(10.20 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
Je pravda, že jsme do toho projektu dali čtyři miliony korun, a ve své odpovědi upozorňuji, že je naprosto zřetelné, že mluvím o našem rozhodnutí, že jde o politický cíl, který je potřeba považovat za primární. Je to za prvé cesta k tomu, aby se v Korejské lidově demokratické republice zastavil nebezpečný jaderný program, aby se vybudovala alternativa výroby elektrické energie a aby to šlo cestou mezinárodního úsilí. V tom je ta odpověď korektní a není na ní nic, co by mohlo být zpochybňováno. A je také pravda, že vývoj jde svými cestami a že Korejská lidově demokratická republika se rozhodla odstoupit od smlouvy o nešíření jaderných zbraní, rozhodla se odstoupit od této smlouvy a jasně deklaruje, že dává přednost tomu, že bude pokračovat ve svém jaderném programu, který je ohrožením nejenom lidí žijících v Koreji, ale i v blízkém okolí. A je to ohrožení, které je v tomto ohledu globální. A z tohoto důvodu konstatujeme a vyplývá to i z výkonné rady KEDO v New Yorku v roce 2003, že tento projekt se míjí účinkem, protože nenachází pochopení na straně Korejské lidově demokratické republiky. Totiž to není problém onoho projektu, to není problém donorů, to není problém těch, kteří nabídli alternativu, ale to je problém těch, kteří tuto alternativu odmítají.
Proto i v mé odpovědi je naprosto zřetelný postoj České republiky, neboť náš postoj je zásadně shodný s členskými státy Evropské unie. Je to snaha o diplomatické řešení situace, je to snaha apelovat na Korejskou lidově demokratickou republiku, aby se i ona snažila jít cestou jednání, a znovu je tady i naše vlastní prohlášení, které jsme učinili jako Česká republika v roce 2003, kde vyjadřujeme zklamání z toho, že Korejská lidově demokratická republika se rozhodla odstoupit od smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Takže náš postoj je dlouhodobý, je konzistentní, a bude-li tento projekt pokračovat - a tento projekt neskončil, ten jenom ve výkonu je pozastaven - pak pokračuje samozřejmě naše šance být účastníkem tohoto projektu. Nabízí se šance i našim podnikům. Ale není možné kritizovat Českou republiku za to, že se rozhodla jít touto cestou, která je v souladu s pozicí demokratických států Evropy, Spojených států amerických a dalších zemí. A tento projekt zkrátka nelze realizovat jen proto, že nenachází příznivou odpověď v Korejské lidově demokratické republice, v režimu, který v této zemi vládne, autoritativním režimu, který vsadil na jaderné zbrojení. Je tedy pramenem ohrožení a samozřejmě, že z tohoto důvodu není možné onen projekt realizovat, protože jeho základem je možná dohoda. Jak je vidět, ze strany Korejské lidově demokratické republiky tento zájem není. Proto podle mne ta odpověď je přesná, odpovídá realitě, protože tak se svět vyvíjí. Bohužel, my bychom byli mnohem raději, kdyby Korejská lidově demokratická republika souhlasila s tímto projektem. Potom by bylo i více států, které by se k této otevřené smlouvě připojily, a mělo by i více podniků šanci podílet se na rozvoji Korejské lidově demokratické republiky. Tato nabídka trvá, šance nezhynula, jen záleží na odpovědi ze strany Korejské lidově demokratické republiky.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Do rozpravy se ještě přihlásil pan poslanec Václav Exner. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Dámy a pánové, jsem rád, že pan místopředseda vlády uvedl tu věc na víceméně pravou míru. Skutečně nejde o vojenský jaderný program v současné době, ale jak řekl, domnívá se - v uvozovkách mezinárodní společenství, že jejich program by kdykoliv mohl být změněn na vojenský jaderný program a že ohrožuje i nás.
Musím konstatovat, že grafitová jaderná elektrárna, která byla rozestavěna v Korejské lidově demokratické republice a která nyní je snad dostavována, má kapacitu 20 megawattů. Je to tedy zlomek proti tomu, co by se zavázaly Spojené státy americké, že tam postaví. Dvacet megawattů je naprosto z hlediska světových zásob jaderných materiálů, i kdyby se snad z toho něco vyrábělo, věc zanedbatelná. Kromě toho, jak pravděpodobně víte, Spojené státy americké, které jak jsem řekl, mají jenom na Korejském poloostrově mezi tisíci a dvěma tisíci jaderných náloží, hrozí jejich použitím.
Korejská lidově demokratická republika se rozhodla odstoupit od smlouvy o nešíření jaderných zbraní a podle toho se prý projekt míjí účinkem. Projekt ale nebyl spojen s touto smlouvou. Kromě toho Korejská lidově demokratická republika podle prohlášení například z 10. ledna letošního roku, ale i jindy, nabídla pozastavení tohoto svého rozhodnutí, když bude mít zajištěnu svou bezpečnost, a stanovila proto ty tři podmínky, o kterých jsem tady již hovořil, a pro jistotu je zopakuji: když Spojené státy uznají její suverenitu, když zajistí, že na tuto zemi Spojené státy nezaútočí, a když se nebudou stavět proti ekonomickému a politickému rozvoji KLDR. S tím, že nabídla o neútočení uzavřít dohodu mezi oběma zeměmi.
Musím ale také říci, že když byla uzavírána smlouva, tak šlo o to, že v roce 2003 mají ty elektrárny fungovat. To je prostě nemožné. Problém se znovu vyostřil v posledním roce, ale do té doby ze strany bohužel partnera Spojených států amerických nebyla splněna ani jedna podmínka, jak je stanovovala příslušná smlouva. Není tedy pravda, že Korejská lidově demokratická republika podle materiálů, které já mám k dispozici, nemá zájem o dohodu. Korejská lidově demokratická republika také není přímým účastníkem KEDO. Ona souhlasila s tím, že Spojené státy americké zajistí splnění dohody, té rámcové smlouvy mezi oběma zeměmi, prostřednictvím této organizace, když to nedokázala profinancovat ze svých vlastních prostředků. To je ovšem všechno a to, co se neplní, to je právě ta smlouva, která měla za to, že Korejská lidově demokratická republika nebude vyvíjet jaderný program pro využití v energetice na bázi moderace grafitem, ale lehkovodní reaktory, měla jim zajistit dodávku těchto elektráren a topných olejů.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. S dalším doplňkem se přihlásil pan ministr zahraničních věcí. Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já když poslouchám pana poslance Exnera, tak nevím, jestli náhodou nemluvím s agentem Korejské lidově demokratické republiky. Je to neuvěřitelné. Tento režim má k demokracii stejně daleko, jako měly lidově demokratické režimy před rokem 1989, a bylo potřeba skutečně revoluci učinit a tyto režimy ztransformovat na režimy demokratické. A také dobře víme, jak se to tehdy odehrávalo. Kolik závazků a silných slov ze strany těchto lidově demokratických režimů vůči demokratickým režimům, a dovolávaly se toho či onoho kroku a záruky, když nebudete mít (?) černochy, tak my jim dáme něco jiného. Když neuděláte, tak my něco uděláme. Zkrátka je to přesně stejná hra.
***