(9.20 hodin)
(pokračuje Beneš)
Pan ministr mi k mému překvapení - já jsem očekával, že mi řekne, že některé okolnosti nebyly známy, protože opravdu na Ministerstvu průmyslu a obchodu nebylo známo, že se jedná o identický výrobek, očekával jsem tedy, že mi takto odpoví - odpověděl, že je všechno v pořádku, že vše je v souladu se zákonem o investičních pobídkách, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodoval správně.
Já nepovažuji tento mechanismus za správný. Samozřejmě by mě ještě zajímalo, co mi k tomu řekne pan ministr, jestli opravdu - když si uvědomí, že se jedná o identické výrobky, že zahraniční firma, firma A, dostane tak velkou investiční pobídku a firma B, domácí firma, v takovéto konkurenci velmi těžko obstojí - si nemyslí, že není něco v pořádku. A je-li vše v souladu se zákonem, tak zda není zapotřebí změnit zákon. Protože se zdravým rozumem rozhodně tento příklad v rozporu je.
Vážené dámy, vážení pánové, děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji také, pane poslanče. O slovo se přihlásil ministr průmyslu a obchodu poslanec Milan Urban. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Milan Urban Vážený pane předsedo, pane premiére, dámy a pánové, dovolte mi, abych využil této příležitosti a reagoval na interpelaci pana poslance Miroslava Beneše ve věci poskytnutí investičních pobídek společnosti Schwan Cosmetics ČR, s.r.o. Musím obecně říci, že zavedením systému investičních pobídek byl vytvořen významný předpoklad pro to, abychom zvýšili příliv zahraničních investic a abychom do České republiky přivedli významné investory s vyspělými technologiemi, investory, kteří tady v České republice zajistili mnoho desítek tisíc pracovních příležitostí. Pobídkové investice přicházejí ze 17 evropských i mimoevropských zemí a velmi významně využívají našeho propracovaného systému poskytování investičních pobídek.
Abych vyvrátil jeden mýtus, chci také sdělit, že na investičních pobídkách se výrazně podílejí české podnikatelské subjekty, a to ve 20 případech ze 145 poskytnutých pobídkových projektů.
Rád bych však zdůraznil, že při poskytování těchto projektů nelze postupovat jinak než v souladu se zákonem o investičních pobídkách a v souladu se zákonem o veřejné podpoře. Bylo tomu tak i v případě jmenované společnosti, kde byl tento investiční záměr posuzován Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže s ohledem na regionální přínos a z hlediska případného narušení hospodářské soutěže. Nemohu v této chvíli konstatovat nic jiného, než že toto jednání, toto posouzení skončilo výsledkem, kdy tato firma A nebyla shledána konkurentem firmě B, pokud bych mohl použít příkladu pojmenování, které zde uvedl pan poslanec Beneš. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže poté v souladu se zákonem o veřejné podpoře a pravidly Evropské unie rozhodl, že se jedná o veřejnou podporu, a povolil poskytnutí investičních pobídek. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že udělení investičních pobídek není v rozporu se zákonem o investičních pobídkách ani se zákonem o veřejné podpoře.
Na závěr mi dovolte vstřícnou poznámku. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje novelu zákona o investičních pobídkách a je možné úvahy, které byly při této interpelaci proneseny jak mnou, tak panem poslancem Miroslavem Benešem, pokusit se případně zakomponovat do paragrafového znění této novely zákona o investičních pobídkách.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. O slovo se přihlásil pan poslanec Martin Říman.
Poslanec Martin Říman: Pane předsedo, dámy a pánové, já jsem byl spíše vyprovokován jednou větou, kterou tady řekl můj předřečník, pan ministr průmyslu a obchodu Urban, totiž větou, že investiční pobídky znamenaly příchod nových vyspělých technologií do České republiky a vytvořily desítky tisíc pracovních míst. Protože se touto problematikou trochu zabývám, chtěl bych ukázat panu ministrovi, že toto oblíbené klišé, které se používá na téma investičních pobídek již několik let, se zkrátka a dobře nezakládá na pravdě. Nechci se tedy věnovat případu jihočeských firem, se kterými to samozřejmě souvisí, a ty jihočeské firmy jsou velmi dobrou ilustrací toho, k čemu pokřivené, distorzované ekonomické prostředí vede, ale chci se věnovat této větě.
Ty dvě věci, nové technologie, snížení nezaměstnanosti a já bych dodal ještě tzv. multiplikační efekty, to znamená myšlenka, že jedno pracovní místo takto získané vytváří dalších několik v dodavatelských službách, v dodavatelství subdodávek atd., byly a myslím, že jsou do dneška tím hlavním argumentem socialistické vlády, proč je tento systém dobrý. Nicméně - a začnu nezaměstnaností - faktem je, že po dobu existence tohoto systému investičních pobídek nezaměstnanost ve svém důsledku jenom stoupala. Pravdou je, že došlo za tu dobu nikoliv k vytvoření několika desítek tisíc pracovních příležitostí, ale k zániku několika desítek tisíc pracovních příležitostí, protože míra nezaměstnanosti se od roku 1997, resp. 1998, kdy tento systém byl zaveden a následně zdokonalován, zvýšila o několik procentních bodů. A víme-li, že jeden procentní bod nezaměstnanosti znamená cca 50 tisíc nezaměstnaných, myslím si, že si to každý umí vynásobit.
Mohlo-li by být namítáno, že tady hovořím o průměrné nezaměstnanosti v České republice, a my zde hovoříme o konkrétních lokalitách, kde se umísťují tyto zahraniční nebo i domácí investice podporované zde diskutovaným systémem, tak bych k tomu chtěl jen dodat, že jedna z největších investic tohoto typu byla před několika lety uskutečněna v Hranicích na Moravě, okres Přerov. Ta investice je ze značné části dnes realizována, továrna funguje nějakým způsobem, v posledních týdnech jsme si mohli přečíst ve sdělovacích prostředcích jakým, a vliv na zaměstnanost v okrese Přerov, tedy v nejbližším okolí této investice, naprosto zanedbatelný. Pokles nezaměstnanosti od okamžiku, kdy se ta investice rozjela, až do dneška se pohybuje v desetinách procenta, nikoli v jednotkách procent, ale v desetinách procenta. Nezaměstnanost v okrese Přerov, která byla v době před investicí na úrovni asi 14 procent, je dnes na úrovni 13,5 procenta, tedy zhruba o polovinu procenta klesla nezaměstnanost. Toto snížení o naprosto zanedbatelné číslo ovšem představuje náklady ze strany státu, tedy daňových poplatníků, v řádu mnoha a mnoha stovek milionů Kč. Jedno pracovní místo zde vytvořené přijde asi na 500 tisíc Kč, na půl milionu Kč, a není asi reálná představa, že každý zaměstnavatel v České republice - ale mělo by to tak být, pakliže je to cílem - pokud zaměstná někoho, získá půl milionu Kč.
***