(17.10 hodin)
(pokračuje Karásek)
Za třetí - je organizačně nedokonalý. Pokud bude přijat, těžiště rozhodování o udělení azylu se přesune na úroveň soudního přezkumu, protože až tam bude žadatel mít možnost se vyjádřit k podkladům. Soustava správních soudů by se zbytečně přetěžovala a celý systém prodražoval.
Kromě námitek, které vznáším já, považuji za nutné zmínit, že se proti návrhu staví také Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky, který je z titulu mezinárodní smlouvy oprávněn se vyjadřovat k návrhům zákonů. Proti návrhu jsou také některé nevládní organizace zabývající se ochranou uprchlíků, jako např. Helsinský výbor a mezinárodní nevládní organizace Amnesty International. Za významnou informaci považuji rovněž skutečnost, že návrh už jednou neprošel Legislativní radou vlády.
Ze všech výše uvedených důvodů se domnívám, že by sněmovna neměla přijmout tento pozměňovací návrh pod bodem I. bod 4, a žádám vás, abyste pro něj nehlasovali.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karáskovi. Slovo má pan poslanec Tomáš Kladívko. Konstatuji, že nemám žádnou další přihlášku do podrobné rozpravy. Pane kolego, máte slovo.
Poslanec Tomáš Kladívko: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, budu mluvit o trochu jiném problému, než kterému jsme zatím věnovali pozornost.
Dovoluji si předložit Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh vztahující se k části třetí, změně zákona o azylu, sněmovní tisk číslo 214.
Můj pozměňovací návrh reaguje na alarmující údaje o žadatelích o azyl ze zemí, které jsou zařazeny na seznam kandidátských států pro vstup do Evropské unie, a dále na problematiku přesunu Čečenců z azylových zařízení na území Polska do České republiky. Čečenci před svým příchodem do České republiky se nalézali na území třetí bezpečné země, kde jim byla poskytnuta ochrana a péče v souvislosti s jejich postavením žadatelů o azyl. Ukončení řízení o azyl v Polsku a zejména následné podání žádosti v České republice se jeví jako nedůvodné. V případě, že by Česká republika i Polsko již byly plnoprávnými členy Evropské unie, bylo by možné ve smyslu Dublinské smlouvy, týkající se určení státu odpovědného za posouzení žádosti o azyl podané v jednom z členských států evropských společenství, tyto osoby vrátit zpět na území Polska, kde bylo poprvé zahájeno řízení o azylu. V současné době však takový postup není možný.
Pro informaci bych si dovolil uvést pár čísel. Za období od 1. 1. 2003 do 12. 5. 2003 požádalo o azyl na polsko-české hranici 1114 Čečenců. V období od 23. 4. do 12. 5. 20003 to bylo 501 Čečenců. Je to ohromný nárůst ve srovnání s jinými národnostmi v porovnání se žadateli o azyl v loňském roce.
Obdobným problémem je podávání žádostí o azyl v České republice občany států, se kterými jsou vedeny přístupové rozhovory o začlenění do Evropské unie. V této souvislosti je nutno podotknout, že se jedná o státy, které přistoupily k Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a plní jednu z podmínek začlenění do Evropské unie, to je dodržování mezinárodních dokumentů v oblasti lidských práv, to znamená, že státní moc disponuje mechanismy na ochranu lidských práv obyvatel těchto zemí a tyto i využívá.
Vzhledem k tomu, že jak žádosti o azyl podávané občany kandidátských zemí, tak i žádosti osob, které bezprostředně před podáním žádosti v České republice podaly stejnou žádost na území jiné bezpečné země, nemají až na výjimky reálný základ a náklady na zabezpečení pobytu žadatelů na území v azylových zařízeních a na činnost aparátu zabývajícího se žádostmi se zbytečně navíc zatěžuje rozpočet České republiky. Současně je zde reálné nebezpečí, že hromadný příliv žadatelů o azyl, jak jsme toho byli svědky v dubnu tohoto roku, může vést až ke kolapsu azylové struktury.
Česká právní úprava nemá vytvořen mechanismus, který by byl využitelný pro zabránění vstupu do azylové procedury osobám přicházejícím z území třetí bezpečné země nebo země původu. S ohledem na uvedené je žádoucí vytvořit takový právní mechanismus, který by reguloval přístup osob, o kterých je výše hovořeno, do azylové procedury na závažné a odůvodněné případy. Proto navrhuji vytvořit jako předstupeň azylového řízení proces řízení o přípustnosti řízení o udělení azylu, jehož náplní by bylo přezkoumání důvodnosti podání žádosti na území České republiky a s tím spojené rozhodnutí o vpuštění či nevpuštění cizince na území resp. do azylového zařízení.
Ve smyslu výše uvedeného navrhuji následující řešení, kterým bude Ministerstvo vnitra zmocněno zavést zvláštní postup řízení, tzv. prescreaning v případě hromadného příchodu do České republiky žadatelů o azyl z bezpečných zemí původu nebo z třetích bezpečných zemí.
Konkrétní pozměňovací návrh zní: Do zákona číslo 325/1999 Sb. o azylu a o změně zákona číslo 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se vkládá nová hlava IIA, která včetně nadpisu zní:
Hlava IIA: Zvláštní postup řízení o řízení o přípustnosti řízení o udělení azylu.
§ 4C) Ministerstvo může, shledá-li důvod pro zvláštní postup řízení, aplikovat řízení o přípustnosti řízení o udělení azylu.
§ 4D) odst. 1: Cizinec, který na území vstupuje z území bezpečné země původu nebo bezpečné třetí země a učiní na hraničním přechodu prohlášení o azylu, je povinen podat bezodkladně žádost o udělení azylu na tiskopisu uvedeném v příloze číslo 1 a současně strpět úkony dle § 47.
Odst. 2: Ministerstvo po podání žádosti podle odstavce 1 zahájí řízení o přípustnosti řízení o udělení azylu. Rozhodnutí o výsledku tohoto řízení bude cizinci doručeno na diplomatické misi nebo na konzulárním úřadu České republiky nebo na jím uvedenou adresu.
Odst. 3: Do nabytí právní moci rozhodnutí o přípustnosti řízení o udělení azylu nelze cizinci povolit vstup na území.
§ 4E) odst. 1: Cizinec, který učiní prohlášení o azylu podle § 3A) písm. a) bod 2 nebo 3, a je zřejmé, že na území vstoupil z území bezpečné země původu nebo bezpečné třetí země, je povinen podat bezodkladně žádost o udělení azylu na tiskopisu uvedeném v příloze 1 a současně strpět úkoly podle § 47.
Odst. 2: Ministerstvo po podání žádosti podle odstavce 1 zahájí řízení o přípustnosti řízení o udělení azylu. Rozhodnutí o výsledku tohoto řízení bude cizinci doručeno na jím uvedenou adresu.
Odst. 3: Do nabytí právní moci rozhodnutí o přípustnosti řízení o udělení azylu nelze cizince umístit do azylového zařízení.
§ 4F): Cizinci, který učinil prohlášení podle § 4E), ministerstvo do právní moci rozhodnutí o přípustnosti řízení o udělení azylu zajistí z prostředků státního rozpočtu ubytování, stravu a nezbytnou lékařskou péči.
§ 4G) odst. 1: Shledá-li ministerstvo v řízení o přípustnosti řízení o udělení azylu některý z důvodů uvedený v § 15 nebo § 16 odst. 1, rozhodne, že řízení o udělení azylu není přípustné. To neplatí, lze-li se odůvodněně domnívat, že v daném případě mohou existovat důvody uvedené v § 12 nebo jsou-li důvody pro postup podle § 13 nebo 14.
Odst. 2: Ministerstvo může o nepřípustnosti o řízení o udělení azylu rozhodnout nejpozději do pěti dnů ode dne přijetí žádosti podle § 4D) odst. 1.
Odst. 3: Rozhodnutí ministerstva nabývá právní moci dnem doručení, nejpozději však čtyřicátý den ode dne vydání rozhodnutí, nepodaří-li se rozhodnutí doručit.
Odst. 4: Proti rozhodnutí ministerstva lze podat žalobu do sedmi dnů ode dne právní moci rozhodnutí.
§ 4H) odst. 1: Rozhodne-li ministerstvo nebo soud, že řízení o udělení azylu je přípustné, udělí policie cizinci na základě tohoto rozhodnutí vstupní vízum.
Odst. 2: Dále se postupuje podle § 3C) a následující ustanovení tohoto zákona.
Druhý návrh. V § 16 se vkládá nové písmeno A) ve znění:
Písm. A): Bezprostředně před příchodem do České republiky požádal o azyl nebo o přiznání postavení uprchlíka v jiném státě, který je považován za bezpečnou třetí zemi. Stávající písmena A) až K) se označují jako B) až L).
Třetí návrh. V § 32 se vkládá nový odst. 3 ve znění:
Odst. 3: Ve lhůtě do sedmi dnů ode dne doručení lze podat žalobu proti rozhodnutí o nepřípustnosti řízení o udělení azylu (§ 4G).
Stávající odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
Děkuji za pozornost.
***