(10.40 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Principem navržené změny je pak posílení samostatného rozhodování příspěvkové organizace tím, že se jí umožňuje během roku rozhodnout o přesunu části rezervního fondu, a to až do výše 250 tis. Kč, do svého investičního fondu, a to bez souhlasu zřizovatele. Zřizovateli je však i nadále ponechán nástroj ke kontrole této části hospodaření příspěvkové organizace, neboť je mu ponecháno po skončení roku oprávnění schvalovat výši rezervního fondu.
Vláda ve svém stanovisku ani s touto úpravou nesouhlasí a nesouhlas vyjadřuje opět jedinou zcela obecnou větou. Konstatuje totiž znovu, bez jakékoliv další argumentace, že návrh omezuje zřizovatele v rozhodování o tom, zda a v jakém rozsahu se má jeho příspěvková organizace vůbec investičně rozvíjet. Očekával jsem od vlády například věcnou polemiku o výši částky nebo jakýkoliv konkrétnější věcný názor. Nicméně ani vůči této části návrhu jsem se ho nedočkal.
Vážené dámy, vážení pánové, doufám, že jsem vás přesvědčil o tom, že předmětem novely jsou pouze dílčí zlepšení výkonu veřejné správy, zlepšení, která si nevyžádají žádné nové výdaje z veřejných rozpočtů, a pokud k něčemu povedou, tak jedině ke snížení byrokratické zátěže a k pružnějšímu rozhodování na úrovni obcí a krajů především ve výkonu zřizovatelské působnosti. Prosím vás proto, aby byl návrh propuštěn.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan kolega Michal Hašek.
Poslanec Michal Hašek: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, pan předkladatel mi značně ulehčil moji zpravodajskou práci, protože zevrubně argumentoval jak důvody, které jej vedly spolu s ostatními kolegy, aby nám přednesl tento návrh, tak okomentoval i příslušné stanovisko vlády. Přesto bych ještě jednou velmi stručně zrekapituloval, čeho se vlastně předkládaná materie dotýká.
Nesouhlasím jako zpravodaj se stanoviskem předkladatele, že se jedná pouze o drobné změny, protože podle mého názoru zejména v části, která navrhuje novelizaci zákona o obcích a zákona o krajích tím, že dává možnost přenesení stávající kompetence kolektivního orgánu, tím je rada, na starostu, resp. hejtmana nebo obecní či krajský úřad ve věci přenosu zakladatelských a zřizovatelských funkcí vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce či kraje, toto považuji za velmi výrazný zásah do stávajícího systému zákona o obcích a zákona o krajích. A rozhodně se nejedná o žádnou kosmetickou úpravu, která by měla vést jenom k nějakému snížení administrativy. Pod zakladatelskými a zřizovatelskými funkcemi, které v této chvíli plní rada obce, resp. rada kraje, se skrývá i řada závažnějších rozhodnutí než jenom například souhlas se smlouvou o půjčce, která je udělována z fondu kulturních a sociálních potřeb.
Dále předkládaná novela řeší otázku přenosu kompetence jmenování ředitelů předškolských, resp. školských zařízení, která si zřizují městské části ve statutárních městech. A jak již konstatoval kolega zástupce předkladatele, a já se s ním plně ztotožňuji, vládní stanovisko stojí na tom, že v tomto bodu se jedná o nepřímou novelu zákona o obcích, neboť podle stávající právní úpravy je věcí rozhodnutí orgánu statutárního města, jaká práva a jaká oprávnění přenesou na jednotlivé městské části.
Další část zákona se týká problému poskytování dotace soukromým subjektům, resp. podle slov předkladatelů obsahuje řešení v současné době nevyjasněného vztahu mezi výší státní dotace a rozhodnutí vlády o úpravách mezd a zaměstnanců ve školství. Rovněž zde odkazuji na stanovisko vlády, které hovoří o tom, že novela vlastně vrací režim do právního stavu před poslední schválenou novelou, tedy do stavu nevyhovujícího, neboť v případě stanovení povinnosti poskytnout dotaci nejpozději poslední den prvního měsíce čtvrtého čtvrtletí kalendářního roku by krajské úřady při výpočtu finančních prostředků na toto čtvrtletí musely vycházet pouze z předpokládaného počtu žáků, a nikoliv ze skutečného počtu a skutečných výkonů ve školství. Z hlediska statistiky jsou tyto údaje k dispozici koncem měsíce října.
Konečně poslední, pátá část návrhu této novely upravuje otázku přesunu části rezervního fondu de facto bez souhlasu zřizovatele do fondu investičního. Také zde si myslím, že by to mělo být věcí zřizovatele, a koneckonců i navrhovatelé sami uvádějí, že zřizovateli je ponechán nástroj ke kontrole tohoto fragmentu tím, že má oprávnění schválit po skončení roku výši rezervního fondu. Pak se ovšem ptám: pokud bude toto ustanovení a nebude zřizovateli vyhovovat a on v podstatě rezervní fond schválí v minimální výši, tak nebudou moci využít příspěvkové organizace ani takovéhoto případného oprávnění.
Čili potud moje zpravodajská zpráva. Avizuji, že v obecné rozpravě předložím návrh na zamítnutí, případně alternativní návrh na vrácení předkladateli k dopracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu a na jejím úvodu vám chci sdělit, že jsem obdržel podpisovou listinu poslanců namítající projednávání návrhu zákona ve zrychleném řízení podle § 90 odst. 7. Znamená to tedy, že tento návrh by měl být projednáván standardním způsobem.
A ptám se, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Paní kolegyně Šojdrová.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte, abych se stručně vyjádřila k navrženému návrhu zákona.
Jednak hned v úvodu bych chtěla říci, že považuji za velmi nevhodné navrhovat schválení tohoto zákona již v prvém čtení, už proto, že se jedná o novely pěti zákonů! Myslím, že to není vhodný příklad toho, co jsme chtěli schvalovat v prvním čtení ve zkrácených lhůtách. Domnívám se, že to opravdu není vhodné řešení.
A nyní tedy k jednotlivým částem.
Za prvé se jedná o zákony o obcích a o krajích, jak již tady bylo uvedeno zpravodajem. Ani já tady nepovažuji za vhodné přenášet pravomoc de facto na jednu osobu, na starostu, eventuálně hejtmana, eventuálně vedoucího odboru. Ale chtěla bych (upozornit?) předkladatele, kteří jistě mínili v dobrém řekněme zjednodušit rozhodovací proces, že existují i jiné možnosti, kterých zřejmě zatím zastupitelstva a rady nevyužívají. To znamená, že současná úprava umožňuje přenést některé tyto pravomoci na statutární orgány zřizovaných organizací ve zřizovací listině. Rozsah přenášených pravomocí může být takto konkrétně posouzen. A mám zásadní výhradu k tomu, že existují různé typy organizací, a předkladatelé tady nerozlišují, o které organizace se jedná. To znamená, že spojují konkrétní pravomoci, konkrétní rozhodování paušálně pro všechny typy organizací. Například rada by již nyní mohla svěřit řediteli školy zvýšit limity určené rozpočtem pro nákupy, pro vyřazování majetku, operativní řešení pohledávek malého rozsahu atd., a to konkrétně pro jednotlivé subjekty. To považuji za daleko vhodnější řešení tohoto problému, se kterým se, ano, naše samosprávy potýkají.
Pokud se týká novely zákona o státní správě a samosprávě, kde se navrhuje doplnit pravomoc městské části statutárního města jmenovat ředitele škol, které sama zřizuje, chtěla bych se předkladatelů zeptat, zda se setkali s konkrétním případem, kdy se tak skutečně stalo. Musím říci za sebe, že jsem se s takovým případem nesetkala. Považovala bych to za porušení základního principu, který je v zákonu obsažen - to znamená, kdo zřizuje, také má jmenovat ředitele této organizace.
***