(16.30 hodin)
(pokračuje Škromach)
Úřad přitom může vyloučit i další věci, pokud by jejich prodej nebo jiné využití byly pro posuzované osoby tvrdostí.
K obavám vysloveným při projednávání návrhu ve výboru, aby i přes uvedené zpřesnění nedocházelo k poškozením osob subjektivním posuzováním úředníka, musím zdůraznit, že uvedené dávky jsou přiznávány ve správním řízení. Rozhodnutí musí být řádně zdůvodněno, proti rozhodnutí o zamítnutí nebo odejmutí dávky, obdobně při nespokojenosti s její výší, lze podat odvolání a v úvahu přichází též soudní přezkum rozhodnutí. Přitom určitá míra správního uvážení je v této oblasti nezbytná.
Dalším navrženým opatřením je stanovení některých povinností příjemců dávek a osob s nimi společně posuzovaných, včetně sankcí za nesplnění těchto povinností. Jedná se o povinnost osvědčovat skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, na výzvu se dostavovat k orgánům poskytujícím dávku apod. Dosavadní právní úprava je v tomto smyslu nedostatečná.
Významnou změnou je též nová úprava posuzování sociálně potřebných občanů, jejichž zdravotní stav vyžaduje dietní stravování. Jednotná částka 600 Kč, o niž se podle ní, podle platné právní úpravy (?), zvyšuje v případě jakékoliv diety částka životního minima potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, se nahrazuje diferencovanými částkami v závislosti na jednotlivých druzích diet. Tyto částky budou stanoveny v prováděcí vyhlášce, jejíž pracovní návrh je součástí předloženého materiálu. K případné úpravě částek bude moci dojít pružně v závislosti na skutečné změně nákladů na dietní stravování. Navržené řešení je pružné a je v zájmu osob s dietním stravováním, neboť částky budou upravovány v závislosti na růstu (cen?) dietních potravin u konkrétních typů diet.
V případě, že by uvedené částky byly stanoveny formou násobku částek životního minima - takové návrhy se při projednávání návrhu zákona objevily - nebylo by zaručeno, že výše částky odráží zvýšené náklady na dietní stravování, a to z následujících důvodů. Částka, o kterou se zvyšuje částka životního minima z důvodu dietního stravování, nevyjadřuje rozdíl v nákladech na dietní stravu oproti stravě běžné. Náklady na výživu nebo stravování jsou pouze jednou ze součástí nákladů, které tvoří částku životního minima potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních potřeb občanů. Dalšími z těchto součástí jsou náklady na ostatní základní potřeby občana, to jest např. oblékání, doprava apod. Toto odlišné řešení na jedné straně může vést k dvojímu navýšení částek, jak částek životního minima, tak částek životní minimum zvyšující, a to v případě, že na jeho úpravu budou mít vliv potraviny užívané k běžné výživě i k výživě dietní. Na druhé straně však může dojít k nárůstu cen některých potravin užívaných pouze při dietním stravování, které nemusí ovlivnit růst indexů spotřebitelských cen, a tím nemusí dojít k valorizaci životního minima. Tím by nebylo zaručeno, aby zvýšení cen dietních potravin bylo vždy spojeno s úpravou uvedených částek.
Závěrem chci vyslovit své přesvědčení, že návrh zákona respektuje právo občana na pomoc v hmotné nouzi, ale současně podporuje aktivní přístup občana k řešení jeho nepříznivé sociální situace a výslovným stanovením některých jejich povinností též zvyšuje i jeho odpovědnost za zneužívání tohoto systému. Je to jedna z úprav, která by měla v oblasti sociální stanovit racionální využívání tohoto systému a omezit výraznějším způsobem možnost zneužívání tohoto systému. Věřím, že paní poslankyně a páni poslanci tento trend podpoří a tento návrh novely zákona propustí do třetího čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Výbor usnesení nepřijal, záznam vám byl rozdán jako sněmovní tisk 122/Z. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan kolega Antonín Zralý.
Poslanec Antonín Zralý: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte, abych vás jako zpravodaj informoval o projednávání vládního návrhu zákona č. 482/91 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví se na své 5. schůzi výboru konané dne 29. ledna 2003 vládním návrhem zákona o sociální potřebnosti, sněmovní tisk č. 122, dostatečně zabýval. Po odůvodnění náměstka ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky, zpravodajské zprávě a rozpravě výbor pro sociální politiku a zdravotnictví nepřijal žádné usnesení. Při hlasování o návrhu výboru doporučit Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona o sociální potřebnosti hlasovalo 7 poslanců pro, 3 poslanci proti, 4 poslanci se zdrželi. Návrh nebyl přijat a nebyl předložen žádný jiný návrh usnesení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám písemnou přihlášku pana zpravodaje, takže mu uděluji slovo jako prvnímu. Další přihlášky nemám.
Poslanec Antonín Zralý: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, projednáváme vládní návrh novely zákona o sociální potřebnosti, jehož působení očekává opravdu nemalý počet občanů a jejich rodin. Spolu se zákonem o životním minimu jde totiž o základní sociální normy českého sociálního systému, které mají nejen omezovat rozsah a důsledky chudoby, ale také zabezpečovat, jak říká článek II Smlouvy o Evropské unii, vysokou úroveň sociální ochrany. Skutečnost je však zcela jiná. Za jedenáct let existence zákon o sociální potřebnosti zastaral, jeho záchranná sociální síť proděravěla a také úroveň sociální ochrany o třetinu poklesla. Přitom rozsah sociálně patologických jevů v České republice se blíží neúnosnému stavu, neboť mnohé rodiny jsou vystěhovávány na ulici, stále se rozšiřuje počet bezdomovců a sebevraždy z beznaděje rozhodně nejsou výjimkou. Současná koaliční vláda s výraznou převahou levicové sociální demokracie je stále klidná a vyvíjí jen malou iniciativu k tomu, aby chudoba byla v naší společnosti odstraněna nebo se alespoň zmírnila. Dokladem je předložená novela zákona o sociální potřebnosti.
Poslanecký klub KSČM je tímto nedobrým stavem, který se stále víc a víc prohlubuje, velmi zneklidněn, a proto pro lidsky důstojnější přežití velké skupiny našich občanů - a je možno říci, že už jde o statisíce - předloží v podrobné rozpravě několik pozměňovacích návrhů k projednávané novele zákona o sociální potřebnosti. Doufáme, že z ostatních kolegů poslanců najdou naše návrhy v tak závažné záležitosti pochopení a podporu, a to bez rozdílu politické orientace. Jde přece o důstojný život člověka ve třetím tisíciletí.
Projednávaný zákon o sociální potřebnosti má deset paragrafů a já si dovolím v podrobné rozpravě předložit návrhy na úpravu šesti paragrafů. Za hlavní považuji zvýšení ochrany sociálně potřebných, a to zavedením institutu sociálního minima, a dále rozšíření systému záchranné sociální sítě o dočasné a podporované bydlení. Za vedlejší pak návrhy na upřesnění procedury a na odklad testování majetku, na omezení subjektivity rozhodování úředníků o chudobě člověka, o rozsahu a výši sociální pomoci a další.
Česká záchranná sociální síť byla od počátku transformace, tj. od roku 1991, konstruována nouze na krátkodobé přežití v nouzi. Dlouhodobá nouze se tehdy nepředpokládala. Je velmi smutné, že žádné z předcházejících vlád se nepodařilo shodnout na zásadách a formách pomoci.
***