(16.40 hodin)
(pokračuje Špidla)
Přes znalost finanční situace Českých drah železniční opravárenské subjekty zajišťovaly další dodávky s tím, že za tyto dodávky ručí stát.
V listopadu 2002 zpracovalo Ministerstvy dopravy a spojů nový materiál na řešení pohledávek železničních opravárenských subjektů vůči Českým drahám, který byl projednán a schválen na schůzi české vlády dne 9. prosince 2002 usnesením 1251. Vláda tímto usnesením souhlasila s postoupením dalších pohledávek železničních opravárenských subjektů za Českými drahami České konsolidační agentuře do maximální výše 490 milionů korun. Tedy celkem bylo ze závazků uhrazeno 970 milionů korun.
Podle analýzy jsou pohledávky železničních opravárenských subjektů vůči bývalým železnicím Českým drahám ke konci roku 2002 ve výši 6,1 milionu korun. Pan poslanec uvádí 6,8 milionu korun. Myslím, že rozdíl pro účely této interpelace není podstatný.
Závazky bývalých Českých drah, státní organizace, z obchodního styku jsou celkem ve výši 7,6 miliardy korun. Jsou to závazky k celkem 12 500 věřitelů. Pokud jde o řešení závazků bývalých Českých drah, státní organizace Správa železniční dopravní cesty, uložila vláda dopracovat návrh řešení společně s Ministerstvem dopravy, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem financí.
Podle mých informací materiál předpokládá řešit závazky bývalých Českých drah následovně: restrukturalizací závazků s věřiteli, vymáháním a odprodejem pohledávek z obchodního styku ve výši 3,3 miliardy korun, úhradou z výtěžku nájmu majetku uvedeného v příloze č. 2 zákona o transformaci Českých drah, prodejem majetku uvedeného v příloze č. 2 zákona o transformaci Českých drah, čerpáním bankovního úvěru od komerčních bankovních domů maximálně do 3,5 miliardy, postoupením závazků bývalých Českých drah České konsolidační agentuře maximálně do výše půl miliardy korun. Zmíněný materiál bude vláda projednávat ještě tento měsíc. Minulé projednávání vlády skončilo přerušením tohoto materiálu, protože vláda na svém zasedání dospěla k názoru, že materiál vyžaduje ještě dopracování, že je tudíž třeba, aby mu Ministerstvo dopravy ještě věnovalo pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády. Táži se pana poslance Petra Krilla, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Krill: Vážený pane premiére, měl jste pravdu ve většině záležitostí, pouze jsem neříkal - možná jste to špatně slyšel - 6,8 milionu, ale 608 milionů. To je k dnešnímu dni.
Druhá věc, která zajímá všechny, je otázka, kdy firmy dostanou peníze a lidé výplaty. Věřím, že na tuto otázku budete moci odpovědět po zasedání vlády tento měsíc. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní udílím slovo panu poslanci Miroslavu Benešovi. Předpokládám, že bude posledním interpelujícím v tomto bloku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Beneš: Vážená paní předsedající, pane premiére, dámy a pánové, dnes o informační kampani ke vstupu do Evropské unie bylo řečeno poměrně hodně. Myslím si, že to, že se nejedná o kampaň informační, ale kampaň propagační, je každému jasné. Co v naší zemi chybí, je také alternativa. Nikdo se nezamýšlí nad tím, co by se stalo, kdybychom do Evropské unie nevstoupili.
Vážený pane premiére, jistě jste zaregistroval, že jediná politická síla, která v této zemi má velmi intenzivní přímý kontakt se svým voličem, vyzvala své voliče k tomu, aby řekli ne. Tato síla je schopna zajistit účast svých voličů v referendu poměrně ve vysokém měřítku, zatímco ze stávajícího průběhu této kampaně vyplývá takové "lážo plážo, ono se nic neděje, milá Blážo".
Vážený pane premiére, chci se vás zeptat, zda kampaň bude také směřována k tomu, aby se lidé zúčastnili této volební kampaně. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Slovo má pan předseda vlády Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, pan poslanec Beneš upozornil na důležitý fakt, který nemůže zůstat bez povšimnutí, totiž to, že je velmi potřebné, aby referendum v České republice se odehrálo za účasti co největšího počtu občanů. Je sice pravdou, že referenda, která probíhala ve Slovinsku, Litvě a v Maďarsku, měla dostatečný počet občanů. Je také pravdou, že tato referenda jednoznačným způsobem odpověděla na otázku "ano". Výsledky se pohybovaly kolem 80 až 90 % - v posledním referendu, které jsem zaznamenal. Z tohoto hlediska je jasné, že občané střední Evropy po nejrůznějších kampaních a seznámení se s informacemi, berouce do ruky svůj osud, soudí, že je výhodnější vstoupit do Evropské unie než do Evropské unie nevstupovat. Myslím, že po chladnokrevné analýze faktů je to zřejmé.
Ale souhlasím s tím, co řekl pan poslanec Beneš - že je velmi potřebné, aby se lidé účastnili, protože to je velké právo poprvé uplatněné v České republice. Mohu ho ujistit, že kampaň má pochopitelně akcent povzbudit lidi k tomu, aby uchopili svůj osud do vlastních rukou.
Myslím si, že bude velmi důležité, aby se výzvou k občanům, aby se účastnili referenda, vyjádřily významné osobnosti České republiky. Mohu Poslanecké sněmovně sdělit, že jsem v tomto směru požádal i pana prezidenta o jednoznačné vyjádření s výzvou k občanům k účasti v referendu. Myslím si, že je naprosto zřejmé, že žádného ústavního činitele by takováto příležitost neměla nechat chladným, že jeho významnou povinností je podpořit a povzbudit občany, aby aktivně rozhodli o svém budoucím osudu. Bude to rozhodování na velmi dlouhou dobu. Dá se snad říci, že na celé generace. Tak jak rozhodli naši sousedé ať na západ od našich hranic dříve, či sousedé, kteří převážně jsou na východ od našich hranic v současné době.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji, paní předsedající. Pane premiére, použil jste porovnání s referendy ve Slovinsku, Lotyšsku a Maďarsku. Jen chci upozornit, že ve dvou z těchto zemí - nemýlím-li se - byla 51% hranice účasti v referendu, což samozřejmě je něco jiného než v našem případě. Občané si daleko více uvědomovali tu potřebu.
Jinak jsem rád, že už se neobracíte, aby lidé podporovali vstup do EU. Od toho je referendum, aby se lidé této země svobodně na základě informací, které bohužel tato kampaň příliš nedává, a my to musíme nahrazovat jinými cestami, rozhodovali o vstupu do Evropské unie.
Nemám žádný další dotaz, prostě jen zdůrazňuji opět onu propagačnost, nikoliv informativnost kampaně.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Nemůžeme bohužel položit tady nějaké věrohodné důkazy pro tu nebo onu interpretaci, ale chci upozornit např. na velmi rozsáhlé přílohy v novinách, které porovnávají vývoj mezd a platů před vstupem do Evropské unie, po vstupu do Evropské unie u jednotlivých států, které porovnávají celou řadu různých detailů. Chtěl bych také upozornit na významnou práci Sociální a ekonomické důsledky vstupu do Evropské unie. Na základě těchto jednotlivých faktů musím odmítnout myšlenku, že se jedná o kampaň propagační, když současně jednoznačně říkám, že mým nejpevnějším přesvědčením je, že rozhodnout se pro vstup do Evropské unie je správné a pro občany prospěšné.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády. Kolegyně a kolegové, protože uplynul čas, ve kterém je možné podávat interpelace na předsedu vlády, vyhlašuji krátkou přestávku. Budeme pokračovat v 17 hodin, a to blokem interpelací na jednotlivé členy vlády.
(Jednání přerušeno v 16.50 hodin.)
***