(12.40 hodin)
(pokračuje Šimonovský)
Počty jsou takové, že cena peněz je minimálně o 40 mld. korun dražší, než je v Evropské investiční bance nebo i v dalších komerčních ústavech. Jednoznačně z toho vyvozuji, že tato cena je nepřiměřená a nemorální. Proto by mělo být v rámci spojené rozpravy jasně řečeno, že komise, která se zaměří na posouzení okolností přípravy této smlouvy, by měla být zřízena. Těším se na její výsledek.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministru Šimonovskému. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Svatomír Recman. Prosím, aby se připravil pan poslanec Martin Říman, který bude vystupovat po něm.
Poslanec Svatomír Recman: Paní místopředsedkyně, páni ministři, kolegyně a kolegové, jako poslanec za Moravskoslezský kraj vnímám výstavbu dálnice D 47 především - toto slůvko podtrhuji - jako věcný problém spojený s rozvojem Moravskoslezského kraje.
Po rozpadu společného státu se severní Morava, v té době ještě Severomoravský kraj, dnes Moravskoslezský kraj, stala periferií České republiky, a to jak z hlediska geografického - byla nejvýchodnější částí České republiky - tak periferií z hlediska zájmu centra o dění na severní Moravě, o vybudování infrastruktury, periferií z pohledu zájmů investorů o tento region, což prohloubilo i problémy, které dnes na severní Moravě jsou.
Jsem přesvědčen, že tato situace se musí změnit a přístup Poslanecké sněmovny a vlády musí vést k tomu, aby Moravskoslezský kraj nebyl periferií v České republice.
Jsem přesvědčen o tom, že dálnice D 47 limituje další rozvoj Moravskoslezského kraje, a to především výstavbou dopravní infrastruktury, že tento dálniční spoj bude podmiňovat další využití regionu zejména ze vstupu významných domácích a zahraničních investorů. S tím souvisí i budování průmyslových zón, rozvoj tohoto regionu a zvyšování životní úrovně.
Dálnici D 47 rovněž vnímám jako ne izolovaný objekt, ne izolovanou stavbu z pohledu České republiky, není to izolovaný subjekt z pohledu Evropy, ale je to samozřejmě součást budování transevropské magistrály, transevropských rychlostních komunikací.
Z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že je potřebné urychlit ty procesy, které povedou k tomu, aby dálnice byla vybudována - věřím, že je o tom definitivně rozhodnuto - a aby na severní Moravu a polské hranice byla vybudována v těch harmonogramech, jak se o tom uvažuje.
Jako člen rozpočtového výboru a poslanec samozřejmě vnímám, že dálnice D 47 není jenom tento věcný problém, ale že má dimenzi finanční. Ta není zanedbatelná. Jak vyplývá z předchozího vystoupení předkladatele zprávy ministra, exministra a jednotlivých poslanců, otázka financování dálnice byla jedním z momentů, který přispěl k vypovězení smlouvy mezi státem a firmou Housing and construction. Proto oceňuji ministra financí, že předložil do sněmovny tisk 295, což je návrh zákona o státním dluhopisovém programu, ve kterém dává jako jednu z možností financování výstavby prostřednictvím státních dluhopisů ve výši 47,6 mld. korun. Jsem si vědom toho, že je to na 25 let, že čerpání bude v období 2004 až 2009. Jsem přesvědčen, že je to jedna z těch dobrých a správných cest, jakým způsobem zabezpečit finance. To je jedna z rozhodujících věcí a podmiňující k tomu, aby stát dálnici D 47 na severní Moravu vybudoval. Z tohoto pohledu nemám problémy a v Poslanecké sněmovně podpořím návrh tohoto zákona tak, aby ve třetím čtení ve sněmovně prošel.
Chtěl bych položit dotaz - to je meritum mého vystoupení - panu ministru Šimonovskému. Stručné zdůvodnění: Předmětem projednávání v tomto bodu je otázka dálnice D 47, která se má nově vybudovat. Nicméně na severní Moravě se buduje i rychlostní komunikace R48. Buduje se od obce Rychaltice na Frýdek-Místek, Dobrou, Český Těšín a polskou hranici. V současné době je velká rozestavěnost této stavby, buduje se obchvat v Dobré a v obci Horní Tošanovice. Využívá se financování přes strukturální fond EU, a to konkrétně programu ISPA. Je třeba říci, že podmínkou pro získávání finančních prostředků z tohoto programu je spoluúčast státu, spoluúčast státního rozpočtu nebo Státního fondu dopravní infrastruktury. Zatím je situace taková, že se daří průběžně zabezpečovat úkoly. Můj dotaz na pana ministra vychází z toho, že v regionu sílí obavy, zda nebude ohroženo budování rychlostní komunikace R48 na úkor výstavby dálnice D 47. Prezentuji názory některých starostů, kteří na ose R48 od Rychaltic přes Dobrou, Frýdek-Místek a Český Těšín žijí, jestli skutečně se neohrozí budování této rychlostní komunikace na úkor prostředků D 47. Rád bych slyšel vaše ujištění, zda tomu tak bude i nadále.
Vnímám situaci, že jiné dálnice budované v České republice nemají takové problémy jako D 47, byť to není věc jednoduchá. Samozřejmě jim tyto problémy, které souvisejí s konkrétní stavbou D 47, nepřeji. Skromným cílem mého vystoupení bylo, abychom udělali všechno pro to, abychom co nejdříve zahájili výstavbu dálnice D 47, abychom ji dokončili v tom termínu, jak se dnes uvažuje, to je kolem roku 2009.
Na závěr chci vyslovit přesvědčení, že věřím, že to současná vláda s dálnicí D 47 míní vážně a že v roce 2009 po této dálnici bude možné projet od Hranic až po polské hranice.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Recmanovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Martin Říman. Po něm bude hovořit pan poslanec Karel Sehoř, pokud to časově zvládneme. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Říman: Dámy a pánové, připravil jsem argumentačně bohatý materiál, nicméně po předchozích dvou vystoupeních - po vystoupení bývalého pana ministra Schlinga a současného pana ministra Šimonovského - beru toto zpět. V otázce zřízení vyšetřovací komise je po jejich vystoupení podle mého jasno. Musíme zjistit, jak je možné, že dva ministři, kteří na sebe bezprostředně navazují ve vládách, které mají kontinuitu, hovoří a argumentují tak zásadně rozdílným způsobem, jak je možné, že jeden mluví o koze a druhý o voze, jako je možné, že jeden řekne, že není nic divného, že by stát musel platit pokuty při naplnění rizik, která smlouva obsahuje, a druhý řekne, že stát neměl absolutně žádné nástroje k řízení rizik. Jak je možné, že jeden řekne, že cena byla stanovena správně, ve stálých cenách, a druhý řekne, že nebylo vůbec jasné, jak byla cena stanovena, a že teprve po velkém pátrání dospěli k tomu, jak tomu skutečně bylo?
***