(10.10 hodin)
(pokračuje Šeich)
Tento problém se snaží řešit začleněním pozemkových úřadů pod zemědělskou agenturu a tímto způsobem řešit problém jeden, ale samozřejmě na druhé straně vyvolává problém druhý, a to velkou výtku Evropského společenství, která je tradičně zmiňována v hodnotící zprávě, a to výtka směřující k rychlému dokončení transformace, k rychlému vyřešení vlastnických vztahů k pozemkům. Samozřejmě na této straně tento proces může být zase naopak tímto funkčním začleněním pozemkových úřadů velmi výrazně zbrzděn.
Je zajímavé, že pan ministr jako dominantní část zprávy o stabilizačních krocích v rámci agrárního sektoru se zmínil zejména o prostředcích EU, které jsou v tom porovnání poměrně marginální. Možná bude zajímavé, jaké nároky na státní rozpočet budou do budoucna čekat také z domácích dotací.
Včera jsme možná někteří zaznamenali v ČTK informaci pana ministra, že by uvažoval o projednávání výše domácích podpor k unijním podporám ještě před přístupovým referendem, tedy určité nátlak, z mého pohledu, na vládu, aby zemědělcům slíbila výrazný podíl domácích dotací k tomu, aby byli schopni přežít v konkurenčním prostředí Evropské unie. Domnívám se, že tento dialog vyvolaný, ještě před přístupovým referendem, je možná nejlepší cestou, jak přimět zemědělce říci ne v přístupovém referendu. Domnívám se, že rozhodně toto není cesta - suplovat dotace, které nebyly vyjednány, suplovat výši podpor ze strany EU domácími podporami. Myslím, že jsou to sliby, které do budoucna se mohou ukázat jako nevěrohodné a nesplnitelné, protože český státní rozpočet se svou napjatostí veřejných financí nemusí mít na tyto domácí platby, tuto náhradu plateb unijních, aby čeští zemědělci vůbec v konkurenčním prostředí unie přežili, tolik prostředků. V tomto směru se domnívám, že celý postup Ministerstva zemědělství spíše směřuje k tradičnímu ideologickému pojetí započatému už érou pana ministra Fencla, který jednoznačně ve všech těchto opatřeních, v nedokončené transformaci vlastnických vztahů, v preferenci velkých zemědělských celků a velkých družstev, směřuje spíše k záchraně a krytí prostředků do černých děr, do velkých zemědělských družstev, které často končí ve ztracenu a možná nebudou tou cestou, která by vedla opravdu k sofistikovanému, možná menšímu, ale vyspělejšímu a rozvinutějšímu agrárnímu sektoru.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Kdo se hlásí? Prosím, pan kolega s faktickou poznámkou.
Mezitím sděluji, že paní poslankyně Boháčková má náhradní kartu 26, pan kolega Doktor náhradní kartu 22.
Poslanec František Beneš: Děkuji, pane předsedající. Jen bych velmi rád, milé kolegyně a vážení kolegové, uvedl na pravou míru to, co jste právě slyšeli, Jistě si vzpomenete, že jedním z tisků, které projednáváme, je novela zákona 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech. Chci říci, že není pravda, že by katastrální orgány dále nebyly samostatné, že by katastrální úřady přecházely do resortu Ministerstva zemědělství. Pravda je úplně opačná - posiluje se jejich úloha a jejich samostatnost ve sféře státní správy. Berte to prosím na vědomí. Nemohlo se v tomto případě jednat o orgány Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. U katastrálních úřadů, jak je znáte, se žádné změny nepředpokládají.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji za faktickou poznámku. Pan Kolega Kučera jako další přihlášený do obecné rozpravy.
Poslanec Miloslav Kučera: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, jsme před projednáváním bodu "opatření k zajištění stability našeho zemědělství". Musím říci, že mě velice zklamalo vystoupení pana ministra zemědělství, protože hovořil pouze a jedině o poskytování finančních prostředků a hledání finančních prostředků pro zachování stávajícího stavu.
Jak jistě všichni víte, jsem bytostně spjat jak s půdou, s jejím obhospodařováním, tak i se životem na venkově a snažím se hledat cesty pro stabilizaci tohoto sektoru, pro optimalizaci jeho stavu. Ale musím říci, že pouhé poskytování finančních prostředků na přežívání těchto systémů, které tam dnes jsou a které demonstrativně nefungují, není tou správnou cestou. Je životním omylem minulého ministra Fencla, že se dal na tuto cestu, a bohužel v této cestě pokračuje i pan ministr Palas. Myslím, že je objektivně jasné a prokazatelné, že efektivita poskytovaných finančních prostředků se za čtyři roky vlády ministra Fencla snížila na čtvrtinu, protože z investičních prostředků byly přesunuty tyto finanční prostředky do produkčních a plošných dotací, které vytvořily závislost na tomto čerpání, ale staly se vždycky jen průběžnou položkou přes naše zemědělce a neřešily tento stav. Vyhnuli jsme se některým trochu bolestivým tlakům, ale nadrobili jsme si strašně moc nepříjemností do budoucna. Tyto dnes velice neefektivně poskytované prostředky totiž bude velice bolestivé vracet zpátky do efektivně použitelných podpor a prostředků.
Jestliže pan ministr Palas zde skutečně téměř ze sta procent hovořil pouze o toku financí a ne o dalších nástrojích zemědělské politiky, ne o tom, jak by měl, co by měl udělat a co chce a hodlá udělat pro stabilizaci našeho zemědělství, jak chce nástroje zemědělské politiky použít, aby skutečně naše zemědělství bylo stabilní nejen s ohledem na minulé povodně, ale především s ohledem na měnící se podmínky našeho vstupu do EU, musím se vrátit zpět k jeho projevu a upozornit na tři body, alespoň na tři body, které totálně nezodpověděl.
Když se poměrně rozsáhlým způsobem věnoval odškodnění povodňových škod, tak pokud posuzujeme stabilitu našeho zemědělství, neřekl zde ani slovo o likvidaci trvalých škod, ať už na pozemcích, nebo trvalých kulturách. Zatím jsme našli pouze finanční prostředky k eliminaci škod jednoletých, prostě na zemědělských plodinách, které nebyly sklizeny, ale zatím nemáme vůbec jasno a ti poškození, vlastně ti nejpoškozenější z poškozených, kteří mají zničenou půdu, kteří mají zničené trvalé porosty, nevědí, jak jim tento stát, toto ministerstvo pomůže. Proto bych žádal pana ministra, aby se zde k této otázce ještě vrátil a pokusil se osvětlit, jak chce stabilizovat zemědělce poškozené na trvalých kulturách a poškozené na pozemcích, které obhospodařují.
Klíče ke stabilizaci našeho zemědělství při vstupu do EU jsou v zásadě dva. Je to stabilita našich zemědělců na půdě a stabilita našich zemědělců na trhu. Ani k této problematice se pan ministr de facto vůbec nevyjádřil, ani k této problematice nezabrousil ani předseda zemědělského výboru parlamentu, ani řečníci z levé strany spektra. Myslím, že je to určitý symbol, protože to asi nevnímají.
Ke stabilitě na půdě potřebujeme udělat mnoho kroků bolestných, nákladných a složitých. Jestliže máme výjimku v tom, že obhospodařujeme právě a jenom pronajatou půdu, nedá se říci vůbec nic o jakési stabilitě zachraňované přímými platbami, protože pokud náš zemědělec přijde o půdu, kterou obhospodařuje, přímé dotace spadnou do klína někoho jiného.
***