(15.50 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Domnívám se, že i zde by bylo možné užít jednoduššího jazyka a například uvést, že referendum se nekoná o funkcích, které jsou obsazovány volbou. Stejně tak mně připadá jako nepříliš srozumitelné rozlišování obcí a statutárních měst tak, jak je to upraveno například v § 6.
Svou druhou poznámku bych chtěl zaměřit na otázku, nakolik má být referendum realizováno pouze tajným hlasováním. Stálo by dle mého názoru za úvahu, zda by místní referendum nemělo též být fakultativně realizováno např. za použití výpočetní techniky. Toto však přísluší k diskusi v příslušném výboru a já pouze poukazuji, že tuto otázku bychom též mohli diskutovat ve druhém čtení.
Další svou poznámku bych zaměřil na otázku předložených podpisových listin přípravného výboru. Domnívám se, že není vhodné, jak upravuje zákon v § 11 odst. 3, vyloučit možnost umístit tyto podpisové listiny v prostorách státních orgánů a orgánů územní samosprávy. Domnívám se, že pokud chceme upravit takto podrobně institut místního referenda a umožnit, aby bylo realizováno též na základě návrhu přípravného výboru, pak bychom takovéto skupině občanů měli poskytnout komfort nutný pro úspěšnou realizaci podmínek pro vypsání místního referenda.
Další má poznámka se týká slibu člena komise pro hlasování. Paragraf 22 odst. 1 říká, že ve slibu je uvedeno, že člen se bude řídit ústavou, zákony a jinými právními předpisy. Napadá mě, zda by nebylo vhodnější uvést, že člen takovéto komise se musí řídit ústavou, zákony a dále pak vyhláškami obce. Místní referendum je totiž institut, který je plně realizován obcí v rámci její působnosti, a podzákonné právní předpisy, které nevydává orgán obce, by zde neměly hrát roli.
Další svou poznámku bych chtěl zaměřit na § 28, který řeší otázky hlasovacích okrsků, přičemž zde plně odkazuje na zákon 491/2001 Sb. Mám obavu, že pouhý stručný odkaz na tento zákon může přinést problémy v aplikaci v případě, že referendum bude vypisováno pouze na určitém úseku, resp. části obce, a nebude tato oblast obce kompatibilní s již vyhlášenými okrsky. Pak je problém, jakým způsobem bude postupováno. Předpokládám, že to bude možné odstranit výkladem zákona, ale pro právní jistotu by bylo vhodné tento paragraf, § 28, ještě více rozepsat a doplnit.
Paragraf 30 upravuje otázku hlasovacích průkazů pro místní referendum. Bylo by dle mého názoru vhodné posoudit, zda tento institut není v případě místního referenda zcela zbytečný. K čemu jsou hlasovací průkazy v situaci, kdy místní referendum se bude konat v obci či pouze části obce a lze důvodně předpokládat, že občan bude mít šanci se na takto malém území referenda zúčastnit. Hlasovací průkazy mají význam, pokud se konají celostátní volby a občan např. realizuje své hlasovací právo v jiném kraji. Pak zde vidím jasný důvod. V tomto případě mám jisté pochybnosti o účelnosti tohoto institutu.
Svou poslední poznámku, dámy a pánové, když dovolíte, zaměřím na § 31 odst. 2 a § 36 odst. 3, který ukládá občanovi, který se chce účastnit hlasování v místním referendu, aby prokázal za prvé svoji totožnost a za druhé státní občanství ČR. Dle mého názoru ze zákona přímo nevyplývá, že občan musí prokázat též tzv. občanství v obci, tak jak je toto stanoveno v zákoně o obcích. Občanství v obci se totiž prokazuje nejen státním občanstvím, ale též trvalým pobytem v obci. Je podle mého názoru logické, že pokud se místní referendum vztahuje k místní působnosti a místním věcem, pak by v něm měli hlasovat pouze občané obce, a tudíž měli by svou totožnost prokázat. Je možné dojít k výkladu o tomto, že hlasují pouze občané, implicitním výkladem, ale opět pro jistotu občanů by bylo vhodné podle mého názoru o tento prvek předloženou novelu doplnit.
Dámy a pánové, tolik pouze několik podnětů, které dle mého názoru budou podrobněji a více diskutovány v příslušném výboru. I přes tyto drobné doplňky se domnívám, že předložený návrh je návrhem kvalitním a měl by postoupit do dalšího čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Pospíšilovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec David Šeich. Prosím, pane poslanče.
Poslanec David Šeich: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych učinil pouze několik krátkých poznámek k návrhu nákladů a přínosů tohoto právního předpisu.
Já myslím, že projednání ve výborech by mělo směřovat zejména k tomu, aby nedocházelo k disproporci mezi poměrně malým procentem občanů u největších městských aglomerací nad 200 tisíc obyvatel. Stačí pouhých 6 % oprávněných voličů v této aglomeraci k tomu, aby mohli takovéto referendum vyvolat. Toto malé procento směřuje k vypsání referenda. Povinná 50% účast pro závaznost referenda také dává tušit, že velké množství referend nebude platných. Já myslím, že jednoznačně můžeme posoudit slovenskou zkušenost, kdy všechna, a to referenda na celostátní úrovni, nikoliv místní referenda, ale všechna referenda na celostátní úrovni na území Slovenské republiky byla neplatná. Čili měly by výbory velmi pečlivě vážit nízké procento obyvatel, oprávněných voličů, kteří mají možnost takovéto referendum vyvolat, velmi vysoké, 50% kvorum pro to, aby referendum bylo závazné, ale také fakt, že veškeré náklady spojené s referendem nenese stát, nenese vláda, ale nese plně na své náklady obec, statutární město. Takže náklady vyvolané těmito referendy, která mohou být iniciována z podnětu několika málo procent občanů, která často mohou vést k neplatnému výsledku, protože nebude dosaženo 50% kvora, veškeré tyto náklady ponesou obce a města plně na svůj vrub. Čili abychom v tomto směru velmi pečlivě vážili a nemrhali veřejnými prostředky, i když to nejsou prostředky státní, ale abychom si stejně vážili i prostředků komunálních.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Šeichovi. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Teď jsem viděla tři přihlášené ruce, a nevím opravdu, kdo z vás byl první, ale uděluji slovo panu poslanci Kvapilovi, posléze další dva poslanci, které jsem zaregistrovala. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl bych se jenom kratince k předloženému návrhu zákona vyjádřit.
Za prvé zde pan ministr sdělil, že návrh se týká pouze místního referenda, a nikoliv krajského, že to bylo zvažováno, nicméně nebyl tedy ten návrh na konání krajských referend předložen jako součást tohoto zákona z důvodu, že proti tomuto typu referenda byl jakýsi odpor v rámci projednávání reformy veřejné správy. Chtěl bych zde pouze sdělit, že je pravda, že ze zákona o krajích tento institut byl pozměňovacím návrhem vyloučen. Nicméně při projednávání ve výboru v diskusi jasně vyplynulo, že gesční výbor pro veřejnou správu je jednoznačně pro krajské referendum. Ale protože v tu dobu nebyl zákon o provádění takového referenda, tak ten pozměňovací návrh na vypuštění byl přijat. Proto si myslím shodně se zpravodajkou, že by tento návrh měl skutečně být v rámci druhého čtení dopracován i o institut krajských referend. Myslím, že je možné, aby to v rámci výboru pro veřejnou správu bylo navrženo.
Pak bych chtěl dát k úvaze, podotýkám, že na to nemám nějaký jednoznačně jiný názor, ale rád bych, aby se v průběhu druhého čtení a projednávání ve výboru také zvažovalo, zda by neměli v rámci místního referenda hlasovat nebo mít právo hlasovat i občané vlastnící na území obce nemovitost. Protože podle nového zákona o obcích mají už některá práva podobná nebo alespoň některá z těch, která mají občané obce, i tito vlastníci nemovitosti. A je otázkou, zda to, co se v místních referendech rozhoduje, zda se těchto občanů-vlastníků nemovitosti bytostně nedotýká.
***