(11.50 hodin)
(pokračuje Škromach)
Pouze se celý ten proces posune o něco dále. Z toho hlediska si myslím, že by tento návrh neměl být projednáván sněmovnou.
A samozřejmě je zajímavé ještě v té souvislosti, že to už je třetí návrh novely zákoníku práce, který se v této sněmovně objevuje. Nakonec za pár bodů budeme projednávat vládní návrh novely zákoníku práce, ale samozřejmě můžeme vést diskusi o věcech, které je skutečně možné reálně zajistit pro zaměstnance, aby se mohli svého práva domoci. Ale to tento návrh prostě neřeší.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru práce a sociálních věcí panu Zdeňku Škromachovi a ještě se o slovo přihlásil poslanec Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedající. Já vás, vážení kolegové, nebudu dlouho zdržovat, ale slova pana ministra práce mě donutila k několika zamyšlením.
Znovu tady říkám, že ten, kdo četl návrh velice podrobně a dal si s tím práci, musí přiznat, že slučovat návrh takzvaného institutu zaručené mzdy s minimální mzdou garantovanou státem nelze. Ten návrh je postavený na tom, že zaručená mzda je ta mzda, kterou si zaměstnavatel sjedná se svým zaměstnancem, třeba i nad rámec minimální mzdy, ale potom mu ji zaměstnavatel z nějakého důvodu nevyplácí a zadržuje ji. Čili dává do ruky právní nástroj zaměstnanci, že pokud tak se bude zaměstnavatel chovat, může být penalizován. Může. Pokud se zaměstnavatel bude chovat čestně, bude dodržovat právní řád České republiky, pak samozřejmě nemusí z těchto sankcí mít strach a nemusí z toho mít strach ani naše vláda.
Docela by mě zajímala statistika, kolikrát a jaké četnosti naši zaměstnanci, zejména v podnikatelské sféře, ve výrobní sféře, uplatnili paragraf zákoníku práce, který jim dává možnost zrušit pracovní poměr pro zadržování mzdy. Já se obávám, že z toho se odvíjí ta četnost pracovněprávních sporů před soudy, nízká četnost, protože lidé se o práci bojí, mnohdy mlčky trpí to zacházení ze strany zaměstnavatelů, jen aby si jakous možnost práce uchovali, aby jakous možnou mzdu či plat za svou práci dostali.
Druhý problém - práce přesčas v sobotu a v neděli za příplatky za práci v sobotu a v neděli. Proč má vláda snahu, i tato sněmovna, upravit tyto otázky v rozpočtové sféře, kde tato práce může být mimo ozbrojené složky spíše výjimkou na různých úřadech, a proč se tolik brání tomu, aby zaměstnanci ve sféře nestátní, nerozpočtové, neměli jistotu, že budou-li pracovat v sobotu a v neděli, musí dostat alespoň to, co zaměstnanci v ostatní sféře.
Velice se proto přimlouvám, abychom odložili strach z této novely, pustili ji do druhého čtení a tam v klidu vydiskutovali všechny tyto problémy, které zazněly dnes na dnešní schůzi. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi. A s replikou ještě pan ministr práce a sociálních věcí pan Zdeněk Škromach. Prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Pane předsedající, vážené dámy a pánové, já myslím, že pan poslanec Grospič neposlouchal, protože já jsem tady z tohoto místa před chvílí jasně řekl, že zaměstnanci ve státní správě jsou odměňováni na základě jiného zákona než zaměstnanci v podnikatelské sféře a že taky zákon o kolektivním vyjednávání neumožňuje, aby si sjednávali v kolektivních smlouvách jiné příplatky, než jsou dány zákonem. Čili to je základní problém, proč jsou v zákoně, kterým jsou odměňováni zaměstnanci ve státní službě, uvedeny tyto příplatky, které jsou rozdílné na rozdíl od zákona o mzdě, který umožňuje, aby si zaměstnanci v podnikatelské sféře naopak sjednali daleko širší okruh příplatků za různé věci, za prostředí, za podmínky apod.
A jinak příplatek za sobotu a za neděli vůbec nemusí být příplatkem za přesčasovou práci, protože to může být práce jako ve všední den, kdy ten člověk má zase volno v jiném dnu. Čili to jsou věci, které jsou skutečně spíše názor na diskusi, které se vůbec nebráníme.
Pokud jde ale o zásadní věc, tak opět tady pan poslanec neposlouchá, když o tom hovoříme. Minimální mzda je pouze stanovení nejnižší mzdy, nejnižší úrovně mzdy, která je sjednávána se zaměstnancem, ale v žádném případě to není žádná zaručená mzda. To je základní omyl. Zaručená mzda je v podstatě celá mzda včetně příplatků, včetně prémií, to, na co vznikl nárok zaměstnanci. To, o čem je možné hovořit, je způsob a možnost vymáhatelnosti této mzdy. Na druhé straně si myslím, že každý zaměstnanec pracuje nikoliv pro radost z práce, ale proto, aby si slušně vydělal. A to si myslím, že je také zásadním měřítkem k tomu, aby jestliže mu zaměstnavatel dva tři měsíce někde v obchodě neplatí mzdu, aby zvážil, jestli má cenu zadarmo do zaměstnání chodit. To byl dotaz na to, zda zaměstnanci uplatňují toto. Protože to, že vytrvá třeba i několik měsíců bez mzdy, mu tu mzdu možná ani nepřinese, protože ta firma třeba zanikne, je ve ztrátách, má problémy, a nemusí se mzdy dočkat. Proto si myslím, že v mnoha věcech razantnější přístup zaměstnanců při vymáhání mezd by byl dobrým způsobem.
Proto si myslím, že diskusi o těchto věcech je samozřejmě nutné vést, a já oceňuji snahu předkladatelů o to, tento problém řešit, ale myslím si, že tento navržený způsob tento problém pouze zkomplikoval a nevyřešil.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji ministru práce a sociálních věcí panu Zdeňku Škromachovi. O slovo se ještě přihlásil poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane kolego.
Poslanec Miroslav Opálka: Kolegyně, kolegové, myslím si, že jestli tento návrh je populistický, pak potom ty argumenty, které se vedou a odvolávají se na jiné zákony, jsou alibistické. Vždyť ta situace a prostředí je taková, jaká je. Mně se zdá, že někteří žijou úplně někde jinde, možná už jenom ve sněmovně, a málo se pohybují mezi lidmi.
Já bych chtěl říci, že tento zákon nemá za úkol jenom určitou ochranu zaměstnanců, ale že by měl vytvořit i stejné prostředí pro všechny podnikatele. Aby vylepšení těch zaměstnanců při projednávání kolektivních smluv nebo jiném vyjednávání, a většinou to vyjednávání v těch malých podnicích vůbec není, protože tam není zástupce zaměstnavatelů, aby bylo stejné a nestávalo se vlastně zdrojem většího či menšího zisku. Takže myslím si, že by to bylo prostředí, které by prospělo i těm zaměstnavatelům, jako stejné hřiště, na kterém se budou pohybovat všichni stejně.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Opálkovi a konstatuji, že nemám žádnou přihlášku do obecné rozpravy ani nevidím z místa žádnou další přihlášku. Obecnou rozpravu končím.
Ptám se, zda pan navrhovatel má zájem. Ano, má zájem o závěrečné slovo navrhovatele. Takže zástupce navrhovatelů pan Václav Exner. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, jsem opravdu rád, že došlo k rozsáhlé diskusi o této problematice, která opravdu má jen dvě dílčí témata týkající se vztahu zaměstnavatelů a zaměstnanců, ale hlavně v tomto případě pozice zaměstnanců.
Myslím si, že hned na začátku je potřeba vyvrátit tvrzení poslance Doktora, že KSČM, která se snaží hájit práva zaměstnanců i zaměstnavatelů, se najednou tady snaží trestat podnikatele. Bylo už v průběhu rozpravy vyjasněno, že nejde v žádném případě o trestání podnikatelů, zvláště pokud v oblasti vyplácení mezd dodržují pravidla, která už v současné době ze zákonů vyplývají. Jsme rozhodně toho názoru, že je třeba, aby bylo dobré prostředí jak pro rozvoj podnikatelských aktivit, tak ale také pro to, aby za vykonanou práci dostávali zaměstnanci plat, mzdu, příplatky, které si zaslouží.
Chtěl bych k tomu také podotknout, že pokud jde o problematiku, jestli sankce likviduje, nebo nelikviduje podnikatele, pak je potřeba říci, že v žádném případě nepředpokládáme, že by mohlo dojít k tomu, aby zaměstnavatel, a nejen podnikatel, nevyplácel delší dobu mzdu.
***