(17.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji předsedovi vlády panu Vladimíru Špidlovi za úvodní slovo. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Jan Klas.
Poslanec Jan Klas: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, v případě tisku 308 se jedná o malou dílčí novelu zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky. Základní snahou předložené novely je získat pro BIS oprávnění žádat od právnických a fyzických osob, které vykonávají telekomunikační činnost, předávání dat souvisejících s poskytováním telekomunikační služby a databázi účastníků veřejné telefonní služby. O co vlastně jde?
Co se týká formulace předávání dat souvisejících s poskytováním telekomunikační služby, je překlad do češtiny takovýto: Jedná se o data, která vypovídají o čase, kdy byl hovor uskutečněn, o délce hovoru, o účastníkovi, se kterým byl hovor uskutečněn, a o délce trvání tohoto hovoru. V případě mobilních telefonů o buňce, tedy o místě, odkud byl uskutečněn. Tyto údaje slouží operátorům zejména k účtování telekomunikačních poplatků. Říká se tomu tzv. beeling. Z důvodu kolize s uživatelem uchovávají operátoři tato data po určitou dobu tak, aby byla důkazem v případném řízení mezi poskytovatelem a účastníkem.
Co se týká druhé formulace - vyžádání si databáze účastníků veřejné telefonní služby - dovolte mi pouze krátký komentář. Jde v podstatě o telefonní seznam neboli žluté stránky. Jde prakticky jen o nahlížení do telefonního seznamu v digitální podobě, která by umožnila vyhledávání telefonních čísel. Chci zdůraznit, vážené kolegyně, vážení kolegové, že tuto pravomoc Policie České republiky již v současné době má.
Jsem přesvědčen, že předkládání dílčích novel, jako je tato, není v oblasti zpravodajských služeb a obzvlášť v současné době tou nejšťastnější cestou. Problémy zpravodajské komunity v České republice lze řešit pouze systémovým přístupem a komplexně. Již několik let čekáme na tak zásadní kroky, jako jsou za prvé reorganizace zpravodajských služeb jak v oblasti civilní, tak i vojenské. Vždyť náplní práce bývalého ministra bez portfeje Bašty bylo vlastně jenom toto téma.
Podle mého soudu je neúnosné, že dodnes nebyly zúročeny výsledky tzv. auditu zpravodajských služeb, který měl zodpovědět celou řadu zásadních otázek ohledně další existence našich čtyř zpravodajských služeb. Jistě si vzpomínáte, vážené kolegyně a kolegové, že jsme společně s ministrem Baštou uvažovali o redukci tohoto poměrně vysokého počtu zpravodajských služeb v České republice ať už v rovině horizontální, nebo vertikální. Mám na mysli sjednocení rozvědek civilní a vojenské a sjednocení kontrarozvědek civilní a vojenské. Anebo jít druhou cestou a sjednotit vojenské služby do jedné a civilní zpravodajské služby také do jedné. Ani jeden z těchto předpokládaných kroků bohužel nenašel odezvu v tom, že by příslušný zákon byl doručen do sněmovny.
Za druhé - předložení k tomu tolik potřebné legislativy, jako je nový zákon o zpravodajských službách České republiky namísto zastaralého současného zákona č. 154/1994 Sb. Dále je třeba se zamyslet nad tím, že komplexně s tím je potřeba předložit i nové zákony o BIS a Vojenském obranném zpravodajství.
Dovolte mi malou poznámku. Zákony týkající se problematiky zpravodajských služeb v České republice byly přijaty z valné většiny před více než devíti lety. Přitom např. zákon 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, který nabyl účinnosti 1. 11. 1998, bude z rozhodnutí vlády nikoli novelizován, ale přepracován jako celek. Přitom platí pouhých 4,5 roku. Na tomto příkladu je jasně vidět určitá nevyváženost v přístupu vlády k projednávané problematice.
Za třetí - pokud chce výkonná moc, aby se posilovaly pravomoci zpravodajských služeb, měla by zároveň s každou podobnou snahou předložit i zcela stěžejní zákon, na který čekáme více než deset let, a to je zákon o kontrole zpravodajských služeb Parlamentem České republiky. Již několik návrhů tohoto tolik potřebného zákona bylo projednáváno ve vládách v uplynulých deseti letech, ale ani jeden nedoputoval z Úřadu vlády do sněmovny.
Je celkem logické, a musím to přiznat, že výkonná moc obecně v celém demokratickém světě nepospíchá s tím, aby svěřila plnohodnotnou kontrolu zpravodajských služeb moci zákonodárné. Ale bohužel musím konstatovat, že jsme jednou z posledních zemí v rámci Aliance, kde Parlament nekontroluje rozvědné složky a kontrarozvědné složky kontroluje pouze formálně. Jak se říká - pouze formálně, aby se neřeklo. Skutečná demokracie si na kontrolu zpravodajských služeb nesmí pouze hrát, ale musí umožnit zvoleným zákonodárcům skutečnou důkladnou kontrolu s danými pravomocemi ji reálně vykonávat.
K dnešnímu dni je situace zcela odlišná než před přijetím zákona o ochraně utajovaných skutečností. Členové mé komise, stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti BIS, jsou všichni prověřeni na nejvyšší stupeň utajení, na stupeň přísně tajné. V České republice je počet takovýchto osob kolem 2 až 3 tisíc. Chci zdůraznit, že se jedná o sedm poslanců, kteří obětovali své soukromí, aby mohli být náležitě prověřeni, a přesto nejsou ohodnoceni tak, aby měli zákonné pravomoci vykonávat důslednou kontrolu nad činností jedné ze zpravodajských služeb v tomto státě.
Přesně takovýto přístup, který v současné době praktikuje vláda, vede k nejistotě, k nedůvěře, spekulacím a občas i ke skandálům, jak jsme toho v současnosti svědky. Není možné donekonečna obcházet platné zákony. Například kontrola BIS v reálu není žádnou kontrolou. Je to pouze zástěrka. Zástěrka pro to, aby se mohlo říkat, že BIS je kontrolována.
Z výše uvedených závažných důvodů, vážené dámy a vážení pánové, si dovoluji vám předložit návrh na zamítnutí předloženého tisku v prvém čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji poslanci Janu Klasovi jakožto zpravodajovi, kterého určil organizační výbor. Otevírám obecnou rozpravu. Přihlášku v tuto chvíli mám jednu. Proto zvu k mikrofonu pana poslance Václava Franka.
Poslanec Václav Frank: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte i mně k tomuto vládnímu návrhu zákona říci několik poznámek, i když některé budu muset vypustit, protože byly řečeny již mým předřečníkem.
Nicméně jednak si plně uvědomuji, že vláda hodlá touto novelou napravit některé legislativní nepřesnosti, které vznikly mezi zákonem 154/1994 Sb., o BIS, a zákonem č. 151/2000 Sb., který BIS činí oprávněným orgánem získávat informace. Jde tady jinými slovy o odstranění zpochybňování o jejich oprávnění. To za prvé.
Za druhé, a to považuji za mnohem vážnější problém, má být touto novelou Bezpečnostní informační službě stanoveno oprávnění k získávání dat související s poskytováním telekomunikační služby, ale i databáze účastníků veřejné telefonní služby, včetně připojených zařízení pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu, a to samostatně. Jde tedy zcela jednoznačně o možná posílení jistých kompetencí BIS ve využívání zpravodajské a odposlechové techniky, která zcela určitě se doplní o některé nové její druhy.
***