(10.10 hodin)
(pokračuje Tomíček)
Vzali jsme to v úvahu a netvrdíme teď, že musí platit všichni, ale že se jedná o veřejné prostředky. A proč o veřejné prostředky? Vláda se přihlásila v roce 2002 k dluhům minulosti zcela jasně, protože těžba hnědého uhlí v severozápadních Čechách probíhá už několik desítek, neřku-li v některých případech i více než stovky let, takže samozřejmě díry, které tam vznikly po této činnosti, jsou přiměřené délce těžby. A jestli se stát k tomu přihlásil, dobře, je mu to ke cti a samozřejmě je na něm, aby škody, které způsobil, zapravil. Aby je zapravil, na to určil 15 mld. Kč, které se budou postupně v průběhu času realizovat v severozápadních Čechách. V pořádku. To je všechno jasné, ale jedná se o státní peníze, které byly někde vygenerovány a s největší pravděpodobností půjdou přes Fond národního majetku, čili někde byly vytvořeny, půjdou ze státní dotace na firmy, které toto provedou, a z toho se odloupne určitá část a půjde to zase do státního podniku. Do státního podniku, který je zase veden státem. Bude to koloběh financí uvnitř státního molochu, a jak se tady říká, že stát by neměl si platit sám sobě za to, co sám sobě udělal, tak si myslím, že toto není úplně ono.
Co se týče euronovely, která měla být předložena, víme o tom, že bude, možná, že to bude ošetřeno lépe, než to třeba navrhujeme nyní my. Nicméně akce na rekultivaci celého území se již rozbíhají. Jsou vypsána a ukončena výběrová řízení, teď už se bude jenom rozhodovat o realizaci. Čili akce nastává ve své podstatě, jak dlouho budeme čekat na euronovelu, rok, dva, tři, nevíme, zkrátka krajina se už napravuje a je třeba i v této oblasti mít jasno.
Ještě jednu maličkost, pokud si chceme srovnat třeba jednotlivé podnikatelské subjekty, jestli jsou, či nejsou zvýhodněny, je to trošku problémem, ale každá firma, která podniká, tak své zisky vytváří tím, že má pracovní sílu, kterou musí platit, má stroje, které musí platit, má energii, kterou musí platit, má daně, které musí platit - a ejhle, najednou se tady vyloupne firma, v tomto případě státní podnik, která nevloží ani korunu nákladů do jakékoli takovéto činnosti a bude mít, když to řeknu společenským žargonem, pěkný vejvar za absolutně žádnou činnost. Nepovažujeme to za velmi vhodné, aby takto byly státní peníze zneužity, ne pro ten účel, pro který byly určeny, to znamená pro rekultivace, ale čistě jenom jako točení se uvnitř státní administrativy bez jakéhokoli efektu. Proto jsme došli k názoru, že nejlépe bude toto znění, paragraf, upravit tak, že se jedná o peníze z veřejných prostředků.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci. Nyní má slovo pan ministr. Rozmyslel jste si to. Dobře. Kdo se další hlásí do obecné rozpravy? Pan kolega Vojíř.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážené dámy a pánové, pane předsedající, členové vlády, myslím si, že jsme tady svědky opět ukázky toho, jak bychom to nikdy, ale nikdy neměli dělat. Protože když se podíváme zpět, tak tady možná stejní lidé horovali za to, že má být zpoplatněna dodávka vody, že mají být zpoplatněny tyto záležitosti a že si myslí, že je to správně, protože to bude transparentní, a že to bude pro každého, kdo odebírá vodu, ať už je to velkoodběratel, maloodběratel, ať už je to soukromá osoba, právnická osoba či jakákoli jiná osoba, dobře, protože to bude transparentní. Že to je shodou okolností státní podnik, který tuto vodu spravuje, a tudíž zpoplatňuje, no tak budiž, tak si to vládní strana a sociální demokraté prosadili. A nyní přichází část sociálních demokratů s myšlenkou, že by bylo dobré vyjmout ze zpoplatnění některé typy. Dnes je to typ na vyjmutí zpoplatnění toho, kdy voda bude sloužit na jakousi rekultivaci či sanaci např. důlních děl. Ale přece přesně o tom je tento problém, že buď mají všichni stejné podmínky a bude to zpoplatněno, a je-li to státní podnik, tak si na prostředky, které státní podnik za toto dostane, může vláda sáhnout. To znamená, může je vzít zpět a využít na něco, co by například bylo smysluplné, zase na nějakou obnovu řek, na obnovu krajiny okolo těchto řek nebo na obnovu něčeho jiného, když si to vezme přímo do státního rozpočtu, protože tato cesta je možná. Ptám se, s jakým dalším návrhem za čtrnáct dní, za měsíc přijdou titíž poslanci sociální demokracie, kteří řeknou, ano, teď jsme přišli na to, že by bylo dobré nezpoplatňovat jiný typ vody pro jiný subjekt. Myslím si, že toto je cesta, kterou se nikdy nemáme vydávat, a myslím si, že je falešné říkat, že to je teď pro záchranu severozápadních Čech. Myslím, že si všichni pamatujeme moje nedávné vystoupení, kdy jsem opravdu přesvědčen o tom, že některým poslancům o to, aby se v severozápadních Čechách něco stalo, opravdu nejde.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Pan kolega Tomíček.
Poslanec Rudolf Tomíček: Děkuji. Já bych jenom menší repliku. Ono určité znevýhodnění některých firem existuje již ve stávajícím zákoně, kdy je oproštěna od platby třeba výroba sněhu za pomoci sněhových děl, což je záležitost, která je ryze komerční, a je to řešeno zákonem. Čili nespravedlnost v zákoně již je.
Sdílím názor, který tady tlumočil kolega Vojíř, a řekl ho i kolega Hrnčíř. Já jsem pro to, aby všechny organizace na tom byly stejně. Ať nikdo z nich neplatí, protože skutečně obchodovat s věcí, která potom není využitelná v rámci průmyslového zpracování, nebo resp. dále se nepoužívá, protože vznikne jenom jezero, které tam zkrátka je, tak samozřejmě bych byl pro to, aby všechny organizace na tom byly stejně, aby se za vodní rekultivace neplatilo. Ale tento názor tady byl již smeten. Pokud kolega Vojíř říká, že tento návrh byl smeten z řad ČSSD, tak byl smeten právě poslanci ODS. Nevím, proč se tady zase dovolává toho, co sám zamítl. Kloním se k tomu a klidně předělám novelu tak, že budou oproštěni všichni, ale uvědomme si, co tady povídáme a jestli se nám to hodí, nebo nehodí.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, kdo se další hlásí do rozpravy? Pan kolega Kühnl.
Poslanec Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl bych reagovat pár slovy na vystoupení kolegy Vojíře. Myslím, že dal dohromady dvě věci, pokud jde o zpoplatnění vody, které k sobě nepatří. Dodávka vody byla zpoplatněna vždycky. To neprosazovala minulá vláda, ani tato vláda, ani předchozí, ani předpředchozí vláda, tak tomu bylo vždycky. Myslím, že kolega Vojíř měl na mysli onen případ, kdy se zpoplatnily odběry z vlastních studní, a to pouze v rozměru, který narážel na hranici, která je považována za komerční využívání odběru takovéto vody. Takže bychom měli mluvit o věcech zcela přesnějších.
V případě zákona, který je navržen a jehož jsem také spolupředkladatelem, jde o něco jiného. Jde o to, aby státní peníze určené na zahlazování následků hornické činnosti neskončily zase v rukou státu zase bez toho, že by jakýmkoliv způsobem přispěly k zahlazování následků hornické činnosti. Zbytkové jámy po povrchové hornické činnosti se zatopit musejí, ale ony se zaplavují z největší části vodou, která - s prominutím - spadne z nebe. Nemám přesnou informaci o tom, jaké je to procento, ale ono to bude u každé jámy jiné, ale je to procento velmi vysoké.
***