogů činí cca 660 milionů korun. Celkově tedy činí finanční dopad tohoto návrhu, tak jak vyšel z výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, cca 860 milionů korun ročně na pokrytí mzdových nákladů a zákonných odvodů pro 2500 speciálních pedagogů.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, upozorňuji na to, že výbor, který přichází s tímto návrhem, způsobil to, že pakliže by tento návrh prošel, zákon byl schválen v této podobě a Ministerstvo financí by pravděpodobně nezvýšilo kapitolu 333 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, neboť v rámci reformy veřejných rozpočtů se počítá s tím, že rozpočty jednotlivých kapitol budou vázány určitými rámci, došlo by k tomu, že aby ministerstvo školství mohlo zabezpečit tento nově schválený zákon, muselo by cca jednu miliardu korun škrtnout někde jinde. Já bych potom poprosila sněmovnu, aby mi v takovém případě poradila, zda jednu miliardu mám škrtnout na vědu a výzkum, na vysoké školy, na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství či na některé speciální rozvojové programy.
Paní poslankyně, páni poslanci, upozorňuji na to, že tento návrh, tak jak je v tuto chvíli předložen ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, je z finančního hlediska zcela nereálný. Poslanecká sněmovna tedy stojí před třemi možnostmi. První z nich - upozorňuji na to - považuji za zcela nereálnou, a to je schválit tento návrh zákona v současném znění. Nabízím proto dvě další možnosti. Buď tento návrh zákona zamítnout, anebo vrátit tento návrh zákona do druhého čtení, což v tuto chvíli dávám jako procedurální pozměňovací návrh s tím, že sděluji, že pakliže tento návrh bude přijat a bude znovu otevřeno druhé čtení, že podám návrh na vrácení tohoto návrhu zákona výboru k novému projednání, kde bych ráda spolu s tímto výborem hledala takovou cestu, která by případně umožnila tomuto návrhu zákona spatřit světlo světa, ovšem za zcela jiných podmínek, než jak je v současné době navrženo.
Paní poslankyně, páni poslanci, teď jsme si zažili delší martýrium se zákonem o dani z přidané hodnoty. Myslím, že celá tato diskuse ukázala, jak je obtížné ve státním rozpočtu této země najít další volné zdroje, která ukazuje, jak těžkým způsobem a na úkor koho všeho je třeba snižovat rozpočtové deficity, před kterými Česká republika stojí.
Resort školství patří k resortům, které jsou dlouhodobě podfinancovány a který zoufale v rámci této reformy hledá možnost, aby jeho již takto velmi slabé finanční prostředky nebyly seškrtány, aby nedošlo k přijetí zcela nemožného návrhu na zkrácení finančních prostředků pro vědu a výzkum, se kterým přišlo Ministerstvo financí, aby se našly finanční prostředky na zvýšení platů pedagogických pracovníků, které jsou v dnešní době ostudné, aby se našel způsob, jak zvýšit příjmy veřejných vysokých škol, které jsou již teď na samotné hranici přežívání. Ze všech těchto důvodů upozorňuji na to, že není v silách rozpočtu 333 najít dodatečné finanční zdroje ve výši necelé jedné miliardy na realizaci tohoto zákona.
Paní kolegyně, páni kolegové, z výše uvedených důvodů předkládám návrh na vrácení tohoto návrhu do druhého čtení. V případě, že by tento návrh neprošel, vyzývám Poslaneckou sněmovnu, aby hlasovala pro zamítnutí tohoto návrhu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní ministryně. Chci se jen zeptat, zda chcete hlasovat o svém procedurálním návrhu, nebo zda navrhujete hlasovat o tomto návrhu hned teď, nebo až po skončení rozpravy ve třetím čtení. Nechal bych nejprve doběhnout rozpravu a potom o tomto návrhu hlasovat.
S faktickou poznámkou se hlásil pan kolega Beneš, poté pan kolega Janeček také s faktickou poznámkou, ale předtím řádně přihlášený pan poslanec Výborný a poté pan kolega Janeček. Slovo má pan poslanec Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych prostřednictvím pana předsedajícího odpověděl paní ministryni na otázku, kde ušetřit. Za to, jak ušetřit v příslušném resortu, je zodpovědný příslušný resortní ministr. Jinak bych chtěl upozornit, že na resortu školství navzdory tomu, že kompetence za střední školství byly převedeny na kraje, došlo za poslední dva roky k nárůstu počtu pracovníků o více než deset procent.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Nyní má slovo pan kolega Výborný, poté pan poslanec Janeček.
Poslanec Miloslav Výborný: Kolegyně a kolegové, hlásil jsem se do rozpravy ještě předtím, než paní ministryně Buzková přednesla návrh na vrácení této předlohy do druhého čtení. Protože jsem tentýž návrh chtěl podat právě z toho důvodu, že jsem přesvědčen, že tak vážné námitky proti současnému znění nemají být řešeny na plénu, nebo nemají být řešeny dokonce cestou, že se jinak dobrý návrh zákona zamítne, ale mají být řešeny v důkladné debatě ve výborech, připojuji se k návrhu paní ministryně Buzkové vrátit tento tisk do druhého čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan kolega Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové a kolegyně, domnívám se, že to není otázka politická, je to otázka věcná, která má mnoho rovin. A také nám ukázala, jak málo se zabýváme otázkou, která ošetřuje určitou oblast sociální politiky.
Paní ministryně z hlediska resortního ministra má zřejmě pravdu, i když je pravda, že jsem z ministerstva školství měl k dispozici jiná čísla. Ale hovořit o tom, že to je něco, na co nemáme peníze, a něco, co se nám nevyplatí, je prostě naprosto chybná úvaha. Ono jde o to, že integrovat dítě do normální společnosti je nejen vysoce etické a humánní, ale - mluvilo-li se zde o penězích - také ekonomicky výhodné. Mnohem dražší, neskonale dražší je, jestliže takové dítě skončí doživotně v ústavu sociální péče nebo jakémkoliv jiném ústavu, kde stráví zbytek života. Náklady na takovouto péči jsou neskonale a neskonale vyšší než náklady na to, abychom zřídili v jedné třídě o jednoho asistenta více.
K tomu, abychom mohli tuto kalkulaci zodpovědně provést a nereflektovali pouze úzké resortní pohledy, by bylo potřeba, aby se jednání zúčastnily oba resorty, jak Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Musím říci, že mě strašně mrzí, že při projednávání tohoto zákona ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví se nezúčastnil nikdo z ministerstva školství, aby abych tak řekl zdokumentoval postoj resortu, protože to jsou věci vážné. Pokud mě paměť neklame, tak se nikdo nezúčastnil ani projednávání ve školském výboru.
***