(10.00 hodin)
Poslanec Vlastimil Aubrecht: Pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, je vám předložena krátká technická novela zákona č. 254/2001 Sb., zákona o vodách. Předkladatelé si kladou za cíl odstranit jistou anomálii, která vznikla přijetím nového vodního zákona. Již v minulém volebním období byla předložena obdobná novela, byla však Poslaneckou sněmovnou zamítnuta.
Po složitém vyhledávání a hledání je vám nyní předloženo toto kompromisní řešení, říkající, jsou-li vodní rekultivace hrazeny z veřejných prostředků, neplatí se za ně. Je jistě nelogické, aby stát nebo obec značnou část prostředků, které se rozhodl vydat na nápravu škod na krajině, utratil za to, že zaplatí státnímu podniku za vodu. Protože s prováděnou hydrorekultivací mohou vzniknout určité náklady ve snaze nezatížit dodavatele vody, je zde vsunuta formulace, která umožňuje uhradit vzniklé náklady.
Při projednávání minulé novely zde padaly názory, že schválením novely dojde ke zdražení vody pro obyvatelstvo. Je to naprostý nesmysl. Může to říci jen člověk, který neví, o čem mluví, a nezná skutečnost. Veškeré investiční a provozní náklady budou hrazeny, není proto důvod obávat se zdražení vody. Naopak přijetím této novely zabráníme teoretickému zdražení vody. Cena vody je věcně usměrňovanou cenou. A kdo ví, jak se tvoří věcně usměrňovaná cena, jistě chápe nezbezpečí, které hrozí při nárazovém zvednutí příjmů. Věcně usměrňovaná cena se vypočítává z nákladů předešlého roku a přiměřeného zisku. V jednom roce tak získá dodavatel vody značný objem financí z vodní rekultivace a samozřejmě je musí utratit za různé investice. Tím zvedne náklady v daném roce rozhodující pro výpočet ceny v roce následujícím. V případě, že se tyto náklady započítají a další rekultivace nebudou nebo budou nejisté, stanoví se cena podle jistých odběrů, a tím se samozřejmě zvýší cena pro obyvatelstvo a pravidelné odběratele. Je jasný důvod - menší odběr vody.
Jistě mohou padnout námitky, že jsou ještě ovlivňující mechanismy na Ministerstvu financí a Ministerstvu zemědělství. Ale ty nejsou zaručeny a pokušení je značné.
Uvedu jeden případ z praxe. Při současné platnosti zákona vznikají paradoxy velmi úsměvné. I když musím podotknout, že nejde o žádné závratné finanční částky, řádově o desítky milionů korun. Napouštěná voda pro vodní rekultivaci se samozřejmě neměří vodoměrem. To není totiž technicky možné. Ale vypočítává se například z objemu napouštěné nádrže. Při zatápění bývalého lomu Chabařovice je technologie taková, že po napuštění určitého množství vody dochází ke zpevňování břehů a následnému napouštění v pravidelných cyklech, to znamená před stoupající hladinou se zpevňují břehy a nadále se dopouští voda. Měla by však s ohledem na stav hladiny vznikat dvou- až tříletá rezerva vůči zpevňování břehů. Při loňských deštích nastala opačná situace, kdy dvouletá rezerva byla naplněna během několika dní. A aby nedošlo k poškození díla, je nutné vodu odčerpávat a odvádět do vodoteče. V tu chvíli stát platí za vodu, která napršela, a zároveň za tu samou vodu, která je čerpána a vypouštěna. Podotýkám, že v souladu se stávajícím zněním zákona vše za státní peníze.
Dámy a pánové, když se stát rozhodne vynaložit finance na nápravu škod na krajině po činnosti státních podniků, měly by co nejvíce být využity právě na tyto účely a ne sloužit na sanaci státních podniků.
Děkuji za pozornost. Dovoluji si vás požádat o propuštění do druhého čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan kolega Pavel Hrnčíř.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, máme před sebou návrh skupiny poslanců podepsaných z klubu ČSSD, KSČM a US, který řeší další novelu vodního zákona. Tento návrh byl podán 8. 10. loňského roku. Byl zde odůvodněn zástupcem předkladatelů. Vláda k tomuto návrhu vydala stanovisko 7. 11. pod sněmovním tiskem 85/1. Vydala s tímto návrhem nesouhlas s odůvodněním, že neřeší danou problematiku komplexně, že vláda nesouhlasí s tvrzením předkladatelů, že návrh nebude mít další požadavky na státní rozpočet, a že vláda předpokládá předložení vlastní tzv. euronovely vodního zákona.
O čem vlastní návrh je? Kromě toho, co zde řekl pan předkladatel, dovolil bych si zjednodušit, že cílem je zrušit zpoplatnění vodních rekultivací, to je zatápění umělých prohlubní v terénu povrchovou vodou, a to pouze v jediném případě, je-li hrazena investice z veřejných prostředků. Ve vcelku nebývale stručné, velmi stručné důvodové zprávě, není ani zmínka, bohužel, proč jsou zde preferovány rekultivace hrazené z veřejných prostředků. Podle mého názoru vzniká nerovnost vůči financování soukromému.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych zde sdělil trošku takovou stručnou historii vůbec vodního zákona. Zákon č. 254/2001 Sb. byl schválen v roce 2001. V roce 2002 byl dvakrát novelizován, a to zákonem č. 76 a č. 320, oba dva z roku 2002 Sb. V roce 2003 máme jenom pouze na této schůzi projednávat již dvě poslanecké iniciativy k tomuto zákonu. Na výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí byla avizována již další novela, která měla řešit opět institut zpoplatňování vod.
Dovolte, abych tedy připomenul, že byl v minulosti vládou minulou, předchozí, proti vůli ODS prosazen v tomto zákonu princip zpoplatňování vody. Nehledejme, prosím vás, každý rok, jak z tohoto systému vždy najít nějaký vyvolený subjekt, který z něj vyjmeme, a stanovíme pro něj výjimku. Dovolte mi osobní názor, že pokud bychom měli někoho vyjímat, tak vyjmeme všechny a stanovenou výjimku bych dal v tom případě všem.
Myslím si, že tato stručná historie častých novel vodního zákona o něčem svědčí. O čem, to si prosím, dámy a pánové, zvažme sami. Svůj vlastní názor a návrh přednesu pak v rozpravě. Děkuji zatím za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče, za zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se pan ministr, nicméně pan kolega Tomíček má přednost. Rozhodl jsem.
Poslanec Rudolf Tomíček: Děkuji. Pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, předložili jsme opravdu velice stručnou novelku už z toho důvodu, že právě o problematice hydrorekultivací již tady bylo mnohokrát diskutováno. Je mi celkem jasné i to, co tady hovořil pan zpravodaj, kolega Hrnčíř, nicméně právě v tom je ten problém, že tyto věci my jsme pečlivě zvažovali, i když jsme se snažili co nejpřesněji zformulovat znění této novely.
O co se tu vlastně jedná. Ano, svým způsobem je možné považovat toto za anomálii, nicméně musíme zjistit, proč k tomu tak dochází. Když jsme chtěli - a plně souhlasím s kolegou Hrnčířem - osvobodit od tohoto poplatku všechny subjekty, protože skutečně nepovažujeme za vhodné, aby někdo byl trestán za to, že vrací krajinu do původního stavu nebo respektive ji rekultivuje tak, jak bylo dohodnuto - a pokud toto neprošlo, protože se zase argumentovalo tím, že je to vlastně daň za poškození životního prostředí.
Dobře.
***