(14.10 hodin)
(pokračuje Klaus)
Je na nás, abychom uznali vážnost situace a neodkládali řešení. Je na nás, abychom se shodli na vhodné terapii i na opatřeních zabraňujících opakování vzniku těchto problémů.
Abychom vládě usnadnili prosazování nepopulárních, leč nezbytných kroků k ozdravění veřejných financí, abychom jejich vývoji dali jasné mantinely a pevná procedurální pravidla a abychom vládě nabídli širší politickou podporu při korigování negativních trendů ve vývoji rozpočtového hospodaření, předkládáme Poslanecké sněmovně návrh ústavního zákona o rozpočtové kázni České republiky. Jeho smyslem je vytvořit pevný mechanismus informačních i procedurálních vztahů mezi vládou a sněmovnou.
Také bychom chtěli na parlamentní půdu vrátit posuzování hospodaření celé soustavy veřejných rozpočtů, což znamená překonat jejich dosavadní roztříštěnost a netransparentnost skrytou za různými mimorozpočtovými fondy. Byl by to důležitý krok k nezbytnému zprůhlednění celé finanční soustavy státu.
Nově také navrhujeme povinnost vlády předkládat Poslanecké sněmovně do 31. března každého roku k projednání zcela nový dokument s názvem Zpráva o rozpočtové strategii vlády, v němž by byly specifikovány nejen cíle rozpočtové politiky pro rok následující, ale i pro čtyři nadcházející rozpočtové roky. Smyslem projednávání této zprávy by bylo seznámení parlamentu a veřejnosti s dlouhodobějšími rozpočtovými plány vlády.
Jako úplnou novinku navrhujeme tímto ústavním zákonem stanovit odstupňované rozpočtové a schvalovací režimy, a to podle zásady, že čím více se chystá vláda zadlužit stát, tím více podpory bude muset v Poslanecké sněmovně získat. Navrhujeme rozpočtový režim normální, vymezený podílem konsolidovaného schodku hospodaření celé soustavy veřejných rozpočtů pod 2 % HDP, rozpočtový režim tzv. zvýšené pozornosti vymezený schodkem mezi 2 a 3 % HDP a konečně rozpočtový režim mimořádné situace vymezený schodkem nad 3 % HDP. V návaznosti na takto vymezené rozpočtové režimy navrhujeme, aby byl státní rozpočet schvalován odstupňovaným schvalovacím kvorem. Navrhujeme, aby to v rozpočtovém režimu normálním byla nadpoloviční většina přítomných poslanců, v rozpočtovém režimu zvýšené pozornosti nadpoloviční většina všech poslanců a v rozpočtovém režimu mimořádné situace třípětinová většina všech poslanců.
Chtěl bych říci, že pro stanovení těchto rozpočtových limitů jsme nikoli náhodou zvolili hranici tří procent. Nechtěli jsme tím otevírat žádnou odbornou debatu ohledně udržitelnosti či financovatelnosti té které úrovně rozpočtového deficitu. Přijímáme jedno z klíčových maastrichtských kritérií a vycházíme přitom z toho, že naše směřování do Evropské unie musí být konsensuálním politickým cílem pro všechny strany napříč politickým spektrem. Je evidentní, že maastrichtská kritéria nebudeme v budoucnu schopni plnit, bude-li se od nich naše rozpočtové hospodaření se stále větší rychlostí vzdalovat. Buď myslíme své vyhlašované politické cíle vážně, a potom dělejme vše pro to, abychom v Evropské unii jako plnoprávní členově skutečně mohli fungovat, anebo jenom mluvíme a naši přípravu na vstup do Evropské unie omezujeme na pouhou slovní propagandu.
Návrh si rovněž klade za cíl, aby parlamentní debaty o rozpočtovém hospodaření nebyly pouze nezávaznými řečnickými cvičeními a aby politikum státního rozpočtu nespočívalo pouze v úsilí dosáhnout schválení vládního návrhu, ale aby stejným politikem bylo i posouzení konečného výsledku plnění schváleného rozpočtu. Chceme, aby vlády nesly vůči sněmovně odpovědnost, jak plní to, k čemu se zavázaly. Proto náš návrh ukládá vládě povinnost v případě překročení schváleného schodku rozpočtu či v případě opakované neschopnosti či neochoty předložit návrh rozpočtu navracejícího se k normálnímu režimu či při opakovaném neschválení státního závěrečného účtu žádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru.
Zdravé veřejné finance jsou pro každého občana a pro každého odpovědného politika hodnotou, která si jasná, jednoznačná a tvrdá pravidla platná pro vždy a pro všechny zasluhuje.
Nejsme ani fanatici, ani fundamentalisté. Víme, že v životě státu přicházejí situace, kdy ani při nejlepší vůli a ani při maximálním úsilí nelze v konkrétní chvíli požadovaných cílů dosáhnout. I s těmito situacemi náš návrh počítá a předpokládá pozastavení jeho účinnosti v mimořádných situacích, jako je nouzový stav na většině území státu, stav ohrožení republiky či válečný stav.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Návrh ústavního zákona o finanční kázni není vynálezem jeho tří předkladatelů. Jeho obdoby existují v řadě vyspělých zemí v souladu s obecně sdíleným požadavkem na otevřenost vlád vůči zastupitelským sborům a vůči občanům. Voliči mají na takovouto informovanost právo a stejné právo mají i jejich zástupci, tedy poslanci. Proto věřím, že tento návrh odpovědně posoudíte a že ho v zájmu svém i v zájmu občanů této země přijmete.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v pravé části sněmovny.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci předkladatelů panu Václavu Klausovi a požádám podle dohody předkladatelů poslance Martina Kocourka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jaroslav Gongol. Prosím pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Gongol: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové. Jako zpravodaj k tomuto návrhu ústavního zákona předloženému poslanci Václavem Klausem, Martinem Kocourkem a Vlastimilem Tlustým musím říci, že zcela jednoznačně souhlasím s tím, že jednou ze základních podmínek prosperity společnosti jsou zdravé veřejné finance, jak je uvedeno v důvodové zprávě.
***