(10.00 hodin)
(pokračuje Kohlíček)
To jsou otázky, které nutně se otevírají zároveň vedle otázek existence nebo neexistence našeho celého sektoru zemědělství.
Děkuji za pozornost a věřím, že pan ministr na tyto otázky odpoví.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Pan ministr vás jistě bedlivě poslouchal a nepochybně si dělal poznámky. Zcela určitě na vaše otázky odpoví.
Nyní má slovo pan kolega Jiří Papež, připraví se pan poslanec David Šeich.
Poslanec Jiří Papež: Vážení páni ministři, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, trochu těžko se mi mluví ve chvíli, kdy se zde o lidech z venkova mluví jako o plevelu, a těžko mě napadají nějaká smysluplná slova, jak na tyto výrazy reagovat. Proto bych vás chtěl ujistit, že budu stručný a nebudu emotivní.
Svým usnesením z prosince loňského roku jsme požádali vládu České republiky, aby informovala Poslaneckou sněmovnu o přijatých opatřeních na zajištění stability v resortu zemědělství. Reagovali jsme tak na petici, kterou se na nás obrátila skupina nevládních organizací působících v zemědělském sektoru. Materiál, který je nám na čtyřech stranách předložen a který se pokouší odpovědět na otázky položené v petici, je v podstatě statistickým souborem kroků, které vláda a Parlament učinily v loňském roce a které se týkaly svou podstatou zemědělství. Na tomto výčtu nelze nic změnit a přijatá konstatování (je třeba?) respektovat jako fakt.
Celá řada těchto opatření není příliš systémových, lze je však chápat jako reakci na mimořádné loňské povodně. Přesto mě při čtení materiálu zaskočilo několik údajů a ve dvou případech bych rád požádal předkladatele o dovysvětlení.
Za prvé se jedná o informaci uvedenou na straně 3 projednávaného tisku, kde se praví, že Pozemkový fond zrealizoval odpuštění splátek z privatizace, nájmu a prodeje státní zemědělské půdy ve výši téměř 87,8 milionu korun a navíc došlo k posunu splátek výše evidovaných závazků v rozsahu cca 8 milionů korun. Tento údaj však nelze relevantně posoudit, neboť zde schází další důležitá informace, a to, kolik je vlastně celá suma těchto splátek a kolik z ní tedy činí částka citovaná. Zároveň by mělo být nezbytnou součástí podle mého názoru takovéhoto údaje, komu konkrétně byly tyto splátky a v jaké výši odpuštěny, včetně místa, odkud tyto subjekty jsou a v jaké části republiky podnikají. Nechci být zbytečně podezíravý, ale jsou známy skutečnosti z jiných resortů, že peníze určené na řešení důsledků loňských povodní byly využity a použity v oblastech, kudy Vltava ani Berounka neteče.
Za druhé by mě zajímalo, zda je na straně 3 projednávaného materiálu správně uvedena částka 1,3 miliardy korun u položky vratka spotřební daně u zelené nafty, neboť mně osobně se zdá tato částka dosti vysoká a svádí k různým spekulacím.
Děkuji za odpovědi předkladateli a vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan poslanec David Šeich.
Poslanec David Šeich: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, k bodu, který v této chvíli je projednáván, bych možná zmínil několik faktů o přípravných krocích, které činí Ministerstvo zemědělství v souvislosti s blížícím se vstupem do Evropské unie, o tom, jak efektivní tyto kroky jsou a jak vlastně napomáhá českému zemědělství a agrárnímu sektoru připraveností na vstup, který jistě bude pro agrární sektor významným zásahem také díky tomu, jaké podmínky byly v přístupových jednáních vyjednány a jakou míru přímých plateb obdrží vůči zemědělcům ze zemí Evropské unie. V tom smyslu také, jakou konkurenční pozici na evropském trhu budou čeští reprezentanti agrárního sektoru mít. Čili je zjevné, že v podmínkách, které byly vyjednány v přístupovém jednání, pozice českých zemědělců bude složitá. To nepochybně, tak to je.
Kompromis, který byl učiněn zejména ve smyslu možnosti doplnění přímých plateb Evropské unie domácími platbami, je vyjednaná výhoda pouze zdánlivá, protože samozřejmě v době napjatého hospodaření veřejných financí ta možnost přispívat zemědělskému sektoru z veřejných zdrojů bude omezena. Tyto sliby se také mohou minout reálným naplněním v podobě finančních prostředků.
Domnívám se, že implementace předvstupního programu SAPARD, která probíhala v České republice a která byla zmíněna panem ministrem, do jisté míry má v sobě několik ukázkových a symbolických momentů toho, jak může implementace programu již po vstupu České republiky do Evropské unie probíhat. Samozřejmě probíhaly nějaké porodní bolesti, které tu byly charakterizovány - na jedné straně způsobeny výraznými administrativními a formálními náročnostmi Evropské unie na projekty, které jsou financovány z jejích zdrojů, což je jistě trend, který bude zachován a zesílen, na druhé straně českými problémy při implementaci a budování institucionálního zázemí pro čerpání finančních prostředků ze zdrojů Evropské unie.
Ukázalo se v implementaci např. programu SAPARD, že zatímco obce byly vysoce připraveny na čerpání těchto prostředků a byly opravdu schopny poskytnout výrazně větší množství projektů oproti zemědělským subjektům, je možná smutné, že v poslední dubnové výzvě opatření na pomoc rozvoji venkova a pomoc malým obcím rozvíjet své projekty v rámci obnovy venkova byla zrušena, že všechny prostředky budou směřovat pouze do agrárního sektoru a rozvoji venkova v tomto směru už není přičleněn takový význam.
Možná by bylo zajímavé také ukázat si poměr skutečně vyčerpaných prostředků vůči administrativním nákladům na fungování agentury, která zaměstnává před sto lidí; spíše přínos celého programu demonstrovat v rozdílu mezi náklady na mzdy a funkčním zajištěním pracovníků agentury SAPARD a skutečně vyčerpaných prostředků.
Na závěr je třeba říci, že se daří úspěšně dočerpat prostředky, ale jasně se při implementaci tohoto projektu ukázalo, že zejména zemědělské podniky byly nejslabším článkem implementačního procesu tohoto programu. Ukázalo se jasně, že zemědělské podniky nejsou připraveny na poměrně formálně náročné projekty a jejich podávání, a zejména zemědělské podniky budou jistě velmi problematickou skupinou, která nebude mít velkou možnost, pokud se nezvýší výrazněji její schopnost a kapacita a rozvoj lidských zdrojů v tomto sektoru, nebude schopna dosáhnout na prostředky, které budou mít poměrně formální náročná pravidla pro čerpání, a bude spíše pasivním příjemcem přímých plateb, které jsou jakoby z povinnosti existence určitého počtu kusů dobytka, půdy atd. Jsou automatické, jsou nárokové a nevyžadují žádné nároky. Ale u projektů, které budou vyžadovat určitou sofistikovanější formu, určitou přípravu a formální zvládnutí procedury, se ukazuje, že zemědělské podniky rozhodně nejsou tohoto schopny.
Je také zajímavé sledovat proces vytváření zemědělské platební agentury, která by měla po vstupu realizovat přímé platby domácí podpory a implementaci ostatních programů v rámci rozvoje venkova. Myslím si, že první krok, který byl učiněn, a to opatření v rámci katastrálních úřadů, má v sobě řadu otazníků v rámci formálního a funkčního začlenění katastrálních úřadů pod zemědělské agentury a posléze jejich případné začlenění pod vzniklou platební agenturu. Myslím si, že má řadu otazníků. Kolegové ze zemědělského výboru v tuto chvíli komunikují s ministerstvem a připravuje se podrobný rozbor dopadů tohoto opaření. Domnívám se, že to může budit určité otazníky a určité obavy, že Ministerstvo zemědělství si touto transformací katastrálních úřadů vlastně řeší svůj vnitřní problém, že mu je jakoby hloupé říci si o několik stovek dalších úředníků, o několik stovek úředníků na úrovni vlády, posléze v nárocích státního rozpočtu říci si o několik stovek dalších úředníků a jejich platových nároků.
***