(17.20 hodin)
(pokračuje Frank)
Návrh zákona také signalizuje, že nemá být ohrožena kapacita stávajícího systému, protože počet požadavků na odposlechy, které BIS bude požadovat, ubude v počtu požadavků, které doposud realizuje specializované pracoviště Policie České republiky, přes které jsou dosud odposlechy pro potřeby Bezpečnostní informační služby realizovány.
Já musím již v úvodu signalizovat, že poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy odmítá postupy, které mají jaksi přispět k dokonalosti v tomto případě Bezpečnostní informační služby, a přitom vláda jako předkladatel musí velice dobře vědět o stavu a situaci, která nejenom v Bezpečnostní a informační službě, ale i v dalších bezpečnostních službách v současné době panuje. Možná by se chtělo vůči předkladateli za snad možná ironický tón mých námitek omluvit, ale musím se i já pousmát, když v samotném návrhu zákona se několikráte připomíná jednak kontrola nad dodržováním zákonnosti a Listiny práv a svobod občanů ze strany soudní a následně parlamentní, čili prostřednictvím zvláštního orgánu, jehož jsem i já členem. Já si kladu otázku, o jakou kontrolu jde i ze strany příslušných složek Parlamentu České republiky. Když se náhodou na lince objeví odposlech některých ministrů nebo politiků, tak si myslím, že si to může nezasvěcený občan pouze domyslet.
Ne, vážené kolegyně a kolegové, já nechci a nebudu tyto záležitosti zesměšňovat, protože jsem si velice dobře vědom, že jde o příliš vážné věci, které mnohdy právem, často i z recese plní stránky našich deníků. Nicméně jsem přesvědčen i já, že jedno je asi pravdivé - že jakékoliv kosmetické úpravy v takto zásadních normách nemohou řešit problematiku tak dobře, aby byl vyvážen účel a poslání bezpečnostních složek s příslušnými kontrolními mechanismy a zajištěním nedotknutelnosti práv našich spoluobčanů. Myslím, že vláda by se měla spíše vážně zamyslet, jak tuto problematiku řešit možná i v jedné legislativní normě, která by zcela jasně a srozumitelně precizovala způsoby a podmínky použití operativní techniky jednotlivými bezpečnostními službami, protože ta současná právní úprava kontroly odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu je jen z pohledu naší komise rozložena v šesti zákonech a vyhláškách. Na straně druhé je naprosto nedostatečná její trestněprávní ochrana u případných neoprávněných odposlechů. Jedna je tam zmínka pouze v Listině práv a svobod samozřejmě a trestním zákonu, na jehož novelu se v současné době čeká.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, nemohu jinak ani já, než odmítnout tento vládní návrh zákona, a předkládám Poslanecké sněmovně i já návrh na zamítnutí návrhu tohoto zákona hned v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji poslanci Václavu Frankovi. Jako další bude hovořit místopředseda sněmovny Ivan Langer.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se i já krátce vyjádřil k předloženému návrhu zákona jako člověk, který se po dobu svého působení v Poslanecké sněmovně, již po dobu šest, resp. sedm let zabývá problematikou zpravodajských služeb stejně jako předseda stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti BIS pan kolega Klas.
Myslím si, že to dlouhé období mě opravňuje k tomu, abych se vyjádřil alespoň stručně, neboť nechci zde rozvádět argumenty, které zde již zazněly k uvedenému problému. Myslím si, že za prvé je potřeba přesto připomenout to, co zde již zaznělo od pana zpravodaje a jinak předsedy komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby, že vláda, již minulá vláda, sama sobě uložila úkol provést audit zpravodajských služeb a na základě onoho auditu, do kterého bylo investováno obrovské množství energie, a já osobně považuji ten audit za velmi kvalitní a závěry za velmi zajímavé a podnětné, tak přestože byla provedena takováto investice, výstup z toho auditu rovná se nule. Vláda sama sobě jak již v minulém volebním období, tak v tomto uložila úkol provést reorganizaci zpravodajských služeb. Nicméně ani ta vláda minulá, ani ta vláda současná takovýto úkol nesplnila a koordinátor pro činnost zpravodajských služeb byl v té době stejný. Teď je to předseda vlády, tehdy to byl pověřený místopředseda vlády.
Myslím si, že naším úkolem je nepřišívat záplaty na děravý zimník, ale pokusit se plnit tedy to - a to je apel směrem na vládu - co si vláda sama uložila, a provést reorganizaci zpravodajských služeb, a nezabývat se tedy dílčími záplatami, ale konkrétně ten zimník vyměnit.
Druhý okruh mého vyjádření souvisí s tím, co zde bylo zmíněno - že Bezpečnostní informační služba potřebuje dorovnat jakýsi handicap směrem k orgánům činným v trestním řízení, tedy v tomto smyslu k Policii České republiky, resp. k jejím specializovaným útvarům. Zde bych si dovolil vám předložit jednu myšlenku k úvaze, ze které vychází můj nesouhlas s tím konstatováním. Policie České republiky a zpravodajské služby mají zcela odlišný základ pro své působení a zcela odlišný charakter práce. Pokud Policie České republiky, resp. některý z jejích specializovaných útvarů žádá o povolení nasazení prostředků operativní techniky a žádá o povolení soudu, činí tak na základě jistého stupně vyšetřování, shromáždění skutkových poznatků, které nasvědčují, že dotyčná osoba, vůči které má být například použit odposlech, je důvodně podezřelá z toho, že se dopustila závažné trestné činnosti, a policie k tomu, aby získala více důkazů či potvrdila důvodná podezření, potřebuje nasadit tento prostředek operativní techniky. To si myslím, že je správné. Stejně tak je správné, že ono povolení podléhá souhlasu soudu.
Ale sám si kladu otázku, a nejenom sám, ale společně s mým kolegou Petrem Nečasem jsme v této věci interpelovali také ministra spravedlnosti Pavla Rychetského, jakým způsobem zvládají tu roli povolovací a následně kontrolní naše soudy. Zda skutečně ono povolování není povolování jako na běžícím páse, zda české soudy opravdu detailně zkoumají, zda důvody pro tak závažný zásah do osobního soukromí každého občana opravdu existují a zda nasazení tohoto prostředku, který policie používá, je skutečně důvodné. Ale současně také se ptáme a chceme znát odpověď ministra spravedlnosti, jak následně soudy opravdu vykonávají kontrolu, zda již použitý odposlech opravdu je i nadále důvodný a zda policie opravdu musí po několik týdnů nebo měsíců, a dokonce bych řekl v některých případech i let nadále odposlouchávat konkrétní osoby a zda skutečně po celou tu dobu důvody pro nasazení operativní techniky ve smyslu odposlechu trvají. A osobně, pokud se podíváte na čísla, která zaznamenávají počty odposlechů, jejich délku, realizovaných ze strany policie - věřím, že o těch realizovaných ze strany Bezpečnostní informační služby v komisi pro kontrolu činnosti BIS bude informovat pan premiér zítra - získáváte neodbytný pocit, že Česká republika je téměř rejdištěm zločinců a teroristů, neboť počty nasazených odposlechů v České republice jednak rok od roku narůstají a jednak i tak vysoce převyšují průměr okolních zemí, které sousedí s Českou republikou. Myslím, že to jsou skutečnosti, které jsou natolik závažné, že stojí za to, abychom se jimi následně také zabývali.
***