(10.30 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
To, že Korejská demokratická republika odstupuje od základní smlouvy, která je zárukou naší bezpečnosti - totiž že se nebude vyvíjet nebezpečný jaderný program - tak jasně říká: nezajímají nás tyto závazky, nebudeme je plnit. A zároveň tak se neotevírají ani spolupráci s námi. To znamená, naše nabídka trvá, je otevřená, ale záleží na odpovědi tohoto režimu. A místo toho dostáváme pouze vyhýbavé odpovědi různých podmínek. Takže až bude Korejská lidově demokratická republika říkat, že splní všechno, až my sneseme modré z nebe, tak možná, že se dostaneme ke skutečné realitě.
Je potřeba ztransformovat systém v Korejské demokratické republice. To je věcí občanů této země, do toho my zasahovat nebudeme. Nikdo neohrožuje tuto zemi, naopak, tato země tím, že odmítá mezinárodní závazky a že buduje svůj jaderný program, ohrožuje nás. Je to přesně opačně, a proto náš postoj je správný, a já doufám, že budoucnost ukáže, že budeme moci tento projekt realizovat.
Jenom bych byl nerad, abychom se tady setkávali s reakcemi lidí, kteří zkrátka jsou stoupenci režimu, jako je režim v Korejské lidově demokratické republice.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády, i když to pravděpodobně nebylo zcela k věci, ale prosím. Pan kolega Exner ještě do rozpravy.
Poslanec Václav Exner: Myslím, že naposledy a jen krátce k této věci. Dámy a pánové, já jsem nevyjádřil žádnou sympatii s tím či oním režimem, nebo nesympatii. Já jsem konstatoval, jaká je situace. Já jsem také myslím vysvětlil, a jsou k tomu podklady, které jistě jsou známy panu ministrovi zahraničních věcí, že ten, kdo neplní rámcovou dohodu z roku 1994, a to nejen pokud jde o výstavbu dvou atomových bloků, ale také pokud jde například o to urovnání poměrů a další podmínky, včetně jaderných inspekcí, tak je druhá strana - jsou to Spojené státy americké.
Myslím si, pane místopředsedo vlády, že když mluvíte o tom, jestli někdo plní, nebo neplní, že by nebylo od věci, kdybyste mířil na obě strany stejně, a v tomto případě byste musel konkrétně vytýkat neplnění celé řady věcí Spojeným státům americkým, jakkoli jsou náš spojenec.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Exnerovi. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Rozpravu končím.
Pan kolega Václav Exner ve svém vystoupení navrhl nesouhlasit s odpovědí pana ministra zahraničních věcí podle § 112 odst. 5 našeho jednacího řádu. Já se vás pokusím svolat ve větším množství. Odhlásím vás, abychom zjistili aktuální stav. Prosím vás o novou registraci našimi hlasovacími kartami a jakmile proběhne naše nová registrace, zahájím hlasování pořadové číslo 61.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 61 a ptám se, kdo je pro, abychom nesouhlasili s odpovědí pana ministra zahraničních věcí na písemnou interpelaci Václava Exnera. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 61 z přítomných 116 pro 30, proti 71. Návrh nebyl přijat. Tuto interpelaci jsme tedy ukončili.
Pan ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda odpověděl na interpelaci poslankyně Kateřiny Konečné ve věci zřízení postu velvyslance ČR v Bělorusku. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 277. V této věci otevírám rozpravu, do které se přihlásila paní kolegyně Kateřina Konečná. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Vážený pane ministře, interpelovala jsem vás ve věci zřízení postu velvyslance ČR v Bělorusku, resp. asymetrie, která vznikla v rámci nezastupování České republiky v Bělorusku velvyslancem. Věřím, že většina mých kolegů, kteří se zabývají touto problematikou, má moji interpelaci před sebou, a proto nemusím opakovat vaši odpověď, ale mohu přejít přímo k věci.
Jak jste mi správně odpověděl, tato asymetrie trvá od samého počátku vzniku naší republiky, tedy od roku 1993. Ani jednou totiž nebyla naše republika v Bělorusku zastoupena rezidentním, mimořádným a zplnomocněným velvyslancem, kdežto Bělorusko má své zastoupení velvyslancem u nás již od roku 1994. Jak dále uvádíte, důvody této asymetrie byly veskrze dva, a to: organizačně technický a politický. Ve vysvětlení organizačně technického důvodu píšete, že bylo nutno připravit a zajistit činnost českého zastupitelského úřadu a vyžádalo si to nějakou dobu. Ptám se vás, pane ministře, o jakou dobu šlo?
Ve vysvětlení politických důvodů je pro mne ale nejasností ve vaší odpovědi daleko více. Ve vaší odpovědi na mou interpelaci uvádíte, že v roce 1996 došlo - cituji: k prudkému zhoršení situace na úseku lidských práv a základních svobod, které je hodnoceno jako nejhorší v Evropě. V této souvislosti si vás tedy dovoluji zeptat, jaký je zdroj hodnocení těchto práv. A jde jen o práva politická, nebo lidská jako celek? I přes vámi prezentované hodnocení lidských práv, jak je možné, že nevedla tato skutečnost řadu ostatních zemí, našich spojenců, ke zrušení postu velvyslance v Bělorusku? Máme snad jiné parametry pro hodnocení lidských a politických práv než USA, Francie nebo Velká Británie? Nebo je náš přístup méně pragmatický, resp. diplomatický? Či snad mají tyto země jiné zdroje pro hodnocení lidských práv než Česká republika?
V interpelaci se zmiňujete, že právě nedodržování lidských práv v Bělorusku vás osobně vedlo k tomu, že jste neudělil v listopadu loňského roku vízum prezidentu Běloruské republiky panu Lukašenkovi. Jaké bylo ovšem stanovisko vlády ČR v této věci? Opíral jste se o něj?
Dále jste ve své odpovědi uvedl, že např. Řecko také nemá v současné době v Bělorusku zastoupení na postu velvyslance. Máte sice pravdu, ale bezpochyby také víte, že byl velvyslanec této země z Běloruska odvolán z důvodů finančních, oznámených včas a akceptovaných Běloruskem, a je jen otázkou času a finančních prostředků, kdy k obnovení tohoto zastoupení dojde.
Nepochybně máte také možnost jako ministr zahraničních věcí ČR diskutovat s partnery v členských státech Evropské unie, a proto pro vás zajisté nebude problém odpovědět ani na otázky, jaké důvody je vedou k zachování postu velvyslanců v Bělorusku. Pokud je vedou politické důvody, jistě nám všem vysvětlíte, proč tyto státy nechtějí takovou míru izolace Běloruska, jakou svým zastoupením nejen na postu velvyslance ukazuje Česká republika. Pokud jsou tyto důvody ekonomické, ptám se vás, pane ministře, jaké dopady má rozhodnutí z listopadu 2002 a nepřítomnost velvyslanců na ekonomické zájmy České republiky.
Bez jasného zodpovězení těchto dotahů bohužel nemohu vyjádřit souhlas s touto interpelací, a proto vás, pane ministře, žádám ovšem o věcnou a konkrétní odpověď. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegyni Kateřině Konečné a o slovo se přihlásil pan místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Zřejmě se v klubu KSČM vzpomíná na zlaté staré časy. A důkazem toho jsou ony interpelace.
Nejprve, než se pustím do odpovědi na vlastní interpelaci, tak polemizuji s vlastním textem té interpelace. Paní poslankyně Konečná píše, že většina států Evropské unie má své plné zastoupení. Já konstatuji, že jich je pět z 15, a to není většina. Potom odkazuje na to, že kandidátské země mají toto zastoupení plnohodnotné - tak odpovídám, že z dvanácti šest. Takže jenom abychom si uvedli na začátek ta čísla. Byť paní poslankyně Konečná říká, že se opírá o otevřené zdroje, tak nejprve k té otázce musím sdělit, že je potřeba, když už ji kladu, tak ji položit v této věci přesně.
***