(9.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Ptám se pana předsedy vlády, jestli chce odpovědět. Ano. Slovo má pan předseda vlády České republiky Vladimír Špidla. Prosím, pane předsedo.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych ocitoval svoji odpověď panu poslanci Exnerovi, protože on využívá celou řadu dílčích údajů z této zprávy a myslím si, že bude velmi dobré, když budete seznámeni s celkovým kontextem.
Dovolte mi tedy, abych úvodem řekl, že materiál, o který se opírá interpelace pana poslance Exnera, tedy Analýza funkce vltavské kaskády vypracovaná panem Kukačkou, vychází z veřejných informačních zdrojů, především webových stránek státního podniku Povodí Vltavy a Českého hydrometeorologického ústavu. Údaje o průběhu povodně ze srpna 2002 však autor vytrhává z kontextu a účelově je interpretuje.
To, že jsou veřejně dostupné informace, které umožňují samostatné a nezávislé hodnocení určitých situací, je myslím jasným přínosem a svědčí o tom, že Povodí Vltavy i Český hydrometeorologický ústav postupují důsledně a nepovažují za nutné cokoli skrývat.
Přestože nesouhlasím s analýzou vypracovanou panem Kukačkou, považuji za logické, že průběh povodně a možnosti jejího ovlivnění jsou předmětem veřejného zájmu. Také proto se tomuto tématu soustavně věnují odborné týmy jak na Ministerstvu životního prostředí, tak na Ministerstvu zemědělství. Bezprostředně po srpnové povodni byla vypracována předběžná zpráva o jejím průběhu, která konstatuje, že na vodních dílech bylo manipulováno v maximální míře v souladu s platnými manipulačními řády zohledňujícími bezpečnost vodního díla a s pravidly dispečerského řízení, včetně využití funkce ovladatelných a neovladatelných prostorů vltavské kaskády.
Je třeba uvést, že na základě různých podnětů se manipulacemi na vodních dílech vltavské kaskády při této povodni zabývala i Policie ČR. Ta na základě expertizy vypracované renomovaným odborníkem prof. Vojtěchem Brožou z katedry hydromechaniky, hydrotechniky ČVUT konstatovala, že manipulace na všech vodních dílech probíhala podle platného manipulačního řádu. Manipulace prováděná na vodních dílech vedla k minimalizaci ztrát na majetku a k praktickému vyloučení ztrát na životech. Policie proto podání odložila jako neodůvodněné.
Pro objektivní posouzení retenčního objemu vltavské kaskády je potřebné si uvědomit, že povodňová situace v roce 2002 nastala v důsledku mimořádných regionálních srážek, které zasáhly naše území ve dvou vlnách. První vlna 6. a 7. srpna zasáhla hlavně jižní Čechy a způsobila rozvodnění toků v horní části povodí Vltavy, zejména Malše a Černé. Nejvyšší srážkové úhrny za tyto dva dny byly naměřeny v jižní části Šumavy a Novohradských hor, a to 130 až 277 mm. V průběhu první povodňové vlny kulminovaly toky v jižní a západní části Čech na úrovni stoletých průtoků v povodí Malše, nad vodním dílem Římov i vyšších průtoků. Z předběžného hodnocení byl celkový objem srážek jen v povodí Vltavy pro vodní dílo Orlík 1,16 miliardy m3 a v celém povodí Vltavy 1,80 miliardy m3. Druhá vlna srážek přišla 11. až 13. srpna a zasáhla již i západní, střední a severní Čechy. Nejvyšší srážkové úhrny za tyto tři dny byly v Krušných horách, místy 200 až 300 mm, nejvíce bylo naměřeno na Cínovci - 400 mm. V jižních Čechách převážně 130 až 190 mm, místy přes 200 mm. Ale také srážky na jiných místech Čech významně přesahovaly 100 mm, což byly např. Jizerské hory, Orlické hory, Českomoravská vrchovina.
Vzhledem k nasycenosti povodí a již plným korytům řek nastal rychlý vzestup a rozvodnění všech toků v zasažené části oblasti. Na většině toků byl překročen padesátiletý nebo stoletý průtok. Z předběžného hodnocení byl celkový objem srážek jen v povodí Vltavy pro vodní dílo Orlík 1,42 miliardy a v celém povodí Vltavy 3,6 miliardy m3. V celé řadě profilů byly zaznamenány zatím historicky nejvyšší vodní stavy a průtoky.
Vliv vltavské kaskády z hlediska ochrany před povodněmi je dán dle platných manipulačních řádů 12,5 milionu m3 ovládaného retenčního prostoru vodního díla Lipno a 62 milionu m3 ovládaného retenčního objemu vodního díla Orlík. Můžete si porovnat 74 milionů proti 3 miliardám. Hladina v nádrži vodního díla Lipno byla při vzniku povodňové situace 71 cm pod maximální úrovní zásobního prostoru a volný prostor k zachycení povodně činil 45 milionů m3 a byl maximálně využit k transformaci první i druhé povodňové vlny. Hladina v nádrži vodního díla Orlík byla při vzniku povodňové situace 270 cm pod maximální úrovní zásobního prostoru a volný prostor činil 125 milionů m3, čili dvakrát více, než je běžný stav. Z tohoto volného objemu bylo využito 99,8 milionu m3 k zachycení první vlny, před druhou vlnou vhodnými manipulacemi v souladu s manipulačním řádem byla hladina opět snížena o 174 cm pod maximální úroveň zásobního prostoru a volný prostor k zachycení povodně činil 104 miliony m3.
Na všech nádržích v povodí Vltavy bylo využito kapacit ovladatelných i neovladatelných retenčních prostorů. Vzhledem k extrémním přítokům objemů povodňových vln a nutnosti plného využití vlivu vltavské kaskády byly na všech nádržích kaskády překročeny maximální hladiny. Podle předpokládaného vývoje meteorologické situace v pátek 9. srpna a upřesnění vývoje dne 10. a 11. srpna nebyl dán důvod ke zhoršování povodňové situace pod vodním dílem Orlík. Dne 12. srpna byl odtok z nádrže vodního díla Orlík v souladu s manipulačním řádem postupně zvyšován tak, aby mohla být zabezpečena evakuace obyvatel z ohrožených oblastí a vybudována povodňová zábrana v Praze.
V této souvislosti je vhodné si uvědomit, že vývoj povodně na Vltavě byl následkem střetu povodňové vlny na odtoku z vltavské kaskády a povodňové vlny na Berounce. Přítok ze Sázavy byl sice velký, ale nepodstatný. Přítok vody do nádrže vltavské kaskády není přímo měřitelný a byl stanoven výpočtem na základě stoupání hladiny vody v Orlíku s tím, že maximální přítok byl odhadnut na 4400 m3 za vteřinu dne 13. srpna v 11.00 hodin. Kulminace povodně na Berounce v Berouně nastala 13. srpna těsně před půlnocí na odhadnutelné hodnotě 1800 m3. Tato kulminace postoupila do Prahy v době maximálního odtoku z vltavské kaskády. Manipulace na kaskádě byly řízeny vodohospodářským dispečinkem Povodí Vltavy s ohledem na situaci na dolním toku Vltavy a provádění mimořádných opatření. V té době se však jednalo již prakticky o neovladatelnou manipulaci, neboť všechny přelivy byly otevřeny na maximální kapacitu a velikost odtoku byla závislá na pohybu hladiny vody v nádrži Orlík. Proto nelze souhlasit s tvrzením autora vámi citované analýzy pana Kukačky, že manipulací došlo ke zhoršení průběhu povodně v Praze. Toto tvrzení by bylo pravdivé, pokud by došlo k destrukci vodního díla nebo k řízenému zvyšování odtoku z nádrže, což se nestalo. Současně nelze souhlasit se zvýšením hladiny ve vodní nádrži Orlík o další 3 m, neboť její maximální hodnota i za takto provedené manipulace krátkodobě překročila maximální povolenou hranici o 1,50 m3 a byla zhruba půl metru nad korunou hráze. Přelitím vodního díla by byla ohrožena bezpečnost tohoto vodního díla a při jeho případné destrukci by došlo k nedozírným škodám. Riziko, které by vznikalo dalším zvyšováním hladiny, bylo nezkalkulovatelné, a proto postup byl podle mého názoru byl správný.
Podrobné vyhodnocení vlivu nádrží vltavské kaskády bude provedeno v rámci třetí etapy projektu vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002, který vláda odsouhlasila svým usnesením ze dne 7. října 2002.
***