(14.20 hodin)
(pokračuje Chytka)
Věříme, že ani pan ministr Šimonovský neodolá a před volbami přijede do Ostravy poklepat třetí základní kámen jedné stavby. A to už bude ta správná chvíle na to, abychom tři základní kameny pro jednu stavbu zapsali do Guinessovy knihy rekordů. (Potlesk pravé části Poslanecké sněmovny.)
Z tohoto důvodu občané našeho regionu se neradují, když tyto delegace přijíždějí poklepat ony základní kameny. Občané se neradují, když vláda uzavírá smlouvu s firmou Housing and construction. Občané se neradují když vláda zase tuto smlouvu s firmou vypovídá. A občané našeho regionu se už vůbec neradují, když pan ministr prohlašuje, že tentokráte už si vezme výstavbu silnice D 47 on osobně na starost a výstavbu zkrátí o jeden rok tak, že bude dokončena v roce 2008, když všichni víme - a občané našeho regionu to taktéž vědí - že panu ministrovi končí volební období v roce 2006. Slibovat tedy, že pokud dálnice v roce 2008 nebude postavena, odevzdá klíčky od ministerstva, podle nás zapadá pouze do oné hry, kterou Ministerstvo dopravy vůči občanům našeho regionu hraje. Nám tyto výroky do toho celkem zapadají.
Jediné, co by nás mohlo přesvědčit, že tentokrát nejde o hru, že tentokrát je to myšleno vážně, by bylo, kdyby pan ministr předložil jasný harmonogram výstavby, kdyby zcela jasně bylo řečeno, že v roce 2003 se postaví tolik a tolik kilometrů, proinvestuje se tolik a tolik peněz, a pokračovalo by se tak až do roku 2008. Ale harmonogram, který nám byl písemně předložen, v podstatě říká toto: Panu ministrovi končí jeho mandát v roce 2006 a písemně nám sděluje, že v příštím roce, v roce 2004, bude postaven jeden most a poté ostatní zbytek dálnice D 47 bude postaven a dokončen v roce 2007 a 2008. Pro jistotu, abychom Ministerstvo dopravy nemohli chytnout za slovo, u jedné stavby - a to sice Rudná - Hrušov, druhá stavba - pro jistotu žádný termín uveden není.
Já se domnívám, že na základě takovéhoto harmonogramu jsem ochoten, vážený pane ministře, se s vámi vsadit, že dálnice D 47 v roce 2008 rozhodně postavena nebude. A ten z nás, kdo prohraje, nechť je povinen celý ten úsek dálnice D 47 projít pěšky. (Potlesk pravé části Poslanecké sněmovny.)
Z výše všech uvedených důvodů, které jsem řekl, podporuji zřízení vyšetřovací komise, neboť se domnívám, že zvolna, vážené dámy a pánové, opravdu nastal čas, aby ona hra, která se s námi hraje, byla odhalena a sdělena veřejnosti. Děkuji za pozornost.
(Potlesk pravé části Poslanecké sněmovny.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Chytkovi. Přihlášený do rozpravy je pan poslanec Radko Martínek. Další přihlášku nemám.
Věřím, že i ostatní kolegové nechají pana poslance Martínka mluvit v klidu ve sněmovně.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já samozřejmě chápu, že někteří z nás jsou rozrušeni tím návrhem sázky, která je opravdu velmi pozoruhodná a která, když nic jiného, tak u jednoho ze sázejících se, pokud sázku přijmou, zvýší sportovní a fyzická kondice.
Já se nechci ani zaplétat do těch sporů, kolik co má stát, kdo to má stavět a tak dále. Já jsem přesvědčený o tom, že pro všechny, nejen pro ostravský kraj, ale pro všechny postižené regiony je právě komunikační síť ta zcela zásadní a nejdůležitější. A je to ve své podstatě základ toho, aby mohlo být nalezeno pro tyto oblasti řešení. A proto se vůbec nedivím svým kolegům ze severní Moravy, že tak naléhají na to, aby dálniční spojení bylo vybudováno, a to v dohledné době, protože je to opravdu první a základní předpoklad pro to, aby se Ostravsko mohlo odrazit do jiné budoucnosti, než je současná přítomnost.
Chtěl bych spíše, pane předsedající, vaším prostřednictvím požádat pana ministra, aby tuto záležitost také zkoumal se všemi souvislostmi.
Já pocházím z města Moravská Třebová, která je na konci rychlostní komunikace, která vede z Olomouce do Mohelnice a která je, mimochodem, v naprosto žalostném stavu a která je, mimochodem, na druhé páteřní komunikaci - nebo by měla být na druhé páteřní komunikaci - našeho státu, a tou je dálnice D11R a potom R35. A jenom si dovoluji upozornit všechny v tomto sále a zejména pana ministra, že je třeba, aby stavba ostravské dálnice byla propojena s výstavbou té druhé páteřní komunikace, protože ti z vás, kteří jezdí po D1 do Brna, mi zajisté potvrdí, že situace se stává už nikoliv rok od roku, ale měsíc od měsíce neúnosnější a neúnosnější. A já vás ujišťuji, protože už dvanáctým rokem prakticky dvakrát týdně jezdím z Moravské Třebové do Prahy a zpět, že také silnice na R35 a té malé části D11 se zhoršuje nikoliv rok od roku, ale měsíc od měsíce, protože prakticky většina kamionové dopravy jezdí právě tou severní trasou ze severní Moravy do zbytku Evropy.
A moje dosavadní zkušenosti s prací Ředitelství silnic a dálnic jsou takové, že je tady nechci ani na této půdě popisovat. Opravdu, je stav, kdy dvanáct let tady měníme hospodářský systém. Ale kdybychom si spočítali, kolik za tu dobu bylo vybudováno, reálně vybudováno a předáno do užívání tak důležitých věcí, jakými jsou dálniční komunikace, hovořilo by to samo za sebe. Proto si myslím, že bychom měli zrychlit a zefektivnit práci všude, a to zejména na Ředitelství silnic a dálnic a Ministerstvu dopravy.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Radko Martínkovi. Věřím, že ho pan ministr poslouchal. Viděl jsem, že ho poslouchal pozorně, takže nebudu tlumočit tu otázku, kterou tady pan poslanec řekl, ani tu připomínku.
Protože nemám žádnou písemnou přihlášku a nevidím ani jinou přihlášku z místa, obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, jestli má zájem o závěrečné slovo. Ano. Slovo má pan ministr dopravy Milan Šimonovský. Prosím, pane ministře.
Ministr dopravy ČR Milan Šimonovský: Pane místopředsedo, dámy a pánové, vím, že je na pořadu podstatně více důležitých bodů, než je dálnice D 47, ale přesto mně dovolte shrnout stanovisko vůči rozpravě a možná stanovisko, které nezaznělo.
Já bych chtěl za Ministerstvo dopravy říci, že by pro nás bylo podstatně jednodušší, kdybychom nechali ten projekt v původním stavu v září, kdy jsme měli předloženy smlouvy o financování, a prostě jsme rozhodili ruce a řekli: my za nic nemůžeme, to ministerstvo před námi. A rozhodně bych si ušetřil ty osobní útoky, které jsem zaznamenal na dnešním projednávání, ale také osobní útoky, které byly v průběhu těch projednávání. Já ale nepokládám za možné, aby kdokoliv, kdo je seznámen s nesprávným přístupem, s mrháním prostředky tohoto státu, zůstal v pozici, že se vymlouvá na někoho jiného.
My jsme do té prověrky šli právě proto, že se nám ta smlouva jevila naprosto amatérsky připravená. A očekávali jsme, že v průběhu toho projednávání se nám podaří spolu se zhotovitelem a investorem v jedné osobě dosáhnout narovnání.
***