Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(17.00 hodin)
(pokračuje Kupčová)

Konstatuji, že tento návrh zákona byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Končím tento bod.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dalším bodem, kterému se budeme věnovat je bod pořadové číslo

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 300/1 a z pověření navrhovatelů předložený návrh odůvodní pan poslanec Miroslav Kalousek.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, skupina poslanců, která předkládá tuto novelu, byla zmítána obavami, zda vládní novela projde sněmovnou do druhého čtení. Vzhledem k tomu, že sněmovna, a já jí k tomu blahopřeji, přijala ten názor, že bude projednávat vládní návrh, je to dostatečný důvod pro nás, abychom tento návrh stáhli z jednání sněmovny. Děkuji vám za pochopení.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi za tuto informaci. Sněmovna určitě s radostí bere tuto informaci na vědomí. Stav projednávání umožňuje vzetí zpět bez dalšího, takže můžeme přistoupit k projednávání bodu č. 48, kterým je...

Hlásí se pan poslanec Karel Vymětal.

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Pane předsedající, já jsem teď nepochopil, co se stalo, poněvadž kolega Kalousek zde prohlásil, že stahuje z jednání sněmovny, to znamená z programu. O tom by sněmovna musela hlasovat, ale neprohlásil, že jde o zpětvzetí, to znamená na to má předkladatel právo, a ani neprohlásil, zda všichni předkladatelé souhlasí se zpětvzetím. Prosím, aby se to vyjasnilo a potom abychom pokračovali dál. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan poslanec Kalousek je vyzván poslancem Karlem Vymětalem, aby upřesnil svoji informaci tak, aby byla v souladu s příslušným zněním jednacího řádu o zpětvzetí jménem všech navrhovatelů, aby nedošlo při dalším projednáváním k nějakým nejasnostem.

Poslanec Miroslav Kalousek: Velmi se omlouvám panu kolegovi Vymětalovi a všem ostatním proceduralistům v této sněmovně. Skutečně se jedná o zpětvzetí návrhu se souhlasem všech navrhovatelů.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Tím je tato nepřesnost vyjasněna, překonána a můžeme přistoupit k dalšímu bodu, kterým je

48.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 154/1994 Sb.,
o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 308/ - prvé čtení

Nejdříve vám oznamuji, že předseda vlády průvodním dopisem požádal o zkrácení lhůty pro projednávání tohoto návrhu ve výborech o 30 dnů. Z pověření vlády předložený návrh uvede její předseda pan Vladimír Špidla. Prosím ho, aby se ujal slova.

Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda ČR mě pověřila, abych na schůzi Poslanecké sněmovny odůvodnil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. Podstatou tohoto návrhu je výslovně stanovit v zákoně č. 154/1994 Sb. oprávnění BIS k získávání nutných telekomunikačních údajů tak, jak to bylo zamýšleno zákonem č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a změně dalších zákonů.

Tento návrh v § 86 odst. 1 stanoví povinnost právnickým a fyzickým osobám provozujícím telekomunikační služby sdělovat oprávněným orgánům informace a údaje o veškeré komunikaci uživatele telekomunikační služby. V odst. 2 jim stanoví povinnost na vlastní náklady zabezpečit oprávněným orgánům připojení zařízení pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu.

Při tvorbě a schválení zákona o telekomunikacích nebylo sporu o tom, že oprávněným orgánem ve smyslu jeho § 86 je Bezpečnostní informační služba. Toto oprávnění je v zákoně legislativně technicky provedeno poznámkou pod čarou, odkazující na zákon č. 154/1994 Sb., o BIS. Takové legislativní řešení v současné době zpochybňují poskytovatelé telekomunikačních služeb s tím, že poznámka pod čarou nemá normativní charakter, a proto BIS nepovažují za oprávněný orgán podle telekomunikačního zákona a neposkytují jí potřebná telekomunikační data, a to ani na základě předloženého soudního povolení.

Vládní návrh na vydání novely zákona č. 154/1994 Sb. má nedostatek provázanosti zákona č. 154 se zákonem o BIS (?) č. 151 o telekomunikacích a o změně dalších zákonů odstranit tím, že jednoznačně zakotví přímo v normativním textu zákona oprávnění BIS získávat potřebné údaje ve své působnosti.

Kromě uvedeného se navrhuje upřesnit obsah žádosti BIS o povolení k použití zpravodajské techniky. Tento návrh koresponduje s obdobným ustanovením zákona č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, a má umožnit žádat o povolení v případě, kdy Bezpečnostní informační služba nedisponuje všemi identifikačními údaji k osobě, vůči níž má být zpravodajská technika použita. Současně se doplňuje dosavadní vymezení prostředků zpravodajské techniky, které je BIS oprávněna ve své působnosti používat po zjišťování údajů v telekomunikačním, rádiovém nebo jiném obdobném provozu.

Předložený návrh novely zákona č. 154/1994 Sb. považuji z uvedených důvodů pro činnost BIS za zásadní. Současný stav vážně ztěžuje plnění úkolů v její působnosti a brání také plnění úkolů vyplývajících ze spolupráce BIS se zpravodajskými službami cizí moci.

Považuji za nutné zdůraznit, že navrhované použití zpravodajské techniky může BIS použít pouze v konkrétním případě, jde-li o činnosti v její zákonné působnosti. Kromě toho musí být splněna další zákonná podmínka, a to předchozí písemné povolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze k použití zpravodajské techniky, které může soudce vydat pouze za předpokladu, že odhalování nebo dokumentování činností, pro něž má být použita, je jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné. Použití zpravodajské techniky podléhá dalšímu zákonnému omezení, nesmí překročit rozsah povolení soudce, nesmí zasahovat do práv a svobod občana na nezbytně nutnou míru.

Průlom do ústavní ochrany práv a svobod je tak proveden zákonem za předem stanovených podmínek a návrh není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, ani správními akty Evropského společenství.

Děkuji.

***