(11.00 hodin)
(pokračuje Němcová)
Konstatuji, že tento návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost, a končím tímto konstatováním prvé čtení tohoto bodu našeho programu.
Dalším schváleným bodem pořadu schůze je bod číslo
28.
Návrh poslanců Václava Exnera, Stanislava Grospiče a Miroslava Opálky
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně
za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 230/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 230/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl poslanec Václav Exner. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, členové vlády, dámy a pánové. Předkladatelé navrhují, abychom v zákoně o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku změnili dva dílčí body takovým způsobem, jak to vyplývá podle našeho názoru z dosavadní praxe na základě toho, že se na nás v této věci obrátila celá řada zaměstnanců.
První věc, kterou navrhujeme změnit, je zvýšit otázku tzv. zaručené mzdy v tom smyslu, že by pro zaměstnance byla větší jistota, že tuto mzdu obdrží. V současné době bohužel veliké množství zaměstnavatelů buď není schopno, nebo z jiných důvodů nevyplácí zaměstnanci mzdu v termínech, které jsou pro tento účel stanoveny v příslušných předpisech nebo dohodách mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Jsme toho názoru, že je zde potřeba posílit právo zaměstnanců na to, aby dostali mzdu tak, jak si zasluhují, jak práci odvedli a jak mají také dohodnuto se zaměstnavatelem a vyplývá to i z pracovních předpisů.
K této věci se vláda vyjádřila negativně. Pan ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach se vyjádřil v tisku, že jde o populistický a zbytečný návrh. Musím ale konstatovat, že tomu tak není. Je možné se zeptat mnoha našich zaměstnanců, kterých se tato záležitost týká, a jde i o to, aby se pro ně podmínky na pracovním trhu u nás zlepšily.
Navrhujeme nejen prohlásit mzdu podle mzdových předpisů za zaručenou, ale také sankce v případě, že nebude podle pravidel vyplacena. Návrh sankčních sazeb přitom navrhujeme stanovit na úrovni shodné se sankčními sazbami za prodlení v plnění daňové povinnosti podnikatele.
Druhý náš návrh se týká toho, aby se zavedly příplatky za práci v sobotu a v neděli, a to jen v těch případech, kdy tyto příplatky nejsou součástí pracovní smlouvy nebo kolektivní smlouvy. V současné době je situace taková, že tento institut v zákoně není, pro zaměstnance veřejné správy se však příplatky za práci v sobotu a v neděli poskytují. Naše snaha je taková, aby v tomto směru došlo k vyrovnání mezi soukromým a veřejným sektorem.
Vláda se také v této věci staví k návrhu negativně. Konstatuje, že není vyloučeno, aby se v kolektivní smlouvě a nebo v konkrétní dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem příplatky sjednaly, avšak není také žádnou legislativou naší ani z mezinárodních smluv vyloučeno, aby takovýto příplatek byl zahrnut přímo do zákona. Smluvní bázi se přitom nebrání v těch případech, kdy jde o výkon práce pravidelné, a náš návrh obsahuje ustanovení jenom pro ten případ, kdy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem není taková dohoda přímo sjednána.
Přestože jde o záležitost nepříliš velkého rozsahu, jsme toho názoru, že je ji samozřejmě třeba podrobně prodiskutovat, a proto navrhujeme projednat zákon normálním postupem.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Exnerovi za uvedení návrhu a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Jitka Vojtilová. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Jitka Vojtilová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové. Tato navržená úprava zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, stanovuje nárok na mzdu a mzdové příplatky nezávisle na celkových výsledcích zaměstnavatele, tak jak vyplývá ze mzdových předpisů, pracovních a kolektivních smluv. Dále navrhuje zavedení sankčního odvodu do státního rozpočtu při zadržování výplaty zaručené části mzdy a zavádí příplatek za práci v sobotu a neděli.
Podrobnou informaci přednesl již předkladatel. Já si dovoluji ale současně přihlásit do obecné rozpravy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji paní zpravodajce a konstatuji, že s její přihláškou mám nyní čtyři přihlášky do rozpravy v tomto pořadí: pan poslanec Michal Doktor, pan poslanec Jiří Patočka, pan Miroslav Opálka a paní zpravodajka.
Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu a žádám pana poslance Michala Doktora, který se přihlásil jako první, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, budu se věnovat pouze té části vystoupení pana předkladatele, v níž nějakým způsobem osvětlil ambici předkladatelů trestat podnikatele za neuhrazení mezd, resp. za jejich včasné nevyplacení, obdobným způsobem, kterým jsou v naší České republice sankcionovány nedoplatky daní.
Chtěl bych říci, že staví-li se KSČM velmi často do roviny té politické strany, která velmi otevřeně a tvrdě hájí zájmy podnikatelů, pak v této fázi a v tomto ustanovení zákona, myslí-li skutečně vážně takto tu sankci, je v ostré kolizi s touto ambicí.
Neplacení daní v České republice podle zákona o správě daní a poplatků - zákon 337/1992 Sb. - má v části týkající se sankcionování takové sazby, které nesnesou srovnání s naším okolním světem. Skutečně. Je tomu tak, nelze to zpochybnit. Správce daně má možnost v té nejnižší sazbě, a jsou pouze dvě, stanovit úrok z prodlení ve výši 36,5 % ročně, má ovšem také možnost stanovit sankci 73 % ročně. Není žádná jiná země na světě, která by takto sankcionovala nedoplatky daní. Pro příklad a pro srovnání uvádím Rakousko, kde jsou to 4 % ročně, Spolkovou republiku Německo, kde je to 5 % ročně. Správce daně nemá žádné pásmo, v němž se může pohybovat, a tato penalizace je striktně stanovena zákonem.
Chce-li skutečně pan předkladatel zavést toto ustanovení do zákona o mzdě, pak musím říci, že se osobně, a především účinky tohoto zákona, tedy podnikatelé, dostanou opět do situace, kdy vznikající příslušenství na jistině nedoplatku velmi rychle nabude takové astronomické částky, že prostě nebude vymahatelné, nelze ho zaplatit. A mluvíme-li dnes při tom srovnání s daňovými nedoplatky o nedoplatcích daní převyšujících 100 mld. korun, pak vám, pane předkladateli, prostřednictvím předsedajícího sděluji, že 70 % této částky je nevymahatelné příslušenství - ona sankce úročení a penále, které prostě nelze vybrat.
Chcete-li postupovat tímto způsobem, pak navrhněte podnikatelům, aby emigrovali z této země.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Michalu Doktorovi za jeho vyjádření v obecné rozpravě. A nyní vystoupí pan kolega Jiří Patočka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Patočka: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, jenom několik poznámek k tomuto návrhu. Co nám vlastně předkládá, nebo co obsahuje tento pozměňující návrh?
Definice zaručené mzdy, která svou funkcí vlastně překračuje dnes platné pracovněprávní smluvní vztahy, a ty jsou podle mého soudu dostačující.
***