Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení dva členové vlády, zahajuji šestý jednací den 14. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami, případně mi sdělili, kdo z vás žádá o vydání náhradní karty.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: Jan Kavan do konce dubna, Bartoš Walter, Dostálová Kateřina, Šedivá Hana, Talíř Jaromír z důvodu zahraniční služební cesty.

Z vlády se omlouvá premiér Vladimír Špidla, ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda z důvodu podpisu Smlouvy o přistoupení k Evropské unii v Athénách, Libor Ambrozek - zahraniční pracovní cesta, Pavel Rychetský z důvodu jednání ministrů spravedlnosti České a Slovenské republiky, dále paní ministryně Součková z důvodu pracovní cesty do Spolkové republiky Německo a pan ministr Šimonovský z důvodu lázeňské léčby.

Naše dnešní dopolední jednání se bude řídit schváleným postupem. Budeme projednávat nejprve bod č. 46 a poté se budeme věnovat návrhům zákonů ve třetím čtení.

Nicméně mi dovolte, abych na úvod udělil slovo panu kolegu Vilému Holáňovi.

Poslanec Vilém Holáň: Dobré ráno. Já prosím pouze o opravu mého hlasování včera o vyslání nemocnice, aniž bych chtěl zpochybňovat celé toto hlasování. Mám uvedeno, že jsem se zdržel hlasování, a já jsem hlasoval pro vyslání. Je to také logické, protože jsem vystupoval ve prospěch tohoto vyslání.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Ještě jednou pro četné dotazy kolegyň a kolegů sděluji, že budeme postupovat následovně: nejprve budeme projednávat bod č. 46, což je vládní návrh zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů v prvém čtení, a následně budeme projednávat body 60, 61, 62, 63, 64, 66, 67, 68 a 69, což jsou návrhy zákonů ve třetím čtení.

Sděluji, že pan ministr Urban má náhradní kartu č. 3.

Zahajuji projednávání bodu

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti a místopředseda vlády pan kolega Rychetský.

Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Rychetský: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, účelem předloženého vládního návrhu zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých dalších zákonů je zakotvení právní úpravy správy věcí, které podléhají zajištění, jako procesního institutu směřujícího k realizaci trestu propadnutí majetku anebo k dosažení náhrady škod poškozenému v trestním řízení.

K vypracování předloženého návrhu došlo zejména na základě požadavků praxe. Na rozdíl od právní úpravy týkající se zajištění peněz na hotovosti nebo na účtu v bance a zajištění cenných papírů, která je považována za vyhovující, chybí odpovídající právní úprava ohledně věcí movitých a nemovitých, zajištěných v průběhu trestního řízení.

Dalším pádným důvodem pro předložení tohoto návrhu zákona jsou naše mezinárodní závazky, požadavky na zmrazení a následné účinné odčerpávání výnosů z trestné činnosti. Tyto požadavky jsou stále naléhavější v souvislosti s plněním závazků souvisejících s mezinárodním bojem proti praní špinavých peněz, obchodování s lidmi, drogové kriminalitě a dalším závažným projevům organizovaného zločinu.

Jak víte, dnes právní úprava zajištění majetku v trestním řízení je velmi sporadicky obsažena pouze v trestním řádu a jsou případy, kdy orgány trestního řízení raději nepřikročí k použití tohoto institutu, neboť jim platná právní úprava vlastně neumožňuje zajištěný majetek řádně spravovat. Takovým klasickým příkladem jsou dnes už vyskytující se věci, že do majetku obviněného třeba patří stádo koní a dnešní trestní řád vůbec nepamatuje na to, jak má vyšetřovatel v trestním řízení s takovým stádem koní nakládat, apod.

Trestní řád zná v současné době tři materiálně právní důvody pro rozhodnutí o zajištění majetku nebo jeho části. Prvním je zajištění nároku poškozeného pro jeho uplatňování náhrady škody. Druhým je zajištění majetku v souvislosti s možností uložení trestu propadnutí majetku. A třetím institutem je zajištění majetku v rámci mezinárodně právní pomoci v trestních věcech.

Přestože shora uvedené instituty sledují různé cíle, jejich obsah je shodný - rozhodnutím zajistit, resp. zmrazit celý majetek obviněného nebo jeho část a předejít tak jeho zničení, poškození, zmenšení nebo odcizení. Právní úprava postupu při zajišťování obsahu a rozsahu majetku, na který dopadá výrok o zajištění, a úprava jeho správy vybočuje z vlastního předmětu trestního řízení a svým obsahem není vlastně procesní, ale spíš organizační normou. Proto se nevolí cesta přímé novelizace trestního řádu, která by beze zbytku zahrnula tuto úpravu do části o vykonávacím řízení, ale navrhuje se přijmout samostatný zákon, který by komplexně upravoval způsob výkonu zmíněného zajišťovacího rozhodnutí.

Návrh samozřejmě vyžaduje i změny trestního řádu a exekučního řádu, které jsou připojeny. V trestním řádu je totiž třeba sjednotit postupy při zajišťování majetku z různých právních titulů, neboť dosavadní právní úprava obsahuje nedůvodné rozdíly. Nově se zavádí institut peněžité jistoty jako náhrady zajištění majetku k uspokojení nároků poškozeného na náhradu škody.

***