(16.30 hodin)
(pokračuje Špidla)
Záměrem je úzce spolupracovat s krajskými úřady. Ministerstvo má k dispozici i pravidelná týdenní data o návštěvnosti středisek a přehled kladených dotazů.
Jak je personálně zajištěn provoz informační linky? Operátoři jsou pravidelně školeni pracovníky Ministerstva zahraničních věcí, procházejí také pravidelnými testy, poslední školení se týkalo přístupové smlouvy, poslední hodnoticí test byl v březnu.
Jaká byla účast poslanců ve výběrových komisích? Poslanci byli zváni, nicméně vzhledem k tomu, že výběrová řízení probíhala koncem prosince 2003, účast byla nulová.
Jak probíhají diskusní pořady k Evropské unii? Všechny diskuse, celkem 30, odbor komunikačních strategií monitoruje. V rolích moderátorů je Jan Kraus a Chantal Poullain-Polívková. Je to pouze v rovině motivační, mají občany nejen přitáhnout jako známé tváře, ale motivovat je k diskusi, nic víc. Vždy jsou přítomni nejen zástupci Ministerstva zahraničních věcí znalí problematiky EU, ale též zástupci kraje a města. Jedná se o projekt do dvou milionů korun, a nebylo tedy nutné vypisovat žádné výběrové řízení.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, paní poslankyně je toho názoru, že kampaň je propagační, a já znovu konstatuji, že kampaň je informační, a tyto informace jednoznačně ukazují, že vstup České republiky do Evropské unie je pro její občany výhodný. Jsem velmi rád, že tomu tak je a že doporučit občanům České republiky vstup do Evropské unie lze s dobrým svědomím a s dobrým přesvědčením o tom, že tento krok je správný.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády a táži se paní místopředsedkyně, zda chce položit doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Chtěla bych jen dodat, že považuji tuto kampaň za zcela nedostačující, a uvedu příklad Rakouska, v němž dva roky před vstupem této země do Evropské unie v každém městě či větší obci byla zřízena improvizovaná informační centra a po dobu dvou let se mohli občané Rakouska seznamovat s přínosy a náklady vstupu své země do Evropské unie. U nás se děje propagace, kterou teď tady pan premiér v závěru svého projevu potvrdil, propagace stylu - vstupme, bude to pouze dobře.
Jednu věc, kterou musím říci je, že nesdílím nadšení z toho, že podle průzkumu 50 % našich občanů se cítí být nějakým způsobem jakžtakž informováno. Mně chybí zbývajících 50 % a chybělo nám dlouhodobě. Proto se ODS bez nároku na jakýkoliv státní příspěvek rozhodla uspořádat ideovou konferenci na téma vstupu České republiky do Evropské unie a zmapovat resort po resortu, co pro naši zemi tento vstup bude znamenat, jaké klady a jaké zápory přinese. Pro informaci uvádím, že tato ideová konference se koná tuto sobotu 17. května a její výstup bude občanům k dispozici jako něco, co jim může ve svobodném rozhodování pomoci.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Je to samozřejmé a já to vítám, že každé politické hnutí a každá politická strana zaujímají aktivní pozici v jakékoliv důležité otázce, a také očekávám, že ODS povede příslušnou kampaň, kterou - zdá se - že zahájila svou ideovou konferencí.
Chtěl bych upozornit, že informování o Evropské unii samozřejmě trvá poněkud déle, než je současná závěrečná část kampaně, že probíhalo průběžně po řadu měsíců a dá se říci po několik let, ale toto je koncentrovaný závěr kampaně, který má za úkol poskytnout lidem dostatek informací v konečné fázi tak, aby se mohli skutečně rozhodnout.
Jinak konstatuji, že v řadě debat s předními funkcionáři ODS jsem zaznamenal jednoznačné ano pro vstup do Evropské unie. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády. Jako další byl vylosovaný pan poslanec Petr Krill, kterému tímto uděluji slovo. Připraví se pan poslanec Miroslav Beneš.
Poslanec Petr Krill: Děkuji. Vážený pane premiére, využívám možnosti institutu interpelace přímo na vás k vyřešení problému, který byl ve sněmovně již jednou předmětem interpelace na ministra dopravy a který zřejmě nejde řešit, protože problém přetrvává roky, nebo ho vláda považuje za nepodstatný. Jde o dluh státní organizace potažmo státu vůči železničním opravnám v České republice, který se pohybuje stále ve stovkách milionů korun a týká se deseti firem s několika tisíci zaměstnanců.
Na základě zákona č. 77/2002 Sb. byly převedeny veškeré existující závazky Českých drah k 31. 12. 2002 na nově vzniklou státní organizaci Správa železničních dopravních cest. Železničním opravnám tak vznikla pohledávka u nové organizace ve výši 608 mil. korun. Výsledek - jiná organizace, opět státní, stejný dluh a žádné řešení. Důsledkem toho je pak druhotná platební neschopnost opraven, nehrazení povinných úhrad státním organizacím a zpožďování, nebo dokonce nevyplácení mezd. Je naprosto zřejmé, že nepodaří-li se v dohledné době nalézt řešení, dojde k omezování výroby a propouštění zaměstnanců. Většina firem pak působí v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti, Ostrava, Šumperk, Louny, což vyvolává další zhoršení již tak nedobrého sociálního klimatu v těchto regionech. Osobně znám situaci opraven v Šumperku, kde jsem byl osm let starostou. Opravny jsou zde jedním z největších zaměstnavatelů, a zajistit prostředky na mzdy pro 800 zaměstnanců při 161milionové pohledávce je velice obtížné. Naše společné snahy o řešení problému na všech možných úrovních končily vždy jen sliby.
Je nezpochybnitelné, že stát způsobil vznik druhotné platební neschopnosti u železničních opraven, že ručí za závazky i státní organizace Správa dopravních železničních cest a je odpovědný za nedůsledné řešení této situace. Táži se proto a očekávám odpověď na následující otázky. Proč Ministerstvo dopravy, Ministerstvo financí a celá vláda neřeší tento problém rychlostí odpovídající jeho závažnosti? Za druhé - proč vláda nepřijala dne 23. 4. tohoto roku navrhovaný materiál Ministerstva dopravy a odsunula tak řešení?
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Upozorňuji na čas.
Poslanec Petr Krill: Už budu končit. Proč vláda nevzala na vědomí doporučení z posledního jednání Rady hospodářské a sociální dohody a neuložila Ministerstvu financí provést postoupení pohledávek na Českou konsolidační agenturu v objemu 600 milionů? Za čtvrté - proč nelze problém řešit alespoň částečně cestou zápočtu pohledávek vůči finančnímu úřadu a správy sociálního zabezpečení?
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Nezlobte se, pane poslanče, už vám odebírám slovo. Velmi jste překročil. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, úvodem mi dovolte říci, že zákonem č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železničních dopravních cest a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, byl vytvořen právní rámec pro transformaci Českých drah. Podle zákona o transformaci Českých drah vznikly ze současné organizace dva samostatné subjekty, akciová společnost České dráhy a státní organizace Správa železničních dopravních cest.
V průběhu roku 2002 se vláda několikrát zabývala dopady zákona o transformaci Českých drah včetně řešení nepříznivého finančního vývoje v průběhu roku, ale zejména v závěru roku 2002. Pokud jde o pohledávky železničních subjektů vůči bývalým Českým drahám, které v souladu se zákonem o transformaci Českých drah přešly na státní organizaci Správa železničních dopravních cest, uvádím následující. Šestého května vláda usnesením č. 461 souhlasila s převzetím závazků Českých drah, státní organizace, vůči železničnímu opravárenskému subjektu Českou konsolidační agenturou do maximální výše 480 mil. korun. Při zpracování materiálu pro schůzi vlády byli přítomni i zástupci železničních opravárenských subjektů a byli seznámeni se skutečností, že do konce roku 2002 nelze očekávat zlepšení finanční situace Českých drah, státní organizace, a tím i zlepšení úhrad závazků vůči nim.
***