(10.40 hodin)
(pokračuje Dostálová)
A teď mám na mysli tolik zmiňované, proklamované a tolik námi všemi z jiných úhlů omílané slovíčko nezávislost.
Já osobně si myslím, že Česká televize z titulu toho, jak je koncipována, jak je placena, by měla vládnout největším potenciálem nezávislosti mezi televizními stanicemi, které na naší mediální scéně existují, právě z titulu toho, že je placena veřejnoprávními poplatky občanů. A říkám - čím více reklamy, čím více procent reklamy, tím méně nezávislosti.
Proč o tom mluvím? Uvedu vám příklad. My všichni z minulosti si určitě velmi dobře pamatujeme příklad velkého inzerenta, o kterém Česká televize natočila jakousi reportáž, která se velkému inzerentovi samozřejmě nelíbila. Tudíž si tento velký inzerent na ČT jaksi došlápl na ředitele České televize a požadoval po něm, aby tato reportáž nebyla odvysílána, jinak ty velké reklamní peníze do České televize nepůjdou. A proto upozorňuji na tento příklad a varuji před navyšováním reklamy do České televize, protože čím více procent reklamy, čím více inzerentů, tím méně nezávislosti na obrazovce České televize. Takže toto je ten úhel pohledu, který jsem chtěla sdělit panu kolegovi Schlingovi vaším prostřednictvím, pane předsedající.
Na závěr mi dovolte takovou kratičkou poznámku. Já jsem si dnes přečetla výroky pana poslance Pavla Dostála v Lidových novinách a chtěla bych tady krátce konstatovat pouze jenom jednu větu. Domnívám se, že míra hrubosti útoků pana poslance Pavla Dostála směrem k mé osobě je přímo úměrná nedostatku argumentů v diskusi, které mu chybějí.
To je ode mě všechno. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nevidím žádnou další ruku hlásící se do obecné rozpravy, a proto obecnou rozpravu končím. Je možné nyní vyslechnout závěrečné slovo navrhovatele, takže se na něho obracím, pokud chce vystoupit. Prosím, pane ministře.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Vážený pane předsedo sněmovny, kolegové z vlády, vážené dámy, vážení pánové. Já se domnívám, že diskuse kolem novel dvou zákonů týkajících se České televize v podstatě nepřinesla žádné nové objevné podněty, myšlenky nebo názory, které bychom neznali. Myslím, že v ní mnohdy - dost často - zaznívala zcela subjektivní hodnocení, která nejsou založena na konkrétních a prokazatelných faktech, ale vycházejí bohužel spíše z osobních antipatií k České televizi, k některým jejím zaměstnancům nebo k mé osobě, jak tady předvedl plaše pan kolega Plachý. Na druhé straně přiznávám, že některá kritická argumentace, např. kolegy Ransdorfa, ale i kolegy Langera, která zazněla jako poslední, vychází z nějakých faktů a argumentů, o kterých stojí za to - i když s nimi nemusím souhlasit - diskutovat. Přináší fakt, proti němu stojí fakt vládního návrhu a je možno o tom hovořit. Proto jsem žádal sněmovnu, aby pustila zákony do druhého čtení.
K vystoupení kolegy Langera bych chtěl jenom dodat, a to zdvořile - nevím, jestli byl ve sněmovně při mém úvodním slovu -- že jeho návrh, to je na jedné straně zvyšovat koncesionářské poplatky až na 126 Kč do roku 2010, na druhé straně do roku 2010 úplně odstranit reklamu z České televize, byl jednou z alternativ, které vláda projednávala, ale jak jsem již řekl, většinové stanovisko se přiklonilo k alternativě, kterou jsem zde předložil.
Já nemohu komentovat osobní poznámku paní Dostálové. Domnívám se, že jsem svobodný člověk a že na otázku novináře mohu svobodně odpovědět. Já jí také nevyčítám, že ve službách komerčních televizí používá argumenty, které jsou hluboko, hluboko podpásové.
Chtěl bych říci, že z diskuse, která tady zazněla, je nutno vyjmout alespoň základní postuláty, které jsou zcela nepravdivé. Zcela nepravdivé! Dovolte, abych postupně o tom mluvil.
Jak paní poslankyně Dostálová, tak paní místopředsedkyně sněmovny Němcová daly návrh zákona v části, kdy třetinu členů rady jmenuje předseda vlády na základě doporučení odborných organizací, dohromady s tím, že prezident byl z tohoto zákona vyjmut v okamžiku, kdy prezidentem byl zvolen Václav Klaus. Neexistuje větší lež, která v této sněmovně zazněla! Já bych jen připomněl, že návrh zákona, resp. teze byly předloženy na pracovní komisi již někdy v září minulého roku a že je zde několik poslanců, kteří se práce pracovní skupiny zúčastnili a vědí, že vládní návrh, který přišel od ministra Dostála, byl takový, aby tu třetinu jmenoval prezident. Říkám, že to bylo v září minulého roku, nikdo netušil, že prezidentem bude Václav Klaus. Paní Němcová řekla zde do mikrofonu, že tento argument nebere vážně. Já bych jí mohl přečíst vyjádření z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, které jasně říká - nebudu to číst, mohu to dát k dispozici - a to v říjnu loňského roku, že nedoporučuje z důvodu kontrasignace rozhodnutí prezidenta republiky, aby třetinu rady jmenoval prezident republiky. Pak došlo k té změně a pracovní skupina převedla tuto pravomoc na premiéra republiky.
Tím se také dostávám k otázce, jak vypadala pracovní skupina a zda tam byli zástupci Filmového a televizního svazu. Ano, byli tam dva zástupci Filmového a televizního svazu, protože k práci nad tímto zákonem byli kromě poslanců politických stran zastoupených ve sněmovně pozvány také odborné, odborové a profesní organizace, jejichž činnosti se zákon bude týkat. Tak to bývá u většiny zákonů, že na pracovní verzi spolupracují v pracovní skupině zástupci těch, kterých se ten zákon bude týkat.
Chtěl bych říci, že paní místopředsedkyně Němcová tady dramaticky vyzvala vládu České republiky, aby k přepracování tohoto zákona pozvala ODS, že bude velice ráda, když ODS bude spolupracovat. Já vám mohu ukázat dopis pana předsedy Tlustého, který v září loňského roku zcela jasně jakoukoli spolupráci zástupců klubů na tomto zákoně odmítl s tím, že nechce s ministerstvem spolupracovat na vytváření mediálních zákonů a že je to především úkol vlády. Já tedy říkám, že jsem pozval všechny zástupce politických stran, včetně komunistické strany, která bohužel také nikoho nedelegovala, ale nikoli z toho důvodu jako ODS.
***