(15.20 hodin)
(pokračuje Langer)
Myslím, že jakékoli omezování smluvních vztahů takovýmto způsob regulace je další navýšení regulačních zásahů v této oblasti. Je mj. dále navýšení nepřehlednosti a nesrozumitelnosti našeho právního řádu. Kladu si sám osobně otázku, zda opravdu smlouva není smlouva, zda opravdu potřebujeme desítky různých právních úprav na jednotlivé smluvní vztahy, do které subjekty práva vstupují.
V každém případě se připojuji k návrhu, který zde zazněl - zamítnout tento předložený návrh. A pro případ, když tento návrh schválen nebude, navrhuji projednat vládní návrh o pojistné smlouvě také ústavně právním výborem. Velmi apeluji na pana předkladatele, pana ministra, a jednak také na kolegy členy ústavně právního výboru, aby zkusili zvážit to, zda systémově skutečně není lepší, když tato oblast bude upravena v jedné normě, v jednom kodexu, kterým je občanský zákoník.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Prosím pana poslance Opálku, který je v této chvíli posledním písemně přihlášeným do rozpravy.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vyjádřil i já několik poznámek k bodu 41, tisk 304.
Předpokládám, že jestli ne všichni, tak většina z nás jsou účastníky důchodového připojištění, využívá té možnosti odpočtu z daňového základu. Jsme de facto v tomto bodu v určitém střetu zájmů.
Chtěl bych říci, že tak jak je uvedeno v důvodové zprávě daného tisku, tento produkt není součástí ani jednoho pilíře důchodového pojištění, přitom nese tu vizi, že má sloužit přilepšení na důchod. Stát to stojí nemalé prostředky. Jak už zde bylo řečeno - a já uvedu příklad jenom za rok 2002, kdy to mám úplné - státní příspěvek plus daňové výhody plus úlevy na pojistném činí téměř pět miliard. Na druhé straně musíme říci, že tyto prostředky plynou především těm, kteří mají na to, aby si zavedli důchodové připojištění, čili není to příspěvek státu těm potřebnějším, a my přitom v síti základního systému máme dnes řadu kategorií, která byla tvrdostí zákona a různých přechodových stupňů svým způsobem postižena. Jsou to určité skupiny vdov, novodůchodci-horníci a našli by se i další, kde potřebujeme tyto věci napřímit a svým způsobem srovnat. Zde je určitá možnost, jak tyto prostředky využít.
Zajímavá by byla určitě i informace, kolik osob samostatně výdělečně činných, které platí minimum na sociální a zdravotní pojištění, je z těch minimálních příjmů důchodově výhodně připojištěno. Ale to snad pod čarou.
Chtěl bych zdůraznit, že dochází často i k legálnímu využívání tohoto systému, že se spoří - ten, kdo má na to - i na jiné osoby, takže vlastně zhodnocuje své úspory nejen na sebe, ale také na nejbližší rodinné příslušníky. A co je zajímavé, státní příspěvek a toto důchodové připojištění slouží i důchodcům, čili stává se to vlastně lukrativním spořením s pomocí státu, ale neslouží to na přilepšení v době důchodu, ale vylepšujeme si tak důchod samotný.
Vzhledem k tomu, že lobby asociace důchodových fondů je tak silná, že i ministerstvu se zřejmě nedaří zabezpečit takové produkty, které by splňovaly požadavky druhého a třetího pilíře důchodové pojištění, mám za to, že je správné, aby tento materiál byl vrácen ministerstvu k přepracování, aby tyto prvky v tom byly zahrnuty a finanční prostředky, které se hledají v jiných oblastech, jak uspořit, byly směrovány tam, kde je to potřebné.
Zároveň předkládám návrh, aby spolu s přikázáním rozpočtovému výboru byla tato problematika, tisk 304, přikázána i výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, neboť se to týká problematiky důchodu, reformy důchodu a perspektivy jednotlivých pilířů důchodového systému.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu poslanci Opálkovi. To byla poslední písemná přihlášky do této sloučené rozpravy ke všem pěti předlohám. Vidím, že se o slovo hlásí ještě pan poslanec Braný.
Poslanec Petr Braný: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, pozorně jsem poslouchal diskusi k návrhu novely zákona o pojišťovnictví, při níž kolega Doležal předložil návrh na její vrácení, případně prodloužení doby projednávání. Pochopil jsem, že jako hlavní důvod uvádí vytvoření nového dozorového orgánu - Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění. V této souvislosti mám i já pochybnosti o zavedení tohoto úřadu, a proto podpořím dobu prodloužení projednávání této novely.
Tento nový samostatný úřad by měl svoji činnost zahájit podle návrhu 1. 1. 2004. Mělo by jít o orgán státní správy jako organizační složku státu, jehož příjmy a výdaje by byly příjmy a výdaje státu, resp. rozpočtové kapitoly Ministerstva financí České republiky. Fungování tohoto úřadu a jeho vazby na Ministerstvo financí České republiky by měly být zejména tyto: půjde o správní úřad pro výkon státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění v České republice, povede seznamy odpovědných pojistných matematiků, nucených správců, likvidátorů oprávněných provádět likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny, zprostředkovatelů pojištění a samostatných likvidátorů pojistných událostí. Ministerstvo financí si vyhrazuje, že bude i nadále zpracovávat a v legislativním procesu projednávat návrhy zákonů a prováděcí vyhlášky k nim.
Zde musím opětovně zmínit nepříliš dobré výsledky práce Komise pro cenné papíry, jejíž obdobou by měl být nově zřízený úřad. Nejde ani tak o to, kdo bude vydávat příslušnou legislativu. V tomto ohledu jsou modely v Evropské unii různé, někde je to Ministerstvo financí, někde je to dozorový úřad. Problém je jinde, totiž v tom, že jestliže např. Komise pro cenné papíry či onen navrhovaný Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění je organizační složkou státu, tedy naváže na státní rozpočet, musí se řídit v oblasti mezd příslušnými předpisy pro státní zaměstnance. Ovšem dozorovat výborně placené odborníky v soukromém sektoru mohou pouze ještě lepší odborníci. Jak je ale získat do státních služeb, resp. do příslušných orgánů státního dozoru při stávajících platových poměrech ve státní správě? Zde je tedy jádro problému řádného a efektivního fungování onoho nově navrhovaného Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, zejména když půjde již nikoliv o dozor nad pouhými jednotlivými pojišťovnami, resp. penzijními fondy, ale nově o dozor nad celými finančními skupinami, jejichž členem daná pojišťovna, resp. penzijní fond je.
Zdůrazňuji, že nejde pouze o to, že v České republice si budeme dozírat pouze nad našimi pojišťovnami, popř. penzijními fondy, a případný špatný výkon tohoto dozoru si také sami uhradíme.
***