(9.50 hodin)
(pokračuje Kováčik)
Každá slušná vláda, každá slušná země si svého zemědělství dokáže vážit. Dokonce ve většině zemí, kde jsem měl možnost pobývat nebo získat informace, považují tento resort za předmět národního zájmu první kategorie.
Já bych chtěl poprosit, abychom při posuzování celkových záležitostí, celkových potřeb mysleli také na to, že pokud si udržíme svoje zemědělství, pokud si udržíme svůj venkov v chodu, udržíme si také svoji národní suverenitu. I to je součást národní kultury, i to je součást národních tradic, i to je součást budoucí možné životaschopnosti v podmínkách, které řekl bych zcela objektivně, nezávisle na naší vůli, nastanou. My se musíme umět v těchto podmínkách pohybovat i mimo jiné tím, že budeme mít suverénní, sebevědomé, nezávislé obyvatele venkova, kteří budou žít v přibližně stejných podmínkách, v jakých existují jejich kolegové v okolních zemích nebo případně v celé Evropě, lidi, kteří nebudou mít pocit, že jsou pořád na dně, že jsou pořád posledními, že se s nimi zachází jako s nějakým obtížným plevelem, který - protože jich je málo - je nevýznamný, který - protože jich je málo - stojí stranou zájmu politických stran, protože je to příliš málo voličů na to, aby se mohlo nějak významně reagovat.
Stav resortu je kritický. Mnohé podniky - a nejsou to jednotlivé podniky, jsou to desítky podniků, stovky podniků z celé šíře spektra, o kterém jsem hovořil - jsou na dně nebo těsně nade dnem. Jestliže jim nepomůžeme, jestliže nenastavíme podmínky, ale také nepřijmeme opatření k účinné pomoci, toho dna se velmi tvrdě dotknou. Problém je v tom, že neexistuje žádný kouzelný proutek, který by je dokázal znovu uvést do chodu, oživit, revitalizovat.
Zemědělci za sebou mají nejhorší rok, co pamatují, propad cen u téměř všech zemědělských komodit. Počasí neumožnilo vypěstovat produkty alespoň průměrné nebo nadprůměrné kvality, čili i propad kvality, plošný trvající propad uplatnění mléka na trhu, cen mléka, prasat. Zejména tato oblast je dramatická, protože dovozy, které jsou a které neumíme tak úplně "ukontrolovat", aby se zabránilo vlivů dotovaných dovozů na naše domácí ceny, způsobují, že nejen loňský rok, ale i počátek letošního roku je také velmi špatný.
Chtěl bych upozornit a požádat, abychom si uvědomili, že před případným vstupem do Evropské unie nám musí jít o zachování každého podniku, protože to, co teď udržíme, to, čemu teď umíme pomoci ke schopnosti přežít, přetrvat a účastnit se na budoucím evropském trhu, to tady budeme mít a to nám tady bude plnit nejen produkční, ale ve stále větší míře i mimoprodukční funkce. Pouze rychlá a účinná pomoc právě teď může znamenat ono zlomení historického předělu, jestli zemědělství bude významné, nebo nebude významné, pomůže uchovat to, čemu se říká rozměr zemědělství a jehož ukazatele, jehož parametry by byly alespoň na té úrovni, na které byly dojednány ve vyjednávání s Evropskou unií před naším vstupem.
Chci upozornit na to, že ony petice - ostatně i dnešní jednání je výsledkem petiční akce zemědělců - ony protesty nejsou namířeny ani proti vládě, ani proti ministerstvu nebo ministrovi, ale jsou a znamenají pouze zoufalý výkřik nebo zoufalé výkřiky "prosím, pomozte, jde nám skutečně o holé přežití zemědělství a venkova".
Dramatické zadlužení zemědělství ve všech oblastech, ať jde o investice do staveb, strojů, do zvířat, ale i do lidského potenciálu, ať jde o přetrvávající propad mezd a díky tomu o odliv pracovních sil, ať jde o těžké zadlužení do půdy, o kterém tu hovořil můj předřečník, vyžaduje samozřejmě dlouhodobější řešení. Teď momentálně je ale třeba, abychom udělali tady, teď a hned cokoliv, co by mohlo pomoci.
Je třeba eliminovat onen koncentrovaný dopad dosavadních zemědělských politik dosavadních vlád s nepříznivým rokem, který byl loni a nastává i letos, s kumulativním efektem oněch všech nepříznivých okolností. To nesmí skutečně znamenat pád řady podniků, to nesmí znamenat to, že jim prostě teď neumíme úplně včas aktivně pomoci, že neumíme zabránit nekalé konkurenci dotovaných dovozů, jak to třeba vidíme u vepřového.
Dramatický propad tržeb na úrovni 11,5 mld., o kterém tady hovořil Ladislav Skopal, by neunesl ani daleko konsolidovanější resort, natož tento, kde jsou veškeré rezervy vyčerpány, kde již není z čeho brát, kde se již sahá na samou holou podstatu žití či nežití, bytí či nebytí těchto podniků.
Vzhledem k tomu, že ani počátkem letošního roku to vše nejeví ani trend, ani tendenci k nějakému podstatnému zlepšení, máme skutečně teď jednu z posledních šancí k nápravě a pomoci. Prosím proto Poslaneckou sněmovnu, aby v zájmu vpravdě národním podpořila vše, co tu padne jako návrhy ve snaze pomoci, co tu i kolega poslanec Skopal i někteří další kolegové např. z poslaneckého klubu KSČM navrhnou jako možné návrhy k řešení. Prosím nejen sněmovnu, prosím také vládu, aby se touto situací zcela vážně a se vší odpovědností zabývaly.
Děkuji vám, vážené kolegyně, vážení kolegové, za pozornost a trpělivost, se kterou jste mě vyslechli. (Potlesk z levé strany sálu.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní má slovo pan kolega Kohlíček, připraví se pan kolega Jiří Papež.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení kolegové, milé kolegyně, vážená vládo, nejsem zemědělec, ale otázka zemědělství je spojena s údržbou venkova, s rozvojem venkova, a proto je nutné, abych se i já k tomu vyslovil, protože některé věci, o kterých zde mluvil pan ministr, by si zasloužily doplnění.
Chtěl bych pana ministra požádat, kdyby nás mohl seznámit s tím, jak to bude dále s programem SAPARD a s celou agenturou SAPARD, protože když byla vybudována, když je schváleno, jak říká, osm skupin a o deváté se jedná, když na letošní rok má být uvolněno 500 mil. Kč, jak se bude vyvíjet celý tento program dále. Mám některé signály z jednotlivých regionů, že by již další programy neměly být přijímány, že by další kola měla být výrazně omezena a celá záležitost by měla skončit. Pokud tedy tento program skončí, chtěl bych se pana ministra zeptat, čím bude nahrazen, protože jak dobře víme, tak v tom, co bylo vyjednáno v Kodani, se jednoznačně říká, že na údržbu a rozvoj venkova jsou tam vyčleněné dosti výrazné prostředky ať přímo do státního rozpočtu, tak prostřednictvím různých programů. Byl bych rád, kdybychom mohli slyšet o těchto programech.
Jestliže podle informací, které máme, každý rok na programy, ať je to Phare, SAPARD nebo další, je vyčleněno 75 mil. eur, nejde mi to dohromady s částkou 500 mil. vyčleněnou na SAPARD. Jsou tedy ještě některé jiné programy, které se týkají rozvoje venkova? Chtěl bych se zeptat, jak bude pokračovat například Program obnovy vesnice, který byl podle mého názoru dobře založen. Budeme schopni po eventuálním vstupu do Evropské unie využít objemy, o kterých se mluví, to znamená cca 450 mil. eur na první tři roky, na projekty? Je to na každý rok 450 milionů.
***