(15.30 hodin)
(pokračuje Braný)
(Ve sněmovně je příliš hlučno.) Co když se stane například tento hypotetický příklad: V Portugalsku bude na základě naší licence a našeho státního dozoru fungovat ryze česká pojišťovna. Ta se dostane do problémů a bude například v České republice částečně vytunelována - my víme, že nejde už o tak hypotetickou záležitost, neboť některé důvěrné signály naznačují, že i v našem sektoru pojišťovnictví mohou být obdobné problémy, i když menšího rozsahu, jako v sektoru kampeliček či v sektoru obchodníků s cennými papíry - a portugalští pojištěnci či portugalský stát budou chtít po České republice odškodnění za špatný výkon našeho státního dozoru. Přeženu to - ale potom snad budeme z našeho státního rozpočtu či na úkor naší státní zadluženosti hradit oprávněné nároky zahraničních občanů, třeba poloviny zmíněného Portugalska, když se tam podaří oné naší hypotetické pojišťovně získat třeba polovinu jejího místního trhu.
Je to možná absurdní situace, ale stejně absurdní by bylo zavírat oči nad touto hypotetickou situací, neboť proslulý základní zákon Murphyho vtipně říká: Co se může pokazit, to se také pokazí. Proto bude nutno problematiku zabezpečení opravdu kvalitního výkonu státního dozoru a vytvoření potřebných podmínek pro jeho personální zajištění řádně prodiskutovat při projednávání předloženého vládního návrhu novely zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, v rámci druhého čtení.
V návaznosti na tyto hlavní změny byla z kontinuálního práva v oblasti soukromého pojišťovnictví do předloženého návrhu novely zákona o pojišťovnictví přenesena řada dalších ustanovení, která upravují zejména nezbytnou výměnu informací v rámci finančního sektoru, mlčenlivost vztahující se k těmto informacím a odpovídající oprávnění dozorčích orgánů zasahovat v případě ohrožení stability dozorových subjektů. Změny provedené navrhovanou novelou zákona zpřísňují podmínky provozování pojišťovací činnosti, zejména co se týká technických rezerv, životního pojištění, technické úrokové míry a finančního umístění. K tomu dodávám, že ve smyslu výše uvedeného problému kvalifikační úrovně potřebných dozorových pracovníků by měla být tato otázka zevrubně posouzena, a to zejména při projednávání této vládní předlohy v rozpočtovém výboru. A zároveň je nutné zahájit přípravné kroky k celkové změně, tedy reformě dozorových orgánů státu.
Děkuji za pozornost. (Hluk ve sněmovně neutichá.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu poslanci. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Pokud ne, obecnou rozpravu končím, tedy celou obecnou sloučenou rozpravu a vrátíme se nyní k bodu číslo 39.
Požádám navrhovatele, jestli by chtěl k tomuto návrhu zákona o pojistné smlouvě ještě říct závěrečné slovo. Prosím. Vás prosím o klid a pana ministra o závěrečné slovo.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k celé proběhlé rozpravě, protože Poslanecká sněmovna rozhodla o tom, že se rozprava sloučí.
Musím říci, že tyto návrhy vláda záměrně předložila do Poslanecké sněmovny společně, aby procházely společným projednáváním, protože tyto návrhy zákonů mají některé styčné prvky a v případě, že bychom některý z těch návrhů vyřadili z projednávání, tak by to přirozeně mohlo způsobit praktické komplikace nejen při výkonu dohledu nad jednotlivými segmenty ať už v pojišťovnictví, nebo penzijního připojištění. Proto bych se chtěl na úvod svého závěrečného vystoupení jednoznačně vyjádřit k tomu, že Poslanecká sněmovna by měla tyto návrhy posoudit odpovědně, měla by je posoudit odpovědně jako celek. Souhlasím s návrhem na to, aby o 20 dnů byla prodloužena lhůta pro projednávání těchto návrhů. Myslím si, že to rozhodně přispěje k tomu, aby Poslanecká sněmovna měla dostatek prostoru a času posoudit celý komplex těchto návrhů i ve vzájemné souvislosti.
Druhá poznámka se týká připomínky ke vzniku samostatného Úřadu pro dohled nad pojišťovnictvím a penzijními fondy. Vznik tohoto úřadu vychází z tendence, která se v uplynulých letech a možná i v uplynulém desetiletí projevuje v řadě vyspělých zemí, zejména tedy v západní Evropě, kdy dochází k tomu, že se tyto dozorové orgány postupně vyčleňují z ministerstev financí a získávají v rámci vládního sektoru samostatnější roli. To znamená, že již přímo nepodléhají struktuře ministerstev financí a nejsou přímo řízeny příslušnými ministry financí. V tomto ohledu se domnívám, že tento návrh jde tímto směrem a respektuje moderní evropské trendy.
Současně bych chtěl informovat Poslaneckou sněmovnu o tom, že návrh, tak jak je koncipován, neznamená nové výdaje státního rozpočtu v příštích letech. Vznik tohoto úřadu si nevyžádá nové budovy, vznik tohoto úřadu si nevyžádá pronájem nových prostor, nevyžádá si ani prostředky na vybavení kancelářských prostor, nevyžádá si prostředky na zavedení počítačové sítě ani pořízení jiného vybavení v oblasti výpočetní techniky a nevyžádá si ani zvýšení počtu pracovníků, kteří budou vykonávat tento dohled. Stávající sekce Ministerstva financí, která má tuto věc na starosti, disponuje prostory, které jsou dostatečnými pro vykonávání funkce tohoto úřadu. Dokonce je to samostatná budova, která je ve vlastnictví Ministerstva financí a kde tento úřad v rámci Ministerstva financí působí, takže vznik tohoto úřadu si nevyžádá v příštích letech žádné další, dodatečné dopady na státní rozpočet. Půjde pouze o změnu funkčních vazeb, které dnes existují mezi Ministerstvem financí a tímto úřadem směrem k posílení nezávislosti rozhodovacích procesů Úřadu pro dohled nad pojišťovnami a penzijními fondy.
Ale respektuji plné právo Poslanecké sněmovny, aby posoudila, zda je toto formální oddělení Úřadu pro dohled nad penzijními fondy a pojišťovnami nutné, či zda by k němu docházet nemělo. Sama skutečnost oddělení a vznik samostatného úřadu bezprostředně nevyplývá z povinnosti České republiky harmonizovat právo v této oblasti, pouze odpovídá trendu, který se reálně v zemích Evropské unie v minulých letech naplňoval a uskutečňoval.
Pokud jde o připomínky, jež byly směřovány k zákonu o penzijním připojištění, pak znovu musím zopakovat, že ambicí předkladatelů nebylo navrhovat změny, které vycházejí z reformy penzijního systému. Vláda předpokládá, že v souvislosti se zákony, které budou vycházet z koncepce reformy našeho penzijního systému, předloží i nový zákon, popřípadě i novelu zákona o penzijním připojištění, kde by se už měly odrazit naše zkušenosti s fungováním tohoto systému a současně by se zde měly odrazit i reformní návrhy, které budou předkládány v kontextu s parametrickými změnami stávajícího systému, popřípadě přechodem k nově definovanému systému, rozumí se v tuto chvíli příspěvkově definovanému systému.
Návrh zákona o penzijním připojištění, tak jak předložen sem do Poslanecké sněmovny, je proto novelou, která je čistě technická, je čistě harmonizační a nijak nezasahuje do současné role tohoto segmentu našeho penzijního systému v širším slova smyslu. Proto se rovněž přimlouvám za to, aby Poslanecká sněmovna tuto harmonizační novelu propustila do dalšího projednávání v rámci výboru.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Pan ministr se vyjádřil k celému průběhu rozpravy.
O slovo se ještě přihlásil předseda klubu pan poslanec Tlustý. Prosím vás, abyste se ztišili, usadili se a vyslechli pana poslance. Prosím.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, já jsem teď pozorně vyslechl odůvodnění ministra financí k tomuto návrhu. Dovolte mi za prvé konstatovat, že jménem poslanců ODS vyjadřujeme hluboký údiv nad tím, že prvním krokem důchodové reformy je založení nového úřadu. My si myslíme, že to tak být nemusí.
Pan ministr správně uvedl, že v Evropě patří k pokrokovým tendencím vyčleňovat dohledové orgány z ministerstev. V tomto slova smyslu má nepochybně pravdu.
***