(11.20 hodin)
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, v případě mediálně natolik zajímavého tématu, jakým nepochybně je kriminalita mládeže, kdy z televizních obrazovek v podstatě denně sledujeme, jak dokonalí rodiče byli zavražděni svými do té doby řádně vychovávanými dětmi, podléhá veřejnost poměrně často předsudkům.
Prvním je předsudek o všemocnosti legislativního řešení, zejména pokud něco zakazuje. Myslím si, že alespoň ti z vás, kteří občas opustí zdi této sněmovny, mi dají za pravdu, že má-li být zákaz alespoň zčásti účinný, musí s ním být nakládáno jako se šafránem, protože jinak bychom mohli také uvažovat o řešení dopravní nehodovosti zákazem užívání motorových vozidel a návratem ke koňským potahům.
Druhým přetrvávajícím předsudkem je, že kriminalita dětí mladších 15 let není v našich zákonech žádným způsobem řešena. Je řešena a umožňuje postih nejzávažnějších trestných činů byť ne kriminálem, ale ochrannou výchovou, která se od kriminálu liší zejména tím, že se snaží v období izolace dorůstající jedince mimo jiné i vychovávat.
Konečně předpisy z oblasti sociálně právní ochrany umožňují i řešení méně závažných porušení zákona ze strany osob mladších 15 let. Je ovšem otázkou, do jaké míry jsou využívány a do jaké míry rozsah aplikace je ovlivněn ani ne tak špatnou prací orgánů sociálně právní ochrany, jako spíše netečností a lhostejností veřejnosti a její neochotou poukázat na problém z nejbližšího okolí.
Mám pocit, že podobným předsudkům podlehli i předkladatelé a škrtem pera - jak zde říkal pan zpravodaj, změnou číslovky - se snaží řešit problém dětské kriminality bez jakékoliv další návaznosti na právní úpravu, věcné, materiální a personální zajištění. Ráda bych se jich zeptala, kam budeme tyto děti zavírat, jak se například vypořádáme s umožněním školní docházky, ale hlavně, co si od toho slibujeme.
Jako člověk, který působil mnoho let v justici, představu o výsledku mám. Kriminalita sice neklesne, možná bude více odsouzených, možná opět zvýšíme počty osob ve výkonu trestu, kde už i tak v Evropě dosahujeme nadprůměrných čísel.
Za cestu pokládám návrh, který předložila vláda, a uvažované soudnictví nad mládeží, i když si uvědomuji, že je to pouze jedna z cest a dalšími cestami by měla být především otázka výchovy a prevence mládeže.
Návrh pokládám za zcela nepřijatelný. Připojuji se k návrhu na jeho zamítnutí. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní uděluji slovo panu poslanci Jiřímu Pospíšilovi. Připraví se pan poslanec Antolák.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych zde uvést několik poznámek na obhajobu návrhu novely trestního zákona a trestního řádu, kterou v tuto chvíli projednáváme.
Na rozdíl od některých z vás se nedomnívám, že předložená novela je nesystémovým krokem, který může vést ke snížení kvality trestních kodexů. Předložená novela není nesystémová, neboť nic nemění na fungujícím systému trestní odpovědnosti. Navržená novela zachová kategorii dětí, které v zásadě nejsou trestně odpovědné a mohou být postiženy pouze civilním soudem, dále zachovává kategorii mladistvých, což jsou trestně odpovědní jedinci ve věku 15 až 18 let, na které se vztahují určitá specifika trestního řízení a trestního zákona, a dále pak zachovává kategorii klasického dospělého pachatele. Jak jsem řekl, předložená novela nic nemění na těchto třech kategoriích. Jediné, co činí, je to, že posouvá věkovou hranici mezi kategorií trestně neodpovědného dítěte a mladistvého. Tuto hranici posouvá k věku 14 let.
Dámy a pánové, nalezl bych minimálně tři základní důvody, proč si myslím, že je vhodné tuto novelu postoupit k projednání výborům a proč se jí seriózně podrobně zabývat. Tyto argumenty již přednesl zástupce navrhovatelů. Přesto mi dovolte, abych je velmi stručně zopakoval.
První základní důvod je ten, že dnes většina výzkumů zabývajících se vývojem a dospíváním mladého člověka se shoduje na tom, že děti dnes dospívají dříve než před 40 lety, kdy tyto trestní kodexy nabyly své účinnosti. Jinými slovy, podle většiny průzkumů mladí lidé ve věku 14 let již v tuto chvíli dosahují takové volní a rozumové vyspělosti, aby mohli být za své činy trestněprávně zodpovědní.
Druhým důvodem je podle mého názoru ta skutečnost - a také ji zmínil pan navrhovatel - že v posledních letech dochází k výraznému nárůstu kriminality mládeže, a to právě mimo jiné díky tomu, že mladí lidé jsou si vědomi své trestní neodpovědnosti. Já souhlasím s tím, že je třeba tuto věc posuzovat komplexně, že předložený návrh není komplexním a jediným řešením. Proto předpokládám, že v případné další diskusi, která proběhne na výborech, může doznat ještě dalších doplnění.
Třetí důvod, který je víceméně podpůrný, je ta skutečnost, že ne ve všech, ale v řadě zemí Evropské unie je trestní odpovědnost stanovena nižší věkovou hranicí než 15 let. Pokud proto budeme uvažovat o snížení věkové hranice - a jak jsem řekl, nemusí to být přímo oněch 14 let - pak se domnívám, že se nebudeme posouvat mimo okruh civilizované Evropy.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Omlouvám se panu poslanci Antolákovi. Slovo udílím přednostně panu místopředsedovi Ivanu Langerovi a poté dostane slovo pan poslanec Antolák.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, můj názor na předloženou novelu je jasný. Nicméně nechci zde pokračovat v přetlačování argumentů těch, kteří jsou jejími zastánci, a těch, kteří jsou jejími odpůrci. Nicméně přece jen k věcné podstatě tohoto návrhu si dovolím říci jednu poznámku.
Můj předřečník, kterého jinak mám velmi rád a velmi si ho vážím, hovořil o tom, že tento návrh je komplexní, že je logický a že i tato jednoduchá změna má logickou provázanost s tím, co zbývá v trestním zákoně jako takovém. Nicméně uvědomujeme-li si, že měníme jednu číslovku, uvědomme si prosím, že tím měníme jednu kategorii hodnot a v souvislosti s tím například zvažme, jakým způsobem budeme řešit problematiku zneužívání mladistvých, kde platí hranice 15 let, a nakolik tato předložená novela je komplexní novelou, a zda tedy budeme moci zcela zákonně souložit s osobami staršími 14 let, nikoliv tedy, jak tomu bylo dosud, až od 15 let. Pokud má být tento návrh logický, potom při snižování věkové hranice by mělo dojít ke snížení i v tomto případě.
To je jen drobná poznámka. Omlouvám se za ni a za její štiplavost. Podstatou mého vystoupení je ale něco jiného. Tento návrh je na jedné straně velmi drobnou, nicméně ve své podstatě zásadní novelou. Já bych chtěl připomenout jednu skutečnost, a to novelu trestního zákona, kterou jsem já předkládal ve věci skutkové podstaty trestného činu znásilnění. Tehdy ta novela byla též - pokud si někteří z vás vzpomenou - nesmírně stručná a na první pohled velmi jednoduchá legislativně technicky, nicméně znamenala velmi vážný zásah do tak zásadního kodexu, jakým je trestní zákon. Dříve než jsem předložil tuto novelu Poslanecké sněmovně, předcházel skutečně dlouhý a tvrdím zodpovědný legislativní proces, kdy jsem nejprve chtěl znát fundovaná stanoviska všech dotčených subjektů. Uspořádal jsem seminář, ptal jsem se policistů, státních zástupců, soudců, psychologů a institucí, které se tím zabývají a které se starají o oběti sexuálních deliktů, a dalších expertů, co o mém návrhu soudí. Mnozí z vás jste dostali sborník z tohoto semináře a dokonce jste se tohoto semináře zúčastnili.
***