(16.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Dále je do rozpravy přihlášen zpravodaj, který má stejné právo přednosti jako předseda klubu. S faktickou poznámkou kolega Karel Vymětal, protože faktická poznámka má podle jednacího řádu přednost, ale potom se musím rozhodnout.
Dvojí přednost má pan kolega Zahradil, protože za prvé dal písemnou přihlášku a je zpravodajem, který může vystoupit kdykoli, a potom samozřejmě předseda klubu. Takže tyto dvě věci jsem musel zvážit, tak jak jsem to převzal od paní místopředsedkyně Němcové.
Prosím, pan kolega Vymětal má slovo k faktické poznámce.
Poslanec Karel Vymětal: Ano. Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych chtěl reagovat jenom jednou poznámkou k tomu, co zde říkal pan ministr zahraničních věcí. On se vyjádřil k tomu, co zde hovořil místopředseda sněmovny Filip, že se dojemně staral o organizační strukturu farností. Možná že by si měl pan ministr uvědomit, že celá ta organizační struktura je placená z daní daňových poplatníků, i komunistů, i voličů Komunistické strany Čech a Moravy. Takže nedivte se, že samozřejmě za své peníze máme péči o tuto strukturu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za faktickou poznámku, za dodržení času. Slovo má zpravodaj pan kolega Zahradil k řádné přihlášce do rozpravy.
Poslanec Jan Zahradil: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Já, dámy a pánové, také nemám ambici polemizovat ještě znovu s panem ministrem zahraničí a hrát tady jakýsi slovní ping-pong. Myslím si skutečně, že by to nemělo význam. Dovolte mi pouze, abych vám sdělil svůj dojem, že už způsob, jakým je nutno tady objasňovat a dovysvětlovat jednotlivá ustanovení této smlouvy tohoto návrhu, tak jak to právě učinil pan ministr, je podle mého názoru velmi logickým důkazem určité právní nejasnosti nebo minimálně několikerého možného výkladu některých těch ustanovení a to je právě jedna z věcí, o které jsme v té právní analýze hovořili velmi dlouho, ti z nás, kteří hovořili.
Stejně tak bych mohl obrátit inverzním způsobem tu poznámku, která se týkala námitky pana ministra o tom, že nerozumí tomu, když někdo říká, že smlouva je v rozporu s budoucí právní úpravou. Dovozoval, že když neznáme budoucí právní úpravu, nemůžeme říkat, že tento předpis je s ním v rozporu. Já bych s ním v toto ohledu samozřejmě souhlasil. Ale ono to lze přece také interpretovat zcela opačně. My vycházíme z jakéhosi konsensu, já dokonce mám pocit, že i vláda ve svém programovém prohlášení takový záměr má, že bude pokračovat v konstruování nové právní základny vztahu státu a církví, že tedy nové právní akty v tomto ohledu se dají očekávat, že je vláda zpracuje, že je této sněmovně předloží, že je tato sněmovna prodiskutuje a schválí. Jestliže máme takovou když ne jistotu, tak alespoň perspektivu, tak z čistě právního hlediska věci se ptám, proč tedy by měla být schvalována smlouva, která vychází ze stávajícího stavu věci, když sama vláda se hlásí k tomu, že ten stávající stav věci bude dalšími vnitrostátními předpisy měnit.
Já to, protože pan ministr tady polohlasně protestuje, já to uvádím spíše jako příklad dovedné sofistiky, kterou můžeme tuto debatu prodlužovat donekonečna. Já to rozhodně nemám v úmyslu, ale myslím, že když jsem tady vyjadřoval určité obavy z toho, že některá ustanovení této smlouvy mohou svým způsobem predikovat tu budoucí právní úpravu, tak že ten, kdo mi chtěl rozumět, ten mi rozuměl.
Zazněla tady celá řada právních argumentů a já myslím, že na relativně dobré úrovni. Nicméně pan ministr Svoboda v závěru své řeči trochu přešaltoval a řekl, že to vlastně není vůbec otázka právní, že to není otázka právního pořádku, ale že je to otázka politická, že je to otázka politického názoru. Já jsem se v té své úvodní řeči pokusil jakýchkoli politických konotací nebo ideologických konotací vyvarovat, ale když už s tím pan ministr začal, tak musím připomenout jeden výrok z jeho úvodní řeči, když tady hovořil jako předkladatel tohoto návrhu. Já ten výrok budu parafrázovat, ale myslím, že kdo by stál o jeho doslovné znění, tak si ho najde ve stenozáznamu. Ten výrok zní takto. Pan ministr prohlásil něco v tom smyslu, že zpochybňování této smlouvy je v podstatě zpochybňováním vztahu státu a církví. Že ten, kdo zpochybňuje tuto smlouvu, tak zpochybňuje samotný vztah státu a církví.
Já musím říci, že tato interpretace je pro mne nepřijatelná. Podle mého názoru tato smlouva a vztah sněmovny k této smlouvě, ať už bude kladný, nebo záporný, nemůže v žádném slova smyslu ovlivnit nebo zpochybnit vztah státu a církví, protože ten je dán jinými právními normami, které jsou také přijímány touto sněmovnou. A já se domnívám, že právě toto vyjádření pana ministra bylo vrcholně politickým vyjádřením. Právě tímto vyjádřením mimoděk zatáhl politiku do debaty, která se spíše ubírala směrem právních analýz, a já tady musím sám za sebe, ale předpokládám, že za celou řadu členů této Poslanecké sněmovny takový výrok, že zpochybnění této smlouvy je zpochybněním vztahu státu a církví, tak musím tento výrok zcela jednoznačně odmítnout.
Já už nevyužiji svého zpravodajského práva vystoupit, takže se pak omezím pouze na závěrečnou zprávu, a proto vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu kolegu Zahradilovi. Nyní s přednostním právem pan předseda klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř a řádně přihlášený se připraví pan kolega Hynek Fajmon. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Jaromír Talíř: Děkuji vám, pane místopředsedo. Já jsem nechtěl zneužít svého práva, ale chtěl jsem reagovat na vaše vystoupení, které jste zde pronesl, dvěma poznámkami k tomuto vystoupení.
Ta první poznámka se týká toho, když jste přirovnal smlouvu, kterou zde máme předloženou, k tomu, že se podobá konkordátu. A upozornil jste na to, že ze strany katolické církve byly konkordáty často vynucovány různými prostředky, až dokonce křížovými válkami. Já bych vám chtěl doporučit, abyste se seznámil se závěry dokumentů z druhého vatikánského koncilu, což je, abych vám to přiblížil, celosvětový sjezd zástupců katolické církve, který proběhl v 60. letech a který přijal řadu dokumentů, které podstatně změnily postavení, názory této církve. Přijal mimo jiné také dokument o tom, že nepožaduje jakékoli privilegované postavení, že naopak je v souladu a hledá společně s ostatními církvemi svoji pozici ve světě. Myslím si, že by to bylo dobré, se s těmito dokumenty seznámit.
Poznámka druhá. Vy jste tady řekl jakousi řečnickou nadsázkou, zda je v zájmu ostatních církví, aby byla přijata takováto smlouva. Já se vás vaším prostřednictvím ptám, proč jste se jich nezeptal. Proč jste se těch zástupců církví nezeptal, jestli je v jejich zájmu přijmout takovouto smlouvu. Já vám mohu říci, že některých z nich jsem se zeptal - a odpověď byla ano, je v našem zájmu, aby byla tato smlouva uzavřena.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu KDU-ČSL. Vzhledem k tomu, že nemohu reagovat, jenom děkuji za připomenutí druhého vatikánského koncilu z roku 1963.
Už volám k pultu pana kolegu Hynka Fajmona, který je posledním písemně přihlášeným, a tím budou písemné přihlášky zatím vyčerpány. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Já bych se chtěl také vyjádřit k této záležitosti. Nejprve k tomu, co zde zaznělo v rozpravě od pana ministra zahraničí, že jaksi by se neměla diskutovat politická dimenze této záležitosti.
***