(16.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)

Na rozdíl od nájemného, kde smlouva byla uzavřena a stát ji bez souhlasu druhé strany měnil. Nájemce neměl na vybranou. Nebude-li souhlasit, stejně se nemá kam vystěhovat. Byt s levnějším nájemným nebyl a bohužel ani dnes není takových bytů dostatek.

Další otázka, která zde byla v rozpravě vznesena, směřovala k tomu, proč není používán pojem "obvyklé nájemné". Odpověď je jednoduchá - protože není. Jak jsem již uvedl, není-li trh, nemohu si vymyslet ani obvyklou cenu na něm působící.

K problému, který zde byl často zmiňován, a to je otázka, zda tento způsob regulace nájemného nepovede k zakonzervování nájemného. Musím konstatovat, že se nejedná o zakonzervování, ale o zobrazení skutečnosti, protože vycházíme z informací uvedených v aktualizovaných přehledech nájemného v obci. Vycházíme také z toho, že od 19. března není v České republice žádný cenový předpis. Nájemníci a pronajímatelé mohou dohodnout cokoliv. V tomto směru jsme nyní jednou z nejvíce liberálních zemí na světě. V tuto chvíli je Česká republika zemí, kde neexistuje žádný zákon, který by upravoval stanovení cen v oblasti nájemního bydlení. Všechny informace, které přinese současná situace, která je velmi liberální, se dostanou do přehledu.

Zatímco dnes u starých smluv, nedojde-li k dohodě o zvýšení, končí spor u soudu s perspektivou, jak zde už bylo řečeno, desetiletého řešení, zákon navrhuje pro řešení tohoto sporu pro pronajímatele pravidla, která dnes nejsou. Současně musím říci, že návrh zákona, tak jak je předložen, obsahuje některé mechanismy, které by měly zabránit tomu, aby nájemné, zejména v obcích nebo zejména v lokalitách, kde je dnes výrazná převaha regulovaných nájmů, zamrzlo tak, aby nedocházelo ke stagnaci nájemného v lokalitách, kde má dnes výraznou převahu regulované nájemné. Tyto mechanismy -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vás přeruším na chvilku a požádám sněmovnu o klid. Opravdu není možné, aby v takovém hluku se takto závažný problém řešil. Prosím všechny poslance, aby zaujali svá místa a v klidu vyslechli závěrečné slovo ministra financí k vládnímu návrhu zákona o nájemném. A pokud paní ministryně školství má nějaký rozhovor s paní kolegyní Šojdrovou, jistě ho v předsálí mohou dokončit.

Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dámy a pánové, vracím se znovu k otázce mechanismů, které jsou v zákoně zabudovány proto, aby nemohlo dojít k ustrnutí nájemného, které by neodpovídalo vývoji situace v daných lokalitách a úrovni bydlení. V zákoně je zakomponován jednak mechanismus, kde obec má ve své pravomoci možnost zvýšit nájemné stanovené v přehledu obvyklého nájemného, a to tehdy, jestliže vývoj stavebních prací za uplynulé období přesáhl 4 %, a současně má možnost zvýšit cenu nájemného stanoveného v přehledu obvyklého nájemného také o 10 % tehdy, jestliže v daném místě nebo lokalitě došlo k takovým změnám, které ovlivnily kvalitu bydlení v daném místě, např. v rámci občanské vybavenosti, v rámci zlepšení komunikace, parkování apod. Takže zde je opatření, které má ve své výlučné pravomoci obec. Dále je zde opatření, které má rovněž ve své pravomoci obec, a to jsou určité posuny při prvním stanovení obvyklého nájemného, a zákon rovněž přesně definuje možnost obcí i u jednotlivých domů zvýšit hladinu obvyklého nájemného tak, aby to odpovídalo např. lukrativní poloze některých bytových domů s regulovaným nájemným.

Tyto mechanismy byly do zákona zabudovány v rámci diskusí, které se odehrály při projednávání návrhu zákona ve vnějším připomínkovém řízení, a myslím si, že výrazně přispěly k tomu, že v tuto chvíli mohu prohlásit, že přijetí tohoto zákona v žádném případě nebude znamenat zamrznutí nájemného tam, kde by to neodpovídalo situaci v místě.

Musím říci, že dalším zmíněným problémem, který zde zazněl v rozpravě, bylo řešení sporu prostřednictvím pověřené obce. Musím říci, že toto řešení je součástí zákona. Obstálo v diskusi, která byla vedena v rámci vnějšího připomínkového řízení i v diskusi na vládě, protože to předcházející promyšlené řešení prostřednictvím probace a mediace v této diskusi neobstálo. Řešení sporů pouze soudní cestou jsme alespoň pro první období nepovažovali za racionální.Víte zajisté, že v tuto chvíli narážím na neustále zmiňovaný problém zahlcení našich soudů.

Nemohu souhlasit ani s názorem na odvozování nájemného z ceny bytu. Takový propočet si mohu udělat v investičním záměru, nikoli však promítnout tento systém do nájemného. Nájemce nesplácí pronajímateli jeho investici, ale platí za službu bydlení, což můžeme vidět i jako komplex služeb, které souvisejí s tímto bydlením. Vyplývá to také z rozdělení na jednotlivé služby, které jsme převzali z minulosti, neboť bylo nezbytné od počátku cenové nápravy, ceny zprůhlednit, abychom věděli, co skutečně napravujeme. Praktické to ovšem není. Nájemce konzumuje službu, to je nejen užívání bytu, ale užívání přístupových chodeb, světlo v domě, užívání výtahu apod. Za to všechno platí a není důležité, zda jsou to tři nebo čtyři jednotlivé kalkulační položky, nebo pouze jedna položka.

U těchto služeb rovněž někteří kolegové a kolegyně, kteří vystupovali v diskusi, zapomněli na rozhodující princip jejich sjednání. Sjednat mohu jakoukoli službu; jestliže ji nesjednám, ale konzumuji, pak ji musím také platit. A opět jsme u nezbytných pravidel, která dává zákon. Jsem přesvědčen, že bude v rámci projednávání tohoto návrhu zákona ve druhém čtení příležitost si ještě podrobněji tyto rozhodující problémy vysvětlit.

Závěrem zdůrazňuji opět, že základem předkládaného zákona, který bychom mohli rovněž také nazvat cenovým předpisem, je obecně založení principu sjednávání nájemného a posunutí celé problematiky z centra na obce.

Musím říci, že předkladatelé nečekají, že tento zákon vyřeší celou komplexní problematiku bydlení, jak také odeznělo v jednom vystoupení, které se zde objevilo. Toto skutečně není úmyslem předkladatelů. To nemůže vyřešit žádný cenový předpis. K tomu, aby byla vyřešena komplexně problematika bydlení v České republice, je potřeba širší okruh opatření a jejich správná koordinace a rozložení v místě i čase. Jsem přesvědčen, že tento navržený cenový předpis k řešení pozitivně přispěje.

Dovolte mi ještě, abych v závěru svého vystoupení reagoval na dotaz paní poslankyně Marvanové, který zazněl v závěru rozpravy a týkal se adresného příspěvku na bydlení. Musím říci, že současná sociální dávka, která je adresována do této oblasti, je dávkou, která roste v posledních letech velmi dynamicky, a musím také říci, že deficity veřejných rozpočtů a státního rozpočtu rostou v posledních letech velmi dynamicky. Myslím si, že existuje určitý rozpor mezi tím, na jedné straně požadovat vyšší výdaje a na druhé straně požadovat prudké snižování deficitu veřejných rozpočtů. A musím říci, že když hlasujeme o státních rozpočtech v této sněmovně, tak nehlasujeme o každém jednotlivém výdaji zvlášť, ale hlasujeme o jejich celku. Výdaje na sociální dávky v souvislosti s bydlením tvoří významnou část státní sociální politiky a větší důraz na poskytování těchto dávek v souvislosti s nějakým razantním zvyšováním nájemného by přirozeně znamenal prohloubení deficitu státního rozpočtu a znamenalo by to i prohloubení deficitu veřejných rozpočtů.

Myslím si, že kolegové a kolegyně, kteří navrhují, abychom problém uvolňování cen nájemného řešili prostřednictvím státní sociální politiky, to znamená, abychom majitelům nemovitostí poskytovali jakési kvazidotace z našeho sociálního systému, by měli současně také říci, na úkor jakých výdajů by toto mělo být realizováno a jak se toto shoduje s jejich postoji k vývoji deficitu státního rozpočtu jako takového.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP